Lidé s onemocněním srdce a cév patří mezi nejohroženější skupiny onemocnění COVID-19 (ilustrační foto). Zdroj: Profimedia.cz
Lidé s onemocněním srdce a cév jsou nejohroženější skupinou z hlediska úmrtnosti na COVID-19. Pokud se nakazí a musí do nemocnice, častěji umírají, upozorňuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS profesor Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
Proč jsou lidé onemocněním srdce a cév tolik ohroženi covidem?
Důvody nejsou úplně zřejmé, ale je fakt, že mezi pacienty s kardiovaskulárními nemocemi je více diabetiků a lidí s nadváhou, často také dřívějšího data narození. To ale vše úplně nevysvětluje. Proč je u nich vyšší riziko, že covid nepřežijí, je ale celkem jasné. Srdce potřebuje hodně kyslíku a nemocné srdce je na jeho nedostatek obzvlášť náchylné. Onemocní-li takový člověk covidovým zápalem plic, je poškození srdce z nedostatku kyslíku časté. Ale COVID-19 může srdce napadnout i přímo. A zase platí, že nemocné srdce má méně rezerv, takže snáze selže, když „dostane ránu“ ještě od nového typu koronaviru.
Profesor Aleš Linhart působí v současné době jako přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V České kardiologické společnosti opakovaně působil v roli vědeckého sekretáře a předsedy pracovních skupin echokardiografie a preventivní kardiologie, v roce 2018 byl zvolen jejím předsedou pro období 2019 až 2023. Česká kardiologická společnost patří k jedněm z největších odborných společností v České republice a kromě kardiologů sdružuje řadu dalších specialistů, techniků, zdravotních sester a dalších odborníků věnujících se problematice srdečních a cévních onemocnění.
Měli by se tito lidé raději úplně vyhýbat společnosti, dokud na ně nepřijde řada na očkování?
Pokud nemáme nic lepšího k dispozici, a to zatím kromě očkování, které u nás postupuje pomaleji, než bychom si přáli, nemáme, platí pravidla „roušky, ruce, rozestupy“. A rozestupy se samozřejmě myslí i minimum kontaktů obecně.
Nemusí se vedlejších účinků vakcín obávat více než zdraví lidé?
Každá vakcína provokuje imunitní odpověď organismu, a to představuje určitou zátěž. Na vakcinaci by tedy lidé s nemocemi srdce a cév měli jít v nejlepším možném stavu. Rozhodně ne v době, kdy se jim srdce zhorší. Většina nemocných ale vakcinaci zvládne bez potíží, respektive s potížemi, které k vakcinaci běžně patří – únava, malátnost, i zvýšené teploty jsou po očkování celkem časté. Kdo má pochybnosti, měl by se poradit se svým ošetřujícím lékařem. Popisované komplikace charakteru trombóz jsou velice vzácné a objevují se spíše u mladších jedinců. Pro nemocné je přínos vakcinace výrazně vyšší než riziko s nimi spojené.
Proč u nás přibývá pacientů s onemocněním srdce a cév? Přispívá k tomu nezdravý životní styl a stres?
V Česku nemocných v posledních třiceti letech ubylo, pořád je to ale zabiják číslo jedna a ve srovnání s Evropou jsme na čestném třetím místě od konce pelotonu. Proč na tom nejsme lépe, si lze jednoduše vysvětlit pohledem na srovnání rizikových faktorů u nás a v jiných zemích – moc kouříme, málo se hýbeme, jíme málo ovoce a zeleniny, trpíme nadváhou, máme hodně vysokého krevního tlaku a ani cukrovka a cholesterol se nám nevyhýbají. A v neposlední řadě patříme mezi velké konzumenty alkoholu. Podtrženo sečteno, máme našlápnuto ke stejnému scénáři, který nás posunul na zemi, která je ironicky nazývána „best in covid“, i v oblasti „best in cardiac diseases“.
Podepíše se podle vás pandemie na zdraví lidí, co se srdečních chorob týče? Teď myslím do budoucna, lidé jsou více ve stresu, více pijí alkohol, mají méně pohybu...
Toho se velmi obáváme, k vyjmenovanému přidejte ještě zhoršení ekonomické situace a existenční stres. To je silný faktor ovlivňující výskyt srdečních chorob.
Když se řekne onemocnění cév, co přesně si pod tím představit?
Cévy mohou být postiženy skoro na všech úrovních, jak tepny, tak žíly. Hlavní civilizační chorobou je ale ateroskleróza, kterou si můžeme přirovnat k zanášení vodovodních trubek vodním kamenem. Jen s tím rozdílem, že tady jde o cholesterol a spoustu dalšího ne moc hezkého materiálu. Takové zanesené tepny se občas ucpou úplně a pak je z toho infarkt, kdy část srdce pro nedostatek kyslíku „zemře“, mozková příhoda neboli mrtvice, což je totéž, jenže na mozkové tkáni, nebo onemocnění tepen dolních končetin, které také může v nejhorším skončit vznikem defektů nebo dokonce amputací.
Jsou nějaké statistiky, kolik lidí, kteří zemřeli na covid, mělo problémy se srdcem?
Podle statistik, které uvádí ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách, lze říci, že každý druhý zemřelý s COVID-19 měl zároveň kardiologické onemocnění, což souhlasí i s mezinárodními publikacemi, kde se tato data pohybují od 25 procent výše. Většina těchto kardiaků by tu ale bez covidu mohla ještě dlouho být.
Jak může člověk poznat problémy se srdcem „zavčasu“?
Pokud trpí člověk bolestmi na hrudi, není radno to podcenit. Významným příznakem je i nedostatek dechu při námaze nebo, co hůř, dokonce v klidu. Rovněž bušení srdce není normální. Naléhavým problémem může být krátkodobá ztráta vědomí – té říkáme synkopa a nikdo by ji neměl bagatelizovat jako banální mdlobu… Rozhodně nedoporučuji tyto potíže zaměňovat za možné projevy covidu. To vede k opožděným řešením srdečních chorob a velkým komplikacím. Zejména bolest na hrudi je důvodem volat záchrannou službu bezodkladně.
Jaká je nejlepší prevence proti infarktu?
Obecně zdravý životní styl. To znamená, že je dobré nekouřit, hýbat se a zachovat si rozumnou váhu. Dále pak využívat preventivní prohlídky – to znamená znát svůj tlak, cholesterol a vědět, zda nemám cukrovku. Jinak samozřejmě jíst dostatek ovoce, zeleniny, ryb a obecně mít pestrou stravu. A také, i když je to dnes těžké, mít radost ze života, nebo se o to alespoň snažit.
