Stoltenberg mluvil o vstupu Ukrajiny do NATO
Čína svými dodávkami technologií dvojího použití umožňuje Rusku vést válku na Ukrajině, uvedl ve středu před půlnocí středoevropského času na summitu NATO jeho generální tajemník Jens Stoltenberg. Rovněž sdělil, že Severoatlantická aliance si přeje, aby se Ukrajina, která se nyní s alianční podporou brání ruské invazi, stala jejím členem. Peking reagoval na ostrá slova s tím, že prohlášení „vychází z mentality studené války“ a jde o „očerňování“.
Tajemník NATO následně potvrdil závazek členských států poskytnout Ukrajině „v příštím roce“ vojenskou pomoc ve výši 40 miliard eur, tedy v přepočtu zhruba 1,01 bilionu korun.
„NATO není organizací, která uvaluje ekonomické sankce. Zastupujeme ale polovinu světové ekonomiky, a pokud bude Čína v podpoře Ruska pokračovat, zasáhne to její zájmy,“ uvedl Stoltenberg s tím, že je na Evropské unii a dalších institucích, aby na Čínu uvalovaly ekonomické sankce.
Vstup Ukrajiny do řad Severoatlantické aliance podle něj není odvislý od toho, zda k tomu dojde, ale kdy se tak stane. Cestu napadené země do aliance označil za „nezvratnou“. Ačkoliv shoda na bilionové podpoře Ukrajiny pro příští rok padla, ani Stoltenberg, ani takzvaná Washingtonská deklarace, výsledek dnešního zasedání, nezmiňuje víceletý finanční závazek pro pomoc Kyjevu, o který Stoltenberg usiloval.
Čínské zastoupení při Evropské unii v reakci na deklaraci z Washingtonu uvedlo, že prohlášení NATO „je plné útočné rétoriky“ a vychází z „mentality studené války“.
„Všem je dobře známo, že Čína není původcem ukrajinské krize. Paragrafy o Číně jsou provokativní očividné lži a očerňování, stojí v prohlášení, které opakuje čínský postoj, podle něhož Peking přísně kontroluje vývoz technologií dvojího použití.
Mluvilo se i o Trumpovi v Bílém domě
Summitu, na kterém Českou republiku zastupuje prezident Petr Pavel, se účastní i americký prezident Joe Biden, který zopakoval své minulé prohlášení, že USA jsou odhodlané „bránit každý kousek území NATO“.
V souvislosti s pokračující prezidentskou kampaní ve Spojených státech odpovídal Stoltenberg na novinářský dotaz, zda podle něj USA zůstanou spojencem NATO i v případě, že v Bílém domě usedne republikán Donald Trump. Biden čelí narůstajícímu počtu výzev, aby z kampaně před listopadovými volbami odstoupil kvůli svému vysokému věku.
Členství v NATO je podle Stoltenberga v bezpečnostním zájmu USA. „Spojené státy jsou samozřejmě velké, čtvrtina světové ekonomiky. Ale s NATO mají polovinu. USA má více než 30 přátel a spojenců. To Rusko ani Čína nemají,“ uvedl generální tajemník a dodal, že podpora NATO má v USA širokou podporu napříč oběma hlavními stranami.
„Hlavní kritika ze strany Trumpa i dalších nebyla proti NATO, ale proti členům aliance, kteří do něj dost neinvestují, což se změnilo. 23 spojenců při alianci nyní dává alespoň dvě procenta HDP na obranu. To je úplně jiný svět,“ dodal Stoltenberg.
Navýšení obranných výdajů umožnilo podle tajemníka alianci posílit společnou protivzdušnou obranu a „adaptovat“ strukturu vojenského velení, které zahrnuje i nejnovější členy Finsko a Švédsko. NATO ve středu podle agentury Reuters oznámilo dokončení systému protiraketové obrany Aegis Ashore, který zahrnuje především základny pro odhalování a zadržování balistických raket umístěné v severním Polsku a Rumunsku, radarový systém v Turecku a americké torpédoborce ve Španělsku.
Členské státy se ve středu rovněž shodly, že NATO jako celek od Spojených států převezme koordinaci pomoci Ukrajině, na které se bude podílet kolem 700 lidí z NATO v čele s vysoce postaveným generálem, jehož jméno Stoltenberg na tiskové konferenci prozatím odmítl upřesnit, a velitelstvím na americké vojenské základně ve Wiesbadenu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vstup Ukrajiny do NATO je nezvratný, prohlásil Pavel. Vyjmenoval ideální závěry summitu
