Rozhovor s Pavlem Blažkem
Venkov se názorově stále více vzdaluje od velkých měst a vláda navíc selhává v komunikaci s lidmi. Ti pak mají pocit, že se kabinet nezabývá jejich problémy. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to říká ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Mluví i o prezidentu Zemanovi či o tom, jak během studentských let poznal Petra Fialu. Vyjádřil se také k brněnské kauze kolem přidělování bytů a svému vztahu s obviněným Otakarem Bradáčem.
Evropské volby
Koalice Spolu nepředstavila vlastního prezidentského kandidáta. Šéf poslanců ODS Marek Benda přitom ještě v květnu říkal: „Koalice Spolu přijde se svým kandidátem, je to její povinností.“ Není to politické selhání?
Ať už se kandiduje na cokoliv, tak potřebujete najít člověka, který splňuje minimálně dvě věci – musí to chtít a musí být chtěn. Bohužel se nám nepodařilo v rámci koalice Spolu najít někoho, kdo by splňoval tyto dvě velice podstatné náležitosti. Jestli je to selhání, nevím, ale každopádně to znamená, že koalice Spolu nenašla vlastního kandidáta, takže se rozhodla podpořit tři kandidáty, kteří kandidují zvlášť.
Vzpomínám na jarní kongres ODS, kde zaznívalo: Máme tady svého premiéra, příště už tady snad přivítáme také svého prezidenta. Pokud na příští kongres zavítá coby budoucí prezident například Petr Pavel, bude to ten váš prezident? Připomínám, že Pavel je mnoha lidmi v ODS kritizován kvůli své komunistické minulosti.
Máme přímou volbu. To musíme respektovat, ať se nám to líbí, nebo ne. ODS nebyla strana, která v posledních volbách podporovala například Miloše Zemana, nicméně prezidentem se stal. Pokud je v tuto chvíli ODS zastoupena ve vládě, tak musí lidovou volbu naprosto respektovat, protože není cílem ústavních institucí, aby se tak strašně nesnášely. Bude-li zvolen kdokoliv, je úlohou premiéra a celé vlády s tímto prezidentem, pokud možno, co nejlépe vycházet tak, aby to bylo ku prospěchu republiky.
Nejenom u nás, ale i ve Spojených státech a v západní Evropě dochází k posunu politických názorů mezi venkovem a velkými celky.
Máme za sebou komunální a senátní volby. ODS čekala například v Praze mnohem lepší výsledek. Hnutí ANO zvítězilo také například v tradičních baštách ODS jako v Mladé Boleslavi či v Teplicích. Co z voleb tedy vyvozujete?
První věc je, že se nekonalo žádné dramatické negativní referendum o vládě. Voliči neřekli této vládě důrazně ne. To je jasný fakt, který vyplývá jak ze senátních, tak z komunálních voleb. Na straně druhé je pravda, že se mění společenská atmosféra, která vyplývá ze všech možných krizí, kterých jsme momentálně svědky. Od krize evropské politiky, čímž myslím konflikt na Ukrajině, přes krizi energetickou, po velkou inflaci. Mění se nálady, což se promítlo zejména v okresech, a nelze to přehlížet. Na úrovni okresních měst došlo k výraznému posílení hnutí ANO, někde i SPD. Namlouvat si, že to bylo místními kandidáty, by byla chyba. Například v Blansku se po mnoha letech dostali zase komunisté do zastupitelstva a to není možné přehlížet.
Je to varování?
Pokud jde o velká města, dopadly volby standardním způsobem. Kde se čekalo, že ANO zvítězí, tam zvítězilo a kde se očekávalo, že nezvítězí, tak nezvítězilo. Nejenom u nás, ale i ve Spojených státech a v západní Evropě dochází k posunu politických názorů mezi venkovem a velkými celky, které volí jinak. Určitě to nebyl žádný neúspěch vládních stran, ale jako předseda jihomoravského regionu ODS nemohu nevidět, že jsme na okresech dobře nedopadli a je potřeba s tím něco dělat.
Nedávno jste varoval, že pokud vláda či Evropa situaci nezvládne, hrozí konec demokracie. Sám jste připomínal vzestup SPD, což se netýkalo jenom menších měst, ale také například Prahy. Vidíme také masivní demonstrace. Jedná se již o příznaky toho, co jste měl na mysli?
