Tým záchranářů v Charkově
Výbuchy, ostřelování, ošetřování zraněných civilistů a všudypřítomná hrozba smrti. To celé neustále dokola. Tak vypadá denní rutina ukrajinských záchranářů v Charkově, který od počátku války již přes dva měsíce ostřelují Rusové. Štáb CNN strávil část pracovního dne s ukrajinskými záchranáři. Ti jsou mnohdy terčem ruské strategie tzv. dvojitého zásahu, který cílí právě na zdravotníky mířící do zasažené oblasti.
Mezi záchranáře v ukrajinském Charkově patří i Alexandra Rudkovská a Vladimir Venzel. Štáb americké stanice CNN s nimi strávil část dne z jejich 24hodinové směny. „Máme dvě škrtidla,“ hlásí před nástupem do služby Vladimir.
Válka na Ukrajině
„Připravují svou sanitku na krveprolití, kterému obyvatelé Charkova čelí každý den,“ popisuje reportérka CNN Clarissa Wardová. Ještě před tím se na dispečinku staví Alexandřina matka, aby ji objala a popřála jí hodně štěstí. Práce záchranářů v ostřelovaném Charkově totiž nyní patří k těm nejnebezpečnějším.
„Právě někdo volá,“ informuje pracovník záchranky a dvojice výše zmíněných záchranářů přijímá hovor. Ozývá se kód „teplota“, což znamená, že byl někdo zraněn při střelbě. Alexandra a Vladimir se oblékají do neprůstřelných vest, které tvoří nedílnou součást jejich výbavy, a vyrážejí na místo.
„Říkají, že mají zprávy o nejméně jedné osobě zraněné při ostřelování a slyší i rakety,“ vysvětluje za jízdy Wardová. Střely zasáhly obytný dům. Záchranáři musí jednat rychle, protože Rusové čím dál častěji střílejí na stejný cíl dvakrát. Říká se tomu „dvojitý zásah“, neboť vojáci při tom míří na zdravotníky a záchranáře, kteří se vydají na místo.
„Dovnitř. Rychleji, rychleji, rychleji!“ křičí záchranář Vladimir. Štáb CNN se mezitím ukryje pod schodištěm. Alexandra se snaží najít zraněného, ale nemá signál. V tu chvíli se ozve další střelba.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Ten člověk umírá...
Skupina střelbu přečká schovaná pod schodištěm, jedna z novinářek utrpěla menší zranění, když si pořezala ruce o sklo. Alexandra opět volá na dispečink, aby jí pomohl lokalizovat volajícího. „Nemáme spojení, sedíme u vchodu a oni nás ostřelují,“ hlásí záchranářka. Spojení však stále vypadává.
Alexandře se nakonec podaří dovolat přímo osobě, která volala záchranku. „Řekněte mi číslo toho vašeho domu, zatraceně,“ říká do telefonu. Volající reaguje, že jde o dům 12-G. „Už jsem vám to říkal tisíckrát. Ten člověk umírá,“ odpovídá volající. Skupina novinářů mezitím přebíhá do auta, aby se ukryla před další střelbou. „Právě jsme byli v obytném domě a hledal se zraněný muž. Přiletěla hromada střel a zasáhla vedlejší budovu, takže teď se snažíme dostat co nejrychleji pryč,“ popisuje reportérka CNN.
Záchranáři vběhli zpátky dovnitř, aby našli volajícího. Novináři je po chvíli opět potkávají, jak ošetřují zraněného muže na kraji silnice. Zadní okno sanitky bylo při výbuchu zničeno. Muž má zranění od střepin a poranění hlavy, navíc je ohlušen výbuchem. Alexandra a Vladimir ho stabilizují, nakonec ho zvládnou převézt do nemocnice, kde může dostat lepší péči.
Neustálý strach
„Musím říct, že jste ti nejstatečnější lidé, které jsem kdy potkala,“ říká Wardová v reportáži dvojici charkovských záchranářů. Zpět na základně se jich ptá, proč v takto extrémně nebezpečné práci pokračují. „Je to normální, je to naše práce. Je to děsivé pro každého. Dnes jste s námi byli na tom nejžhavějším místě, přímo v peci. Ale díky bohu jsme pořád naživu,“ vysvětluje Alexandra. Podobně hovoří i Vladimir. „Cítíte, že je vaší povinností a závazkem pomáhat lidem, kteří tu ještě jsou,“ říká záchranář.
Wardová se ptá, co na jejich práci říkají jejich rodiny. „Ani to nekomentuji. Je to opravdu těžké,“ reaguje smutně záchranář s tím, že jeho příbuzní musí mít asi neustálý strach. „Volají nám každý den i každou noc,“ dodává Vladimir.
Alexandra říká, že podobně je na tom její matka, která ji před službou přišla pozdravit. „Je tak ustaraná, až to přechází v hysterii,“ říká zdravotnice z Charkova. Matka jí neustále snažně prosí, aby opustila město, jelikož je jejím jediným dítětem. Práce záchranářky je však pro Alexandru důležitější „Prostě to musím dělat,“ uzavírá.