Rusko válku na Ukrajině jistě prohraje, je ovšem otázkou jak. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra země, která je rozlohou největší na světě, směřuje ke svému rozpadu. Ten by však nejspíš nebyl dobrou zprávou pro západní mocnosti, a to kvůli nejistotě, která by nastala. Zvýšil by se třeba počet státečků s jaderným arsenálem, do jejichž čela by se navíc mohli dostat nepředvídatelní a autoritářští vládci. Visingr přirovnává potenciální rozpad Ruska k Jugoslávii, přičemž jej označuje jako „stokrát horší a s jadernou příchutí“.
Visingr si je jistý, že válka na Ukrajině skončí ruskou porážkou, ale je otázkou, jak ono pokoření Ruské federace bude vypadat. „Čím déle bude trvat, tím bude porážka pro Rusko horší a její následky budou horší i pro nás. Vše směřuje k tomu, že se Rusko rozpadne,“ řekl pro CNN Prima NEWS expert. Dle jeho mínění by tak západním mocnostem okamžitě přistál na stůl další mimořádně složitý problém.
Samozvaní zástupci ruské opozice před časem ukázali možnou mapu budoucího uspořádání Ruska. Na návrhu představeném na Fóru svobodných národů Ruska se objevilo hned 35 menších i větších nových států. Podle Visingra je klidně možné, že se Rusko rozpadne na dvouciferný počet nástupnických zemí. Očekává, že rozpad nastane nejen podle etnických, ale i podle ekonomických linií.
Rozpad Ruska by podle Visingra nebyl zrovna dobrou zprávou, protože tak vzniknou nové státečky s mnohdy nepředvídatelným vedením, přičemž hned několik nástupnických zemiček by mohlo mít jaderné zbraně. Do čela jednotlivých států s tímto arsenálem by se podle něj klidně mohli dostat i takoví lidé, jako je třeba šéf Vagnerovy skupiny a oligarcha Jevgenij Prigožin, který je dnes jedním z nejhlasitějších zastánců pokračování války na Ukrajině.
„Co nás čeká v dalších letech, bude mnohem složitější než válka na Ukrajině. Rozpad Ruska bude jako rozpad Jugoslávie, akorát stokrát horší a s jadernou příchutí,“ komentoval pro CNN Prima NEWS dále Visingr. Podle jeho mínění se klidně může stát, že Prigožin či někdo jemu podobný, kdo bude stát v čele nového státu s jaderným arsenálem, může následně vytáhnout na jiné nástupnické státečky, kupříkladu na Moskvu, a nebo může své jaderné zbraně prodat třeba Íránu.
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin na přehlídce ke Dni ruského námořnictva v Petrohradu Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin a Sergej Šojgu na přehlídce ke Dni ruského námořnictva v Petrohradu Zdroj: Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin a Sergej Lavrov na jednání s delegací afrických států Zdroj: Profimedia.cz
Sergej Lavrov a Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin, prezident Ruské federace Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Putin 27. června 2023 promluvil k vojákům, kteří pomohli zlikvidovat pokus o vojenský puč organizovaný vagnerovci Zdroj: Getty Images
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: Profimedia.cz
Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Vladimir Putin Zdroj: Getty Images
Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ruský prezident Vladimir Putin Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Dmitrij Medveděv a Vladimir Putin Zdroj: AP
Předstírá Kadyrov loajalitu k Putinovi?
Velkou roli si pro sebe takřka jistě do budoucna získá čečenský vládce Ramzan Kadyrov. Ten je společně s Prigožinem vnímán jako další válečný štváč na straně Rusů. „Má k dispozici vlastní ozbrojené síly a má lidi, kteří ho budou poslouchat nezávisle na Kremlu,“ zmínil Visingr.
Válka na Ukrajině
V okamžiku, kdy by se Rusko mohlo začít rozpadat, očekává, že právě Kadyrov bude jeden z prvních, kdo se od federace odtrhne, přestože po léta, co je u moci, dává najevo svoji věrnost prezidentovi Vladimiru Putinovi. „Já si nemyslím, že ve skutečnosti překypuje nějakou extra velkou loajalitou. Kadyrov je loajální pouze sám k sobě,“ zhodnotil expert.
Scénář, kdy by Rusko bylo územně zachováno tak, jak je nyní, by podle Visingra mohl v jistém případě nastat, a to dokonce i bez Putina. „Ale Rusko by muselo fungovat jako skutečná funkční federace, ne jako poslední koloniální impérium na světě,“ řekl redakci Visingr. Poukázal na fakt, že Moskva k sobě až později připojila vzdálené oblasti zejména na východě země, respektive třeba na Kavkazu, přičemž se k těmto regionům chová se značným despektem.
Rozpad Ruska je reálný, myslí si Kolář s Votápkem
Podobně pro CNN Prima NEWS už před časem hovořil například bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek. I on označil Rusko za „poslední koloniální velmoc“ a rovnou nastínil tipy, kde očekává rozpad federace. „Předpokládám, že velmi aktivní bude Kavkaz, Tatarstán, Baškortostán, Sacha (známé také coby Jakutsko – pozn. red.) či Dálný východ. To jsou územní celky, u kterých by bylo celkem logické, kdyby se pokusily odtrhnout,“ domnívá se bývalý konzul.
Za reálný pak rozpad Ruska považuje i bývalý velvyslanec v této zemi Petr Kolář. „Hodně záleží na tom, jak se bude vyvíjet situace na ukrajinském bojišti a jak silná bude pozice prezidenta Putina v budoucnu, protože Rusko drží pohromadě jako centralizovaná mocnost nejen s pomocí pravoslavné církve, ale hlavně díky svému carovi,“ řekl CNN Prima NEWS Kolář během srpna s odkazem na Putina.