Mohou jimi být a nemusí. Záleží na tom, jak zareaguje Evropa a naše vláda na inflaci a energetickou krizi. Často se soustředíme na síly zastoupené v Parlamentu, ale varoval jsem před tím, že i mimo Parlament mohou vzniknout síly, které různými způsoby budou ohrožovat systém této země. Jedním z takových pokusů bylo Václavské náměstí, které nemusí být poslední. Ukázalo se naopak, že poslední odborářská demonstrace byla málo početně zastoupená – pod očekáváním odborářů. To je přesně to, o čem mluvím. Na odborářskou akci jde méně lidí než na ty, které svolávají radikální skupiny nezastoupené v Parlamentu. Toho se obávám, protože v parlamentní demokracii je potřeba problémy řešit v parlamentech.
Co podle vás hrozí?
Lidé se například v hospodě přou o zastropování cen. Jde o to, aby se nervali v ulicích. Mají se o tom hádat jejich zástupci v Parlamentu, což zabezpečuje jakýsi občanský klid ve společnosti. Pokud se spor dostane mimo Parlament, hrozí pouliční násilí, protože tyto lidi najednou nezastupuje nikdo v Parlamentu.
Pravda je, že obyvatelstvo možná mělo zbytečně dlouhý a oprávněný pocit, že se tím vláda nezabývá.
Demonstrující mimo jiné kritizují, že je vláda nesrozumitelná, že její opatření jsou nedostatečná a přicházejí pozdě. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) neustále měnil své výroky k zastropování cen energií, teď pobouřil údajným vtipem směrem k velkým podnikům, kterým poradil, aby se tvářily jako malé a střední a tím dosáhly na vládní podporu. Je to tedy něco, co vláda stále nezvládá?
Jako člen vlády musím říct, že pokud existuje stav, kdy má část obyvatelstva pocit, že vládě nerozumí, je to chyba vlády a nemůžeme to svádět na obyvatelstvo. Mohl bych si třeba postěžovat na sdělovací prostředky, ale to v tomto případě úplně nejde. Na druhé straně, veřejnost je mylně informována, jak to všechny ostatní vlády na světě řeší výborně. Ono to tak není. Skoro si myslím, že žádná evropská vláda nemá úplně jasno, jakým způsobem situaci řešit, a to nejenom po stránce ekonomické, ale také politické. Pokud mají lidé pocit, že komunikaci vlády nerozumí, musí s tím něco udělat vláda, nikoliv občané.
Výtky nepřicházejí pouze od obyčejných lidí, ale také ze strany velkých podniků. Například majitel Kofoly Jannis Samaras nedávno řekl: „Řítíme se k průšvihu, který bude mít ohromný dopad na všech úrovních, pokud ho nebude vláda správně řešit.“ Vnímáte to?
Kdybychom si vzali noviny jakéhokoliv evropského státu, řekněme třeba Německa či Rakouska, totéž tam říkají jejich vlastní podnikatelé, totéž tam říkají jejich místní odbory. Všude mají pocit, že nastalou situaci vlády neřeší, jak by si podnikatelé představovali. Sami ale nemají úplně jasný recept. Vláda není od toho, aby například chránila oceláře na úkor běžných spotřebitelů. Řešení se v globálu hledá velmi těžko a troufnu si říct, že žádná evropská vláda ho nemá. Pravda je, že obyvatelstvo možná mělo zbytečně dlouhý a oprávněný pocit, že se tím vláda nezabývá. Ona se tím zabývala i v létě, jenom jsme to veřejnosti neříkali a tím se pod různými zprávami z celého světa obyvatelstvo zneklidňovalo více, než se zneklidňovat muselo.
V rámci vlády vznikl energetický tým, který jste údajně zorganizoval vy. Prezident Zeman nedávno v Partii Terezie Tománkové řekl, že je poněkud bizarní, pokud takovou skupinu buduje ministr spravedlnosti. Proč to tak bylo? Neměli se tím zabývat spíše ekonomičtí ministři?
Naše Ústava o každém z nás ministrů říká, že je členem vlády a až poté řeší svůj rezort. Spíše bych proto říkal, že jeden z členů vlády – Pavel Blažek – ve Sněmovně něco řekl a tím se sám zavázal, že se energetickou situací bude zabývat. Reagoval jsem na svůj vlastní projev a současně na to, že jsem v dobrém slova smyslu atakován různými skupinami, aby se něco dělo. Reagoval jsem na to tak, že jsem se tím zabýval také. Nebyl jsem ale sám.
Pojďme k jinému tématu. Vaše jméno je zmiňováno v souvislosti s aktuální kauzou v Brně. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci stíhá po razii osm lidí kvůli případu s přidělováním městských bytů v Brně. Jedním z nich by měl být politik ODS Otakar Bradáč. Vy jste na Twitteru uvedl, že není vašim spolupracovníkem, přesto Hospodářské noviny píší, že býval vašim koncipientem. Jaký byl tedy váš vztah? Byli jste v kontaktu?
Pana Bradáče znám více než dvacet let. Před nějakými deseti až dvaceti lety jsme se vídali častěji, jelikož jsme jednak bydleli poblíž sebe a byli jsme v jakémsi intenzivnějším styku. Je pravda, že před dvaceti lety byl u mě rok jako advokátní koncipient, protože tehdy plánoval, že bude dělat advokacii. V zásadě patří k mnoha stovkám mých spolustraníků v Brně, které samozřejmě znám, patří k mnoha právníkům v Brně, které samozřejmě znám. Nyní jsme se všichni dozvěděli, že pan Otakar Bradáč, se kterým se minimálně posledních deset let vídám pouze na stranických fórech, se dostal do hledáčku policie, je obviněn a je ve vazbě.
Co říkáte na samotnou kauzu?
Vazební důvody ještě neznám, ale to není důležité. Je obviněn z činnosti související s radnicí Brno-střed a s jeho funkcí šéfa bytové komise. Můj tweet byl napsán z jediného důvodu – protože jsem celé dopoledne četl spoustu věcí, jako že to je vysoce postavený politik ODS. Přitom je pouze řadový člen a nemá jedinou funkci, nebyl ani v radě městské části, ale jen předsedou bytové komise, kde byl ale pouze jedním z jedenácti hlasů. Myslím si, že policie bude muset zkoumat, jak člověk s jedním hlasem dokázal ovlivňovat jednání bytové komise, pokud to dokázal. Reagoval jsem proto, že jsem četl, že je mým spolupracovníkem či dokonce obchodním partnerem, tím ale nebyl nikdy.
Souhlasíte, že kauza může poškodit ODS?
Z toho, co o věci vím, nikdo jiný z ODS v této kauze ani není podezříván či vyšetřován. Pak je tam jeden člověk z hnutí ANO, a pokud vím, tak těch dalších sedm lidí nemá vůbec nic společného s žádnou politickou stranou a byli to lidé kolem Bradáče, které ani nikdo jiný z politiků a zastupitelů na radnici vůbec neznal.
Zpátky k celostátní politice. Nedávno vás v rozhovoru pro CNN Prima NEWS pochválil prezident Miloš Zeman. Často se o vás hovoří jako o spojce vlády na Hrad. Z čeho pramení vaše dobré vztahy s prezidentem?
To je tak strašně jednoduché, až to jednodušší být nemůže. Blažek je s Petrem Fialou jediný ministr, kterého prezident osobně zná z vlády z roku 2012 až 2013, pokud jde o moje fungování v té vládě. Tehdy se nám s Milošem Zemanem stalo, že jsme se asi dvakrát bavili o naši společné lásce, kterou je historie. Naším prvním setkáním byla dvouhodinová neplánovaná diskuse o bitvě u Stalingradu. Zaujal jsem ho tím, že jako ministr vím, že sovětské straně ve Stalingradu velel generál Čujkov. Strašně ho to překvapilo a pamatuje si to. Nemá mě proto v řadě jiných ministrů, kteří za ním chodí. Uběhl nějaký čas a došlo k tomu, že při vzniku této vlády za přítomnosti Petra Fialy mi Miloš Zeman řekl větu v podstatě tohoto typu: Pavel Blažek bude spojkou mezi Strakovkou a Pražským hradem, což mu nezávidím, protože bude mít problémy nejenom se mnou, ale i s českými novináři. Tahle předpověď mu úplně přesně vyšla, ale víte, někdo takovou spojku dělat musí.
Mnozí voliči i politici koalice Spolu Zemana nemají zrovna v lásce...
