Mění se covidová vlna v tsunami? Podle dřívějších systémů už bychom byli v lockdownu

Aktuální letní covidová vlna začíná být opravdu vážná. V českých nemocnicích s koronavirem leží už více než tisíc hospitalizovaných, přesto lze při pohledu na nynější protiepidemická opatření nabýt dojmu, že nás žádný covid netrápí. Během minulých vln se přitom při podobných číslech již zaváděly přísné restrikce. Jak by tedy na současná čísla reagoval například systém PES exministra Jana Blatného či „balíčky“ jeho nástupce Petra Arenbergera?

Denní počty nově nakažených koronavirem se drží nad 3 000, v úterý laboratoře odhalily 3 437 nově nakažených. Dál také roste počet hospitalizovaných s covidem – v úterý bylo v nemocnicích 1086 nakažených, z toho 41 ve vážném stavu. Incidenční číslo, tedy počet nově potvrzených případů nákazy koronavirem za posledních sedm dní v přepočtu na 100 000 obyvatel, stouplo celorepublikově na 157.

S covidem leží v nemocnicích přes tisíc pacientů. Přibývá lidí, kteří se nenakazili poprvé

V úterý laboratoře odhalily 3 437 nově nakažených, v mezitýdenním srovnání je to zhruba o 200 víc. Testů ale zdravotníci provedli celkem jen zhruba 11 tisíc. Dál také roste počet lidí, kteří skončili kvůli nemoci COVID-19 v nemocnici, v úterý jich bylo 1 086, z toho 41 ve vážném stavu. Před týdnem vyžadovalo nemocniční péči kolem 700 lidí, ve vážném stavu jich bylo 25. K tomu ministerstvo zdravotnictví za uplynulý den eviduje už 1 178 podezření na opakovanou nákazu. Každý třetí pozitivní člověk se tak s touto nemocí nepotýká poprvé. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

V minulosti se přitom zaváděla až lockdownová opatření i při výrazně nižších číslech. Celková obava z covidu byla samozřejmě jiná hned při první vlně, kdy se společnost zavírala již při několika desítkách prvních případů. Srovnání je proto vhodnější až s dalšími vlnami.

Ty přišly na podzim 2020. Podobný počet hospitalizovaných s covidem jako dnes hlásily české nemocnice počátkem října (1028 hospitalizovaných 1. října 2020). V té době již nemocnice kvůli náporu začínaly s částečným omezováním péče na lůžkách, na kterých by čekali pacienti na plánované zákroky. Od 13. října pak tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula začal zavádět přísná opatření.

Zavedena tehdy byla povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorách a v MHD. Další den došlo k  uzavření škol a byly zakázány hromadné akce. Vedle toho byly zavřeny například také restaurace. „Zkrotit jakoukoli epidemii nelze nikdy a nikde na světě bez ztrát ekonomických a sociálních,“ říkal tehdy Prymula.

Blatného PES a Arenbergerovy balíčky

Prymula však velmi záhy musel z křesla ministra odejít kvůli tomu, že svá opatření sám nedodržoval. Nahradil ho lékař Jan Blatný. Ten přišel s protiepidemickým systémem zvaným „PES“, který nastavoval pravidla podle aktuální covidové situace. PES vycházel z velmi složitého výpočtu takzvaného rizikového skóre, jenž například nezohledňoval počty hospitalizovaných.

Přesto by podle dnešních parametrů především kvůli vysokému procentu pozitivních testů (38 %) spadalo Česko do nejhoršího pátého stupně, který by znamenal například zákaz nočního vycházení či zákaz konzumace alkoholu na veřejných místech. Jelikož však systém příliš neodpovídal skutečné situaci, chtěl ministr výpočet změnit právě tak, aby více zohledňoval právě ten nejdůležitější parametr, tedy počet hospitalizovaných.

Mezi tím však musel také Blatný odejít z vlády a nahradil jej tehdejší ředitel Vinohradské nemocnice Petr Arenberger, který přišel s vlastním systémem „balíčků“ . Ty opatření nastavovaly na základě incidenčního čísla, tedy počtu nakažených na sto tisíc obyvatel.

S incidenčním číslem 157 bychom dnes spadali do třetího balíčku. To by sice znamenalo otevřenou většinu služeb (s ochrannými pomůckami), ale stále by se nemohly konat například hromadné akce. Lidé by nesměli ani na zahrádky restaurací.

Očkování a promoření

Potřeba je však dodat, že dnes je situace opravdu odlišná, než byla při předchozích vlnách. Důvodem je především proočkování většiny populace, značné promoření společnosti a také méně zákeřná varianta omikron, která se aktuálně šíří. Tyto parametry vedou k tomu, že ani přes rostoucí počet nakažených i hospitalizovaných není počet skutečně vážných případů vysoký.

Nedávno o tom pro CNN prima NEWS mluvil například hlavní statistik ministerstva zdravotnictví Ladislav Dušek. „Zdravotní dopad tohoto letního šíření se zatím jeví jako relativně zvládnutelný a nízký, ale nechci to bagatelizovat. Hlásí to také okolní státy jako například Portugalsko. Také ve Švédsku vidí pouze malé množství supertěžkých průběhů. Narůstá sice počet hospitalizací, ale na jednotkách intenzivní péče bylo v pátek reportováno s covidem pouze 26 lidí (tohle úterý to již bylo 41, pozn. red.). Ve zranitelných částech obyvatelstva jsme totiž poměrně značně proočkováni. A to drží silný ochranný efekt proti vážným průběhům nemoci,“ sdělil Dušek.

Tagy: