INTERVIEW, Pavel Plevka - 24.8. v 17:30
Česko v pátek překonalo dosavadní rekord nárůstu počtu nakažených od začátku pandemie, kdy za jeden den přibylo 506 nových případů nemoci COVID-19. Jak se virus změní s nástupem podzimu? Je případné plošné znovuzavedení některých protiopatření adekvátní? A je možné si proti koronaviru vytvořit imunitu? O tom v pořadu Interview hovořil virolog Pavel Plevka z brněnského výzkumného institutu CEITEC při Masarykově univerzitě.
Plevka v pořadu řekl, že druhá vlna epidemie už přichází. Podle něj je hlavním důvodem mimo jiné to, že v současnosti v Česku nejsou zavedena plošná karanténní opatření. „Virus se tak může velmi volně šířit, a proto počty infikovaných narůstají. Není to dobře,“ uvedl Plevka.
Ačkoliv původní domněnky zněly, že onemocnění se bude v letních měsících šířit pomaleji, třeba kvůli vysokým teplotám, virolog vysvětlil, že nyní jsou počty nakažených vyšší než na jaře i kvůli slunečnímu záření. „Virus se velmi intenzivně šířil i v jižní části USA, kde je mnohem větší intenzita slunečního záření než v České republice. To znamenalo, že virus měl potenciál způsobit v Česku epidemii i v létě,“ objasnil Plevka.
Roušky jsou klíčové
Plevka sice kritizoval plošnou povinnost nosit roušky i mimo vnitřní prostory, kterou vláda zavedla během první vlny epidemie, v pořadu ale zdůraznil, že roušky jsou klíčové. „U roušek bychom vydržet měli. Rozhodně by měly být v hromadných dopravních prostředcích, v obchodech a zařízeních, kde je lidé mohou nosit, aniž by jim bránily v činnosti. Minimálně na podzim bych to považoval za rozumné. Nemyslím si, že by se roušky měly nosit v restauracích, tam nedávají smysl,“ uvedl Plevka.
Povinnost nosit roušky právě v MHD, ale třeba i v divadlech, začne znovu platit od 1. září. Vláda o tom informovala minulé pondělí. Původně měly roušky být povinné také ve školách, toto opatření ale ministerstvo zdravotnictví nakonec přehodnotilo a nově děti do školy nastoupí bez nich, pokud se situace nezmění.
Plevka si myslí, že roušky by měly děti nosit až od určitého věku. „U menších dětí do dvanácti let nošení roušek nemá smysl. Bude pro ně složité nařízení dodržovat a nebudou roušky užívat správně,“ mínil virolog. To znamená, že si děti budou sahat na obličej nebo si použitou roušku uklidí do tašky. „Je docela možné, že roušky u dětí by zvyšovaly pravděpodobnost, že se nakazí,“ doplnil Plevka.
Virus bude mutovat
Plevka věří, že s podzimem bude nakažených nadále přibývat. „Zejména s tím, jak se otevřou školy a změní se počasí. S ním se změní chování lidí, začneme se víc zdržovat v uzavřených prostorách a začne narůstat pravděpodobnost infekce,“ vysvětlil Plevka.
Virus také bude podle Plevky stále mutovat. „Zatím jsme ale nedetekovali žádnou podstatnou změnu, která by výrazně měnila jeho chování. K ní ale může dojít, je to náhodný proces,“ dodal virolog.
Plevka hovořil také o imunitních změnách a možné adaptaci na koronavirus. I v Česku se totiž objevily případy, kdy se jeden člověk nakazil dvakrát. „Lidský imunitní systém je komplexní. Nemá jen protilátkovou odpověď, ale i buněčnou. Ukazuje se, že co se týče infekce novým typem koronaviru, odpověď na základě T-buněk je pravděpodobně důležitější a trvanlivější než protilátková odpověď.
Přesto si ale tělo na základě výzkumů dokáže po prodělání nemoci COVID-19 vytvořit určité množství protilátek, které pomohou alespoň proti závažnému průběhu onemocnění. Podle virologa může také dojít ke „zkřížené imunitě“. „Člověk může mít štěstí, že když si prošel infekcí jiným koronavirovem, jeho imunitní systém si vytvořil takovou odpověď, která ho bude chránit před tím současným,“ uvedl Plevka.
Virolog přišel také s myšlenkou, že někteří lidé by mohli být „přirozeně imunní“. To znamená, že ačkoliv jsou v přímém kontaktu s infikovaným, zkrátka se nenakazí. Přesné číslo, kolik lidí by to mohlo být, ale zatím není. „Procento rezistentní populace se pokouší odhadnout řada vědců. Někteří tvrdí, že to může být až 80 procent. Já se domnívám, že je to třeba do třiceti procent,“ uvedl Plevka.
Jedním z příčin přirozené imunity by podle virologa mohla být právě zkřížená imunita. „Přirozená imunita funguje i u chřipky. Když přijde nový typ, je rezistentní dokonce většina populace. Zhruba pět procent lidí je také přirozeně rezistentní vůči viru HIV,“ sdělil Plevka.
