Válka na Ukrajině pokračuje
Štáb CNN spolu s ukrajinskými ozbrojenými silami navštívil opuštěný ruský vojenský tábor v lese nedaleko Kyjeva. Ukrajinci pátrají po stopách, které by přiblížily plány okupantů. Zároveň odhalují osudy lidí žijících v obcích, kde vojáci páchali válečné zločiny.
Bylo to ráno jako každé jiné. Dmitrij Nekazakov předtím, než šel do práce, venčil psa. V té chvíli však začalo ruské ostřelování Hostomele, města nedaleko ukrajinské metropole. Lidé slyšeli vrtulníky, ze kterých vyskakovali ruští vojáci, na zem padaly rakety.
Válka na Ukrajině
24. února, 6:40. Začala ruská invaze na Ukrajinu. Bombardování téměř měsíc neustávalo. Nekazakov se dvacet dní skrýval ve svém sklepě a za mrazivých dní vycházel, aby se podíval, jaké škody Rusové napáchali. S dalšími lidmi následně hledal bezpečnější úkryt.
Jak se ukázalo, zdecimované budovy a životy měl na svědomí ruský vojenský tábor, který si okupanti zřídili v lese zhruba čtyři kilometry daleko. Nyní se mezi stromy nacházejí jen zbytky rozlehlého tábora, v němž pobývalo odhadem šest tisíc vojáků. Ukrajinské speciální jednotky štáb CNN provázely troskami. Snaží se najít indicie, které by jim přiblížily, jaké úmysly mělo Rusko s hlavním městem.
Zde se o všem rozhodovalo
V borovém lese se ruské jednotky utábořily na celý měsíc. Součástí tábořiště bylo i hlavní velitelské stanoviště. Právě odtud a z nedalekého pole podnikala ruská armáda útoky na Kyjev, Hostomel a nedaleké město Buča. „Zde se rozhodovalo o dalších akcích, o směrech ofenzivy, taktice či postupu,“ řekl CNN důstojník ukrajinských speciálních sil a ukázal na místa, kde probíhaly jednotlivé části operace.
Proč jsou Mariupol a Azovstal pro Rusy tak důležité? Moskva by si splnila taktický sen
Vedle Kyjeva se stalo z Mariupolu nejskloňovanější město války na Ukrajině. Rusové podnikají na přístavní baštu tvrdé útoky už od začátku své invaze. Proč je pro ně potenciální zabrání Mariupolu tolik důležité? Roli v tom hraje průmysl, moře a taktika.
Na poli zůstaly známky po odpálených střelách. V lese se dále povalují disky od gradů či bedny s municí. K vidění jsou zákopy, muniční sklady i komunikační linky: ruští vojáci z jednotlivých stanovišť spolu komunikovali použitím černých drátů. Ukrajinské jednotky nalezly také řadu kontejnerů s jídlem, na kterých bylo vyražené označení ruské armády.
Ukrajinští vojáci objevili i rozmočený zápisník, který obsahoval instrukce z mise v Ázerbájdžánu. Stejně tak našli návod k maskování a ukrývání, oblečení nebo boty. „Rusové nebojují kvalitou, ale kvantitou. Nepovažují vojáky za lidi, jsou pro ně potravou pro děla a spotřebním materiálem. Taktika ruské armády připomíná středověk, kdy se nebojovalo podle schopností, ale podle množství,“ podotkl jeden z ukrajinských důstojníků.
Zbytky techniky, oblečení či munice však nejsou tím jediným, co po sobě vojáci zanechali. Místní vypověděli, jak ruští vojáci vtrhli do vesnic v okolí, zabrali domy a terorizovali obyvatele. Ty mučili a ponižovali, zůstali po nich mělké hroby, do nichž odklidili mrtvé civilisty. Hrůza mezi místními je všudypřítomná.
Myslel jsem, že jsou to mé poslední minuty
Vitalij Černyš z vesnice Zdvyživka na kyjevském předměstí uvedl, že projížděl obcí na kole, když byl zajat ruskými jednotkami, které „lovily nacisty“. Řekl, že ho drželi téměř 24 hodin. „Modlil jsem se. Myslel jsem, že jsou to poslední minuty mého života. Zavázali mi oči, svázali ruce a stříleli kolem mě,“ svěřil se.
Mariupol Rusům delší dobu vzdorovat nevydrží, říká Šándor. Jak se změní ruská taktika?
Město Mariupol se brání z posledních sil. Poslední oblastí pod ukrajinskou kontrolou je areál oceláren Azovstal, kde se ukrývají civilisté i obránci. Podle bezpečnostního experta Andora Šándora ale nevydrží vzdorovat po delší dobu.
Vojáci ho zavřeli v kůlně poté, co musel projít minovým polem. Vojáci se před ním dohadovali, zda ho polijí benzínem, následně mu vyhrožovali, že ho odvezou do krematoria. Kromě střílení kolem svázaného muže se ho ptali, jaké je jeho poslední přání. Mučení byl v kůlně a za mrazu vystaven několik hodin.
„Byli mě do rukou, nohou a do oblastí pod pasem. Zůstaly mi modřiny. Myslel jsem, že mám zlomenou nohu. Díky bohu jsem ale v pořádku, živý,“ dodal. Na své zahradě nadále vidí dělostřeleckou raketu, která mu jeho utrpení každý den připomíná. Černyš přežil, jiní však takové štěstí neměli.
Kněz z obce Vasilij Benca přiblížil, jak se sem sjely ruské jednotky. Lidé se kvůli nim báli vycházet z domovů, schovávali se ve sklepích, stejně jako duchovní. Když se odvážil jít ven, našel na své zahradě pět mužů, které vojáci mučili. „Jejich těla byla zohavená. Donutili mě, abych pohřbil dvě těla, ženy,“ dodal. Lidé k ruským vojákům a zejména Vladimiru Putinovi cítí ryzí nenávist. „Do konce života jim neodpustíme,“ dodal Nekazakov.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP