Charanzová: Evropa by měla v protiruských sankcích přitvrdit. Postoj Maďarska mě mrzí
Výběr redakce
Je třeba udělit Ukrajině kandidátský status možného vstupu do Evropské unie a přitvrdit v protiruských sankcích, uvedla europoslankyně Dita Charanzová (za ANO). Ta v pořadu K věci na CNN Prima NEWS zkritizovala postoj Maďarska i Německa.
Evropští lídři zvažují další sankce, které by mohli uvalit na Rusko v souvislosti s válkou na Ukrajině. Jejich názory na podobu jednotlivých sankcí se však liší.
„Byla jsem zklamaná z evropského summitu. Je dobře, že se nám drží jednota, ale když vidíme záběry z Ukrajiny, jak přichází o život civilisté včetně dětí a Evropa na to není schopna adekvátně reagovat, tak mi to vadí. Jako europoslanci jsme volali po razantnějších sankcích, ke kterým by Evropa měla přistoupit,“ řekla Charanzová ve vysílání CNN Prima NEWS.
Čtěte také
V médiích se v posledních dnech často hovoří například o odpojení dalších ruských bank z finančního systému SWIFT či o zákazu dovozu ropy a zemního plynu z Ruska, jako to už udělaly Spojené státy a Velká Británie.
To některé členské země EU otevřeně odmítají. „Na reakci potřebujete jednomyslnost. Záleží, jak jsou státy ekonomicky provázané s Ruskem, podle toho chtějí jít daleko v sankcích. Němci udělali chybu, když odešli od jaderné energie. Nejde jen o ně. Postoj Maďarska mě mrzí,“ zmínila česká europoslankyně. Sankce týkající se samotného dovozu plynu či ropy totiž Maďarsko kategoricky odmítá.
Německá vláda, která se nejdříve stavěla zdrženlivě i k plánu částečně Rusko odpojit od mezinárodního platebního systému SWIFT, v případě ropy a zemního plynu argumentuje tím, že by Evropa něco takového neutáhla. „Všichni se shodneme na tom, že závislost Evropy na fosilních palivech je jiná než u USA či Kanady,“ argumentoval německý kancléř Olaf Scholz.
Konec plynu do pěti let?
Maďarský ministr financí Mihaly Varga zase uvedl, že by jeho vláda nepodpořila žádné sankce na ruskou energetiku. Rovněž zmínil, že už stávající sankce uvalené na Rusko poškodily maďarskou ekonomiku. Evropská komise chce s ruským plynem skončit do pěti let.
Válka na Ukrajině
Charanzová připustila, že energetická závislost například Spojených států na Rusku je jiná než v případě států Evropské unie. Přesto uvedla, že Evropa by ohledně ropy i plynu měla dát Rusku jasnou stopku. Dalším diskutovaným tématem na evropské úrovni je možné přijetí Ukrajiny do Evropské unie.
Ani na tom se ale lídři EU neshodnou. Odmítavě se k tomu staví třeba Francie či Nizozemsko. „Žádali jsme, aby se Ukrajině otevřely dveře do EU tím, že jí udělíme kandidátský status, což je velmi důležitý politický krok a minimum, co můžeme udělat. Že má kandidátský status Turecko a Ukrajině ho nedáme, prostě nechápu,“ kritizovala Charanzová.
Vstup do EU žádá samotná Ukrajina. „Obracíme se na Evropskou unii kvůli bezodkladnému připojení Ukrajiny podle nové speciální procedury. Jsem přesvědčen, že si to zasloužíme,“ řekl krátce po vypuknutí ruské invaze ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová poté o Ukrajincích prohlásila, že „jsou jedni z nás a my je chceme mezi námi“. Tím ale zatím debaty o připojení Ukrajiny skončily.
Čtěte také
V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v roce 2020. Věnuje se převážně domácí politické scéně. Kromě zpravodajských textů a rozhovorů zpracovává také komentáře nebo glosy. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje například dění kolem války na Ukrajině. V případě odlehčenějších témat se věnuje videohrám či houbaření. (Marek.Vesely@iprima.cz)
