Zákaz kryptoměn Zdroj: Profimedia.cz
Kryptoměny jsou stále příliš novou a divokou technologií a státy nevědí, co si s nimi mají počít. Někde to proto řeší jednoduše – zákazem. Kde všude je bitcoinem ilegální platit? A jak to paradoxně celému sektoru pomáhá?
Už v roce 2009, kdy kryptoměna bitcoin vznikla, byli tací, kteří projekt začali kritizovat. Je to nesmysl, pyramida, bublina, říkali. O dvanáct let později je z bitcoinu miliardový byznys, který vytváří statisíce pracovních míst. Kryptoměny už dozrály do bodu, kdy je nemohou ignorovat ani vlády v jednotlivých zemích.
Kryptoseriál
A tak zatímco El Salvador, Portugalsko, Malta, Ukrajina, Singapur a zčásti též USA bitcoinové nadšence vítají s otevřenou náručí a nastavují příznivou daňovou politiku, jinde se rozhodli nevyzpytatelnému vynálezu zahradit cestu.
Čínský drak je proti
V čele nepřátelského pelotonu je Čína. Peking dlouhodobě vystupuje proti bitcoinové technologii a znesnadňuje život jejím zastáncům. Letos nejdříve vyhnal ze země kryptoměnové těžaře a minulý týden oznámil, že je v Číně ilegální bitcoinem platit. V asijské velmoci jsou ostatně zakázané i platformy Facebooku, Googlu i Microsoftu, které jinde vydělávají miliardy, takže pro světový trh postoj Číny vůči bitcoinu zase tak kritický není. Cena kryptoměny reagovala na sténání Pekingu mírným zhoupnutím.
Svobodný bitcoin využívají lidé často v zemích, kde skomírá tradiční měnový systém. Jako například v Turecku, které se letos potýká s obří inflací turecké liry. Tamní centrální banka tak musí udržovat vysoké úrokové sazby. Řada lidí se začala poohlížet po bitcoinu jako po udržiteli peněžní hodnoty.
V Číně zakázali platby kryptoměnou. Cena bitcoinu padá, hroutí se i další trhy
Čínská centrální banka v pátek oznámila, že veškeré transakce využívající kryptoměny jsou ilegální. Tím de facto v zemi zakázala používat bitcoin. Občané nebudou moci využívat ani služeb zahraničních směnáren. Cena bitcoinu v reakci na to mírně klesla.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ale rychle zakročil. Svobodnou kryptoměnu ponížil na úroveň nástroje teroristů (tento zjednodušující narativ ostatně přetrvává i v jiných zemích) a platby bitcoinem označil za ilegální.
Nigerijské fiasko
Zamést s kryptoměnami se pokusili i v Nigérii. Jenže bitcoin tak snadno zapudit nejde. Tamní občané ho začali i přes zákaz ve velkém používat a Nigérie se dokonce v počtu kryptoměnových transakcí vyšvihla hned za USA. Zakázané ovoce nejlépe chutná.
Složitější pořízení mají bitcoinoví nadšenci s vládou v Íránu. Země se pod tlakem zahraničních sankcí utápí v ekonomické krizi a tamní centrální banka loni svolila k tomu, že díry ve státní pokladnici zalátá bitcoinem. Začala tak od těžařů kryptoměny vykupovat. Jenže kvůli energetické náročnosti a výpadkům proudu se projekt přes léto zastavil.
Nepřátelský postoj vůči bitcoinu zaujaly také Alžírsko, Bolívie (která raději vyvinula vlastní kryptoměnu), Kolumbie, Egypt, Indonésie, Irák, Nepál, Severní Makedonie a zčásti též Rusko.