Chápu část společnosti, která nemá silně ráda nějakou osobu, nicméně nekomunikace mezi Pražským hradem a vládou je k neprospěchu státu. Uvidíme, jak bude vláda vycházet s novým prezidentem, ale předpokládám a doufám, že to bude zase korektní. Zažili jsme kdysi velmi negativní vztahy mezi panem Topolánkem a panem Klausem. Vím, že pro novináře bylo zajímavé konflikty sledovat, ale co z toho měla republika? Totéž byly negativní vztahy mezi Milošem Zemanem a Bohuslavem Sobotkou, ale stát z tohoto typu nevraživosti nemá vůbec nic.
Jak vaše role spojky vypadá v praxi?
Projednávají se úplně běžné agendy. Tahle éra mého života ale končí. Doufám, že neumírá ani Miloš Zeman, ani já, ale končí jeho funkční období, což je jedna z mála jistot na tomhle světě. Každopádně ten vztah se může kdykoliv zhatit. U Miloše Zemana si můžeme všimnout, že s mnohými lidmi v minulosti vycházel a dnes tomu tak není a třeba zítra to může být jinak.
Naším prvním setkáním byla dvouhodinová neplánovaná diskuse o bitvě u Stalingradu.
Podobně se o vás hovoří jako o člověku, který „stvořil Petra Fialu“. Je tomu tak?
Začněme žertovně. Už jsem o sobě četl, že jsem alkoholik, pak o sobě čtu, že jsem nějaký prapodivný zákulisní hráč, přitom já jsem ve veřejných celostátních funkcích dvanáct let, tak podle mě zákulisní hráč nevypadá. Poté občas čtu, že jsem úplný idiot a jestliže někdo říká, že já jsem spojka na Hrad a stvořil jsem Petra Fialu, tak jsem vlastně politický génius. Teď musíme z těchto charakteristik udělat nějakého normálního člověka, to znamená Pavla Blažka.
Ale přeci jen jste asi nějaký vliv na jeho vzestupu měl, ne?
Petra Fialu jsem nestvořil, protože ten se stvořit nemusel, byl osobností odjakživa. Nicméně je pravda, že v krizové situaci po pádu vlády Petra Nečase jsem byl jedním z těch, kdo podporovali vstup Petra Fialy do ODS. Byl jsem jeden z těch, kteří ho přemlouvali, aby to udělal a stal předsedou strany. Můj nápad to ale nebyl. Šlo to z hlavy mého předchůdce ve funkci regionálního předsedy ODS Jiřího Kadrnky. S ním jsme kdysi dávno v prehistorii, snad v roce 2013, navštívili Petra Fialu doma a přemlouvali jsme ho, aby do toho šel. Tehdy nám řekl, že už těch nabídek má víc a bavili jsme se o tom, jestli to má šanci. Vždy je potřeba, aby to chtělo co nejvíce lidí. Od toho byl potom Blažek a další. Ano, tady ta moje role byla. Mě to v podstatě ale uráží za Petra Fialu, protože to je mimořádně vzdělaný inteligentní člověk, který má obě nohy na zemi a je pevný v hodnotách. Šlo jenom o to ho přemluvit, jestli by část svého života byl ochoten věnovat ve prospěch konzervativní strany, a jelikož on je konzervativec už od narození, tak do toho tehdy šel.
Se současným premiérem se znáte již od dob vysokoškolských studií, nemýlím se?
Petra Fialu znám třicet let. Když jsem končil právnickou fakultu, přihlásil jsem se na tehdy otevíraná studia politologie v Brně. Katedru tehdy otvíral jistý Petr Fiala a pan Vladimír Čermák, tehdy ústavní soudce. Politologii jsem studoval pouze rok, protože jsem se již věnoval advokacii a nebyl na to ani čas, ani vůle. Těch studentů tam ale tehdy bylo strašně málo, třeba dvacet, takže tam probíhal neustálý kontakt mezi vyučujícími a studenty a od té doby se tedy známe. Petr Fiala je starší přibližně o čtyři roky, takže jsme si ani věkově nebyli nějak daleko. Znali jsme se, věděli o sobě, párkrát jsme se potkali, až jsme se setkali ve vládě Petra Nečase, kde byl o nějaký měsíc dříve než já. Ale že bych někde seděl a stvořil Petra Fialu, je sice krásná věta, ale tak to nebylo.
