Aktuální letní covidová vlna začíná být opravdu vážná. V českých nemocnicích s koronavirem leží už více než tisíc hospitalizovaných, přesto lze při pohledu na nynější protiepidemická opatření nabýt dojmu, že nás žádný covid netrápí. Během minulých vln se přitom při podobných číslech již zaváděly přísné restrikce. Jak by tedy na současná čísla reagoval například systém PES exministra Jana Blatného či „balíčky“ jeho nástupce Petra Arenbergera?
Denní počty nově nakažených koronavirem se drží nad 3 000, v úterý laboratoře odhalily 3 437 nově nakažených. Dál také roste počet hospitalizovaných s covidem – v úterý bylo v nemocnicích 1086 nakažených, z toho 41 ve vážném stavu. Incidenční číslo, tedy počet nově potvrzených případů nákazy koronavirem za posledních sedm dní v přepočtu na 100 000 obyvatel, stouplo celorepublikově na 157.
V minulosti se přitom zaváděla až lockdownová opatření i při výrazně nižších číslech. Celková obava z covidu byla samozřejmě jiná hned při první vlně, kdy se společnost zavírala již při několika desítkách prvních případů. Srovnání je proto vhodnější až s dalšími vlnami.
Ty přišly na podzim 2020. Podobný počet hospitalizovaných s covidem jako dnes hlásily české nemocnice počátkem října (1028 hospitalizovaných 1. října 2020). V té době již nemocnice kvůli náporu začínaly s částečným omezováním péče na lůžkách, na kterých by čekali pacienti na plánované zákroky. Od 13. října pak tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula začal zavádět přísná opatření.
Zavedena tehdy byla povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorách a v MHD. Další den došlo k uzavření škol a byly zakázány hromadné akce. Vedle toho byly zavřeny například také restaurace. „Zkrotit jakoukoli epidemii nelze nikdy a nikde na světě bez ztrát ekonomických a sociálních,“ říkal tehdy Prymula.
Celý svět už třetím rokem bojuje s pandemií koronaviru. Zdroj: Getty Images
Aktuálně v Česku dominuje varianta omikron, která je sice výrazně nakažlivější a odolnější, ale zároveň způsobuje mírnější průběh nemoci. Zdroj: AP
Podobné vlastnosti i aktuálně se šířící subvarianta omikronu s názvem BA.2..
Vědci nevylučují, že se po omikronu dočkáme dalších variant koronaviru, které mohou mít nakažlivější nebo nebezpečnější. Zdroj: Getty Images
Vyléčením z covidu mnohdy zdravotní komplikace nekončí. Řada lidí ještě měsíce po nákaze trpí tzv. postcovidovým syndromem. Zdroj: CNN Prima NEWS
Nejčastějšími příznaky postcovidového syndromu jsou únava, bolest svalů a deprese. Zdroj: Getty Images
V rámci urychlení vakcinace prvními i třetími dávkami vzniklo několik očkovacích míst bez nutnosti registrace. Zdroj: Profimedia.cz
Před očkovacími centry bez registrace občas tvořily dlouhé několikahodinové fronty. Hlavním důvodem byla omezení pro ty, kteří dosud nepodstoupili vakcinaci. Zdroj: Jiří Lizec
Ne všichni se měli k očkování proti koronaviru. Zdroj: ČTK
Očkování proti koronaviru oproti loňskému roku ale výrazně zpomalilo. Vakcinací dvěma dávkami prošlo necelých 70 procent českého obyvatelstva. Zdroj: Profimedia.cz
Vláda během pandemie spustila speciální portál, který slouží jako rozcestník pro aktuální opatření i vyvracení covidových dezinformací. Zdroj: Viet Tran
Po celé České republice vyrostly stovky odběrových míst. Zdroj: ČTK
Sérii pravidelných testů na covid musely absolvovat i děti ve školách. Zdroj: ČTK
Na letištích po celém světě nadále platí pro cestující přísná hygienická opatření. Zdroj: ČTK
S příchodem vlády Petra Fialy (ODS) byly zrušeny některé covidové restrikce. Jednou z nich byla povinnost se prokázat provedeným negativním testem nebo hotovým očkování pro vstup do restauračních podniků. Zdroj: Profimedia.cz
Přísná covidová opatření platila také v sousedních zemích. Předložení dokladu o bezinfekčnosti vyžadovaly například všechny pouťové atrakce ve vídeňském Prátru. Zdroj: Viet Tran
Během pandemie proběhlo několik demonstrací, které byly z většiny mířené proti vládním koronavirovým opatřením. Zdroj: Profimedia.cz
Ještě nedávno byly roušky a respirátory ve vnitřních prostorech povinné. Zdroj: Profimedia.cz
Povinnost nosit respirátory ve veřejné dopravě se možná brzy dočká konce, pakliže se pandemická situace výrazně nezhorší. Vláda uvažuje o změně pravidel. Zdroj: Getty Images
Šíření koronaviru tvrdě zasáhlo letecký a turistický průmysl. Zdroj: Getty Images
Pro ulehčení cestování a využívání služeb vláda Andreje Babiše (ANO). Skrze ni je možné načíst data o provedené vakcinaci proti covidu nebo o provedeném testu. Zdroj: Viet Tran
Česká republika má za sebou několik momentů, kdy kapacity covidárií přestaly pomalu stačit. Pacientů s těžším průběhem nemoci bylo zkrátka příliš. Zdroj: Ivan Motýl
Pandemie koronaviru těžce dopadla na zdravotníky v první linii. Mnozí z nich trpí vyčerpáním a syndromem vyhoření. Zdroj: Profimedia.cz
Vlastimil Válek (TOP 09) již před volbami v roce 2021 uvedl, že není pro povinné očkování proti covidu. Místo toho apeloval na osobní odpovědnost a osvětu. Zdroj: Profimedia.cz
Exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) stál za vyhláškou o povinném očkování vybraných skupin obyvatel a profesí. Nová vláda ale záměr posléze smetla ze stolu. Zdroj: Profimedia.cz
Kabinet Petra Fialy (ODS) a vládní poslanci schválili novelu pandemického zákona, který by do určité míry nahradil nouzový stav při řešení covidové krize. Setkali se ale s odporem ze strany opozice i některých senátorů. Zdroj: Profimedia.cz
Nákaze koronavirem neunikli ani čeští vrcholoví politici. Prezident Miloš Zeman měl lehký průběh nemoci, podle něj tomu tak bylo díky tomu, že měl v rameni tři dávky očkování. Zdroj: Profimedia.cz
Oscarový režisér Jiří Menzel se předloni na podzim nakazil koronavirem, což vedlo k tomu, že dostal covidový zápal plic. Zemřel 5. září 2020. Zdroj: Profimedia.cz
První obětí koronaviru byl 95letý muž. Zemřel 22. března 2020. Zdroj: Viet Tran
V souvislosti s koronavirovou pandemií zemřelo v České republice téměř 40 tisíc lidí. Zdroj: Viet Tran
Celý svět už třetím rokem bojuje s pandemií koronaviru. Zdroj: Getty Images
Aktuálně v Česku dominuje varianta omikron, která je sice výrazně nakažlivější a odolnější, ale zároveň způsobuje mírnější průběh nemoci. Zdroj: AP
Podobné vlastnosti i aktuálně se šířící subvarianta omikronu s názvem BA.2..
Vědci nevylučují, že se po omikronu dočkáme dalších variant koronaviru, které mohou mít nakažlivější nebo nebezpečnější. Zdroj: Getty Images
Vyléčením z covidu mnohdy zdravotní komplikace nekončí. Řada lidí ještě měsíce po nákaze trpí tzv. postcovidovým syndromem. Zdroj: CNN Prima NEWS
Nejčastějšími příznaky postcovidového syndromu jsou únava, bolest svalů a deprese. Zdroj: Getty Images
V rámci urychlení vakcinace prvními i třetími dávkami vzniklo několik očkovacích míst bez nutnosti registrace. Zdroj: Profimedia.cz
Před očkovacími centry bez registrace občas tvořily dlouhé několikahodinové fronty. Hlavním důvodem byla omezení pro ty, kteří dosud nepodstoupili vakcinaci. Zdroj: Jiří Lizec
Ne všichni se měli k očkování proti koronaviru. Zdroj: ČTK
Očkování proti koronaviru oproti loňskému roku ale výrazně zpomalilo. Vakcinací dvěma dávkami prošlo necelých 70 procent českého obyvatelstva. Zdroj: Profimedia.cz
Vláda během pandemie spustila speciální portál, který slouží jako rozcestník pro aktuální opatření i vyvracení covidových dezinformací. Zdroj: Viet Tran
Po celé České republice vyrostly stovky odběrových míst. Zdroj: ČTK
Sérii pravidelných testů na covid musely absolvovat i děti ve školách. Zdroj: ČTK
Na letištích po celém světě nadále platí pro cestující přísná hygienická opatření. Zdroj: ČTK
S příchodem vlády Petra Fialy (ODS) byly zrušeny některé covidové restrikce. Jednou z nich byla povinnost se prokázat provedeným negativním testem nebo hotovým očkování pro vstup do restauračních podniků. Zdroj: Profimedia.cz
Přísná covidová opatření platila také v sousedních zemích. Předložení dokladu o bezinfekčnosti vyžadovaly například všechny pouťové atrakce ve vídeňském Prátru. Zdroj: Viet Tran
Během pandemie proběhlo několik demonstrací, které byly z většiny mířené proti vládním koronavirovým opatřením. Zdroj: Profimedia.cz
Ještě nedávno byly roušky a respirátory ve vnitřních prostorech povinné. Zdroj: Profimedia.cz
Povinnost nosit respirátory ve veřejné dopravě se možná brzy dočká konce, pakliže se pandemická situace výrazně nezhorší. Vláda uvažuje o změně pravidel. Zdroj: Getty Images
Šíření koronaviru tvrdě zasáhlo letecký a turistický průmysl. Zdroj: Getty Images
Pro ulehčení cestování a využívání služeb vláda Andreje Babiše (ANO). Skrze ni je možné načíst data o provedené vakcinaci proti covidu nebo o provedeném testu. Zdroj: Viet Tran
Česká republika má za sebou několik momentů, kdy kapacity covidárií přestaly pomalu stačit. Pacientů s těžším průběhem nemoci bylo zkrátka příliš. Zdroj: Ivan Motýl
Pandemie koronaviru těžce dopadla na zdravotníky v první linii. Mnozí z nich trpí vyčerpáním a syndromem vyhoření. Zdroj: Profimedia.cz
Vlastimil Válek (TOP 09) již před volbami v roce 2021 uvedl, že není pro povinné očkování proti covidu. Místo toho apeloval na osobní odpovědnost a osvětu. Zdroj: Profimedia.cz
Exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) stál za vyhláškou o povinném očkování vybraných skupin obyvatel a profesí. Nová vláda ale záměr posléze smetla ze stolu. Zdroj: Profimedia.cz
Kabinet Petra Fialy (ODS) a vládní poslanci schválili novelu pandemického zákona, který by do určité míry nahradil nouzový stav při řešení covidové krize. Setkali se ale s odporem ze strany opozice i některých senátorů. Zdroj: Profimedia.cz
Nákaze koronavirem neunikli ani čeští vrcholoví politici. Prezident Miloš Zeman měl lehký průběh nemoci, podle něj tomu tak bylo díky tomu, že měl v rameni tři dávky očkování. Zdroj: Profimedia.cz
Oscarový režisér Jiří Menzel se předloni na podzim nakazil koronavirem, což vedlo k tomu, že dostal covidový zápal plic. Zemřel 5. září 2020. Zdroj: Profimedia.cz
První obětí koronaviru byl 95letý muž. Zemřel 22. března 2020. Zdroj: Viet Tran
V souvislosti s koronavirovou pandemií zemřelo v České republice téměř 40 tisíc lidí. Zdroj: Viet Tran
Blatného PES a Arenbergerovy balíčky
Prymula však velmi záhy musel z křesla ministra odejít kvůli tomu, že svá opatření sám nedodržoval. Nahradil ho lékař Jan Blatný. Ten přišel s protiepidemickým systémem zvaným „PES“, který nastavoval pravidla podle aktuální covidové situace. PES vycházel z velmi složitého výpočtu takzvaného rizikového skóre, jenž například nezohledňoval počty hospitalizovaných.
Přesto by podle dnešních parametrů především kvůli vysokému procentu pozitivních testů (38 %) spadalo Česko do nejhoršího pátého stupně, který by znamenal například zákaz nočního vycházení či zákaz konzumace alkoholu na veřejných místech. Jelikož však systém příliš neodpovídal skutečné situaci, chtěl ministr výpočet změnit právě tak, aby více zohledňoval právě ten nejdůležitější parametr, tedy počet hospitalizovaných.
Mezi tím však musel také Blatný odejít z vlády a nahradil jej tehdejší ředitel Vinohradské nemocnice Petr Arenberger, který přišel s vlastním systémem „balíčků“ . Ty opatření nastavovaly na základě incidenčního čísla, tedy počtu nakažených na sto tisíc obyvatel.
S incidenčním číslem 157 bychom dnes spadali do třetího balíčku. To by sice znamenalo otevřenou většinu služeb (s ochrannými pomůckami), ale stále by se nemohly konat například hromadné akce. Lidé by nesměli ani na zahrádky restaurací.
Očkování a promoření
Potřeba je však dodat, že dnes je situace opravdu odlišná, než byla při předchozích vlnách. Důvodem je především proočkování většiny populace, značné promoření společnosti a také méně zákeřná varianta omikron, která se aktuálně šíří. Tyto parametry vedou k tomu, že ani přes rostoucí počet nakažených i hospitalizovaných není počet skutečně vážných případů vysoký.
Nedávno o tom pro CNN prima NEWS mluvil například hlavní statistik ministerstva zdravotnictví Ladislav Dušek. „Zdravotní dopad tohoto letního šíření se zatím jeví jako relativně zvládnutelný a nízký, ale nechci to bagatelizovat. Hlásí to také okolní státy jako například Portugalsko. Také ve Švédsku vidí pouze malé množství supertěžkých průběhů. Narůstá sice počet hospitalizací, ale na jednotkách intenzivní péče bylo v pátek reportováno s covidem pouze 26 lidí (tohle úterý to již bylo 41, pozn. red.). Ve zranitelných částech obyvatelstva jsme totiž poměrně značně proočkováni. A to drží silný ochranný efekt proti vážným průběhům nemoci,“ sdělil Dušek.
