Experti hodnotili vzpouru Vagnerovy skupiny a její dopady
Vzpoura žoldnéřů z Vagnerovy skupiny proti vedení ruské armády sice netrvala déle než 24 hodin, přesto moskevskému režimu způsobila obrovské potíže. Ruský prezident Vladimir Putin navíc nyní působí jako slaboch, jehož moc zřejmě nebude tak velká, jak by ještě nedávno mnozí předpokládali. CNN v nové analýze popisuje, jak by víkendové tažení Jevgenije Prigožina mohlo ovlivnit strategické partnerství Ruska s Čínou.
Celý svět o víkendu s napětím sledoval vagnerovskou vzpouru, která vypukla z pátku na sobotu. Vojáci s těžkou technikou vedení Prigožinem vnikli během soboty do ruského Rostova na Donu i do Voroněže, kde obsadili klíčové vojenské objekty. Došlo k několika střetům mezi vagnerovci a ruskou armádou.
Putin to v mimořádném projevu označil za bodnutí do zad. Prigožin v odpovědi Putinovi odmítl označení za zrádce a prohlásil, že se nevzdá. Zatímco se vagnerovská kolona těžké techniky dostala až do Lipecké oblasti, Moskva se aktivně chystala na obranu hlavního města.
V odpoledních hodinách nicméně došlo za zprostředkování běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka k podepsání dohody o smírném urovnání konfliktu a Vagnerova skupina se zavázala stáhnout se zpět. Přesto jde o Putinovu totální prohru a ostudu.
Například čínský novinář Hu Xijin v sobotu na svém Twitteru uvedl, že „ruská politika vlivem ozbrojeného povstání překročila bod zlomu“. „Bez ohledu na výsledek vzpoury už Rusko nebude zemí, jíž bylo před povstáním,“ dodal v příspěvku, který později ze sociální sítě zmizel.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajinci postupují v klíčových zónách. Zhatili ruský pokus o průlom, tvrdí britská rozvědka
Rusko bezpochyby ztratilo část respektu u svých strategických spojenců, a to včetně Číny. CNN ve své nové analýze naznačuje, že okolnosti kraťoučké vzpoury zcela jistě ovlivnily vnímaní Pekingu. Asijský gigant prolomil mlčení až v neděli večer, kdy Moskvu podpořil strohým prohlášením, které však incident smetlo ze stolu jako „vnitřní záležitost Ruska“.
Válka na Ukrajině
Stalo se tak poté, co náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko v neděli odletěl do Pekingu na setkání s čínskými představiteli. Obě strany si znovu potvrdily své úzké partnerství a politickou důvěru.
„Čínská strana vyjádřila podporu úsilí vedení Ruské federace o stabilizaci situace v zemi v souvislosti s událostmi z 24. června a znovu potvrdila svůj zájem na posílení jednoty a další prosperity Ruska,“ uvedlo podle CNN ruské ministerstvo ve svém prohlášení.
Přesto si docent z Národní univerzity v Singapuru Chong Ja Ian myslí, že v Pekingu pravděpodobně dochází k určitým tahanicím. Politolog z tchajwanského studijního programu Australské národní univerzity Wen-Ti Sung doplnil, že Peking se nejspíše obává oslabení Putina.
Obava z dominového efektu?
„Čína se pravděpodobně bojí dominového efektu, tedy že pokud padne Rusko, ona může být další zemí na řadě. Pro Čínu je putinovské Rusko z geopolitického i ideologického hlediska užitečným polštářem, a to zejména v době, kdy v Bílém domě sedí Joe Biden,“ řekl podle CNN.
Čínská státní média se o víkendu snažila zdůraznit pokračující stabilitu v Rusku a vykreslit Putina v pozitivním světle. Zřejmě proto nepřebírala videa zobrazující postup žoldáků z Vagnerovy skupiny ruským územím. „Povstání vagnerovců je v rozporu s čínskou rétorikou o Putinovi jako o silném vůdci, který se těší plné podpoře svého lidu. Jenže pokud je Putinova pozice nestabilní, pak je jeho podpora (pro Čínu) špatným obchodem,“ upozornil Sung.
„Přestože ruská noční můra v sobotu dočasně skončila, tento incident rozhodně poškodí Rusko a Putinovu image,“ napsal v neděli na čínské sociální síti Weibo profesor mezinárodních vztahů na Renminově univerzitě v Pekingu Jin Canrong.
Poradce čínské vlády, který je známý svou výrazně protiamerickou rétorikou, rovněž uvedl, že je velmi nebezpečné, když stát podporuje nestálou vojenskou skupinu, která velikostí odpovídá vagnerovcům. „Vzpoura pak může propuknout kdykoliv,“ dodal.
Čínský prezident Si Ťin-pching se od svého nástupu k moci v roce 2012 osobně setkal s Putinem asi 40krát. Vytvořili si spolu silný vztah i díky nedůvěře obou vůči Západu. Jejich spolupráce se neustále prohlubuje, a to navzdory ruské invazi na Ukrajinu. Nicméně čím déle válka trvá, tím více rostou čínské obavy z toho, aby vleklý konflikt nakonec nedestabilizoval Putinovu moc na domácí scéně.
Že jsou takové obavy naprosto relevantní, ukázala naplno právě Prigožinova víkendová vzpoura. Podle CNN bylo takřka jednodenní vagnerovské povstání nejvážnější zkouškou pro Vladimira Putina od doby, kdy se v Rusku chopil moci. Že se Rusko občanské válce – alespoň prozatím vyhnulo – Peking přivítal s velkou úlevou.
Vnitřní konflikt v Rusku by totiž znamenal reálné ohrožení Číny, kterou s největší zemí světa propojuje vedle jiného i zhruba 4 300 kilometrů dlouhá společná hranice. Moskva by navíc výrazně ztratila na důležitosti, pokud se jedná o strategický spor Číny (podporované Ruskem) s USA, upozorňuje CNN. Peking se rovněž obává případného nastolení nového ruského režimu, který by byl otevřenější vůči Západu a naopak méně přátelský vůči Číně.
