ČEZ, bitcoin nebo britská libra. Když promluví mocní, miliardy se dají do pohybu

Jedna anketa mezi vládními stranami způsobila největší pád akcií energetické skupiny ČEZ za posledních osm let. Není to však zdaleka poprvé a ani naposledy, kdy se prostořekost vlivných lidí projevila na ceně finančních aktiv. Své by o tom mohl vyprávět bitcoin, Twitter, ale třeba také britská libra.

Mocnější než nejtvrdší ekonomické sankce mohou leckdy být neobratně vyslovené věty v ten nejméně vhodný okamžik. Obzvláště, pokud vycházejí z úst vlivných lidí, na které se upírají zraky finančních trhů, investorů, spekulantů nebo věřitelů. Naposledy se o tom mohli přesvědčit držitelé akcí energetické skupiny ČEZ, které během jediného dne ztratily asi 11 procent své hodnoty.

A to pouze na základě ankety, která se zdála být na první pohled nevinnou. To když se jedno veřejnoprávní médium zeptalo politiků pětikoaliční vlády, zda jsou ochotni jednat o zvláštní sektorové dani uvalené na energetiku. Čtyři z pěti vládních stran daly kladnou odpověď, což byl dostatečný signál pro investory, že se mají začít akcií skupiny ČEZ zbavovat.

„Vládní politici nekoordinovaně vypustili do éteru podstatnou kurzotvornou informaci, která jde navíc proti jejich vlastnímu programu. Nečekanost takové informace propad ještě prohloubila. Tak zásadní věci by měli vládní politici komunikovat veřejnosti pouze po vyjasnění a ujednocení postoje, a to jen tehdy, pokud se opravdu rozhodnou jít proti svému programu a sektorovou daň zavést,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. ČEZ tak během několika hodin ztratil desítky miliard ze své tržní hodnoty.

Jak si Soros vyšlápl na britskou libru

Není to poprvé, a jistě ani naposledy, kdy nešťastně vypuštěná zpráva z úst vlivných lidí způsobila otřesy na finančních trzích. Do svých pastí se před třiceti lety dostala například britská vláda spolu s centrální bankou, když nebyly schopny udržet kurs libry na úrovni, který si stanovily pro vstup země do takzvaného evropského měnového mechanismu (ERM).

ERM je jakási předsíň před přijetím eura, ve které musí daná země nějaký čas setrvat a kurs své měny držet v předem stanoveném koridoru. Potíž libry spočívala v tom, že směnný kurs byl nastaven na „příliš silné“ úrovni vůči německé marce. Situace se zdála být na hraně udržitelnosti na jaře roku 1992. Tehdy svou šanci vycítil americký finančník George Soros, který se rozhodl vsadit proti britské libře.

Zaujal takzvané „krátké“ pozice v objemu kolem 1,5 miliardy dolarů. To znamená, že si vypůjčil libry za účelem jejich prodeje s vidinou, že jakmile oslabí, koupí je za výhodnější kurs zpět a vrátí je svým věřitelům. Výdělek pak měl shrábnout do vlastní kapsy. Situace se však vyostřovala a do poloviny září měl Soros takto „vsazeno“ už přibližně 10 miliard dolarů. Olej do ohně přilil rozhovor s tehdejším šéfem německé Bundesbanky Helmutem Schlesingerem, z něhož vyplynulo, že libra je nadhodnocena a nutně musí oslabit. Krátce poté se lavina utrhla a britské instituce v čele s Bank of England nedokázaly svou měnu v kursovém pásmu v rámci systému ERM udržet. Libra oslabila, Británie mechanismus ERM opustila a Soros na své sázce vydělal přes miliardu dolarů (tehdy asi 28 miliard korun).

Nejbohatší podivín

Někdy však vlivní lidé vypouštějí kurzotvorné zprávy či výroky záměrně. Dobrým příkladem je momentálně nejbohatší člověk planety Elon Musk. Tento roztodivný americký miliardář si v průběhu loňského roku několikrát pohrál s kursem bitcoinu. Nejprve začátkem loňského února vyšlo najevo, že automobilka Tesla už dříve nakoupila bitcoin asi za 1,5 miliardy dolarů a posléze ho začala přijímat jako platidlo. Hodnota bitcoinu vystřelila k nebesům a den co den překonávala historická maxima.

O pouhé tři měsíce později ale bylo vše jinak. Elon Musk zjistil, že těžba bitcoinu je energeticky náročná a významně přispívá ke spotřebě fosilních zdrojů. A nastal sešup. Bitcoin se během pár dní propadl z téměř 60 tisíc dolarů na méně než 35 tisíc a dlouho nemohl najít jasný směr.

Podobné drama se nedávno odehrálo na akciích Twitteru. A opět v něm hlavní roli sehrál excentrický Elon Musk. Ten nejprve oznámil, že se stal největším akcionářem Twitteru, když se jeho podíl vyšplhal na devět procent, aby později dodal, že chce koupit Twitter celý a stáhnout jej z burzy. Akcie Twitteru vyletěly jako Crew Dragon až nad dubnových 51 dolarů, tedy o více než 50 procent během několika dní. Jenže neuplynul ani měsíc a akcie Twitteru se vydaly dolů, když Muskův záměr vyšuměl do ztracena.

Ronaldo vs. Coca-Cola

V této souvislosti připomeňme přibližně rok starou historku, která se váže k loňskému fotbalovému mistrovství Evropy. Jeho největší hvězda, Portugalec Cristiano Ronaldo, na tiskové konferenci před zápasem s Maďarskem posunul dvě lahve Coca-Coly mimo záběr televizních kamer a namísto limonády před nimi začal mávat plastovou lahví s vodou. Ronaldo tím dal najevo svůj odpor ke slazeným nápojům, jelikož si zakládá na zdravém životním stylu.

Shodou okolností se na druhé straně Atlantiku tou dobou otevíral burzovní parket na Wall Street a akcie Coca-Coly začaly oslabovat. Drtivá většina médií se řídila logikou „poté, tedy proto“ a dala Ronaldův výstup do souvislosti s propadem Coca-Coly na burze. Objevovaly se titulky jako „Nejdříve sestřelil Coca-Colu a pak dvěma góly Maďarsko“.

Jenže pravý důvod propadu akcií výrobce hnědé limonády spočíval jinde. V ten den se totiž Coca-Cola obchodovala poprvé bez nároku na dividendu, což obvykle znamená, že konkrétní titul o výši této dividendy oslabí. Akcie Coca-Coly se ono pondělí propadly o 49 centů, což byla téměř navlas stejná částka jako výše přiklepnuté dividendy. Pohádka o všemocném Ronaldovi tak rychle vzala za své.

Centrální banky mluví, když mluvit chtějí

Komunikace navenek je nesmírně důležitá pro centrální banky. Téměř jakýkoli výrok člena jejího vedení je totiž finančními trhy vnímán maximálně citlivě. Centrální bankéři svými výroky dávají najevo, kam chtějí směrovat měnovou politiku země. Nejinak je tomu také v případě členů bankovní rady České národní banky.

Investoři či obchodníci s aktivy totiž jejich vyjádření zakalkulovávají do svých očekávání, a podle toho přizpůsobují svá strategická rozhodnutí. Znamená to tedy, že se členové nejužšího vedení centrálních bank mají zdráhat jakkoli komentovat měnovou politiku? „Určitě ne. Komunikace centrálních bank navenek je důležitá. Pomáhá formovat očekávání trhů a přispívá k celkové stabilizaci prostředí. Členové bankovní rady ČNB se do médií vyjadřují mimo jiné právě proto, aby trhy připravili na budoucí směr měnové politiky,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS Petra Vodstrčilová, mluvčí České národní banky.

Ne vždy jsou ale komentáře centrálních bankéřů žádoucí. To, když se blíží zasedání, na kterém se chystají rozhodovat například o úrokových sazbách. „Týden před a týden po měnověpolitickém jednání trvá období takzvané mediální karantény. V jejím rámci se členové bankoví rady nevyjadřují k měnové politice, ekonomickému výhledu a dalším tématům, která mohou být relevantní pro rozhodnutí o nastavení úrokových sazeb. V té době má totiž bankovní rada již k dispozici podklady pro nadcházející jednání a případnými komentáři by mohly vzniknout spekulace ohledně měnověpolitického rozhodování. Cílem je zajistit zejména finančním trhům rovné podmínky ohledně citlivých informací,“ dodala Vodstrčilová. A přitom by se mohlo zdát, že řeči se vedou a voda teče. Mimochodem, akcie ČEZ už během úterního obchodováni umazaly nemalou část své pondělní ztráty.

Tagy: