reklama

Ghanská laguna plná hořící elektroniky. Snímky ukazují drsný život na toxické skládce

Silně znečištěná ghanská laguna Korle nehýří životem, ale plasty a vyřazenou elektronikou. Jedinými obyvateli toxického prostředí je místní chudina, pro kterou je skládka zdrojem obživy. Za působivými snímky, které ukázaly tvrdou realitu nejchudších vrstev ghanského obyvatelstva, stojí zkušená fotoreportérka a držitelka prestižní Pulitzerovy ceny Renée C. Byerová. Vybrané fotografie si můžete prohlédnout níže.

reklama

„Na skládce elektronického odpadu, který zabíjí téměř vše, čeho se dotkne, pracuje osmiletá Fati s dalšími dětmi. Společně prohledávají nebezpečný odpad v naději, že najdou cokoliv, co by mohly vyměnit za drobné. Je to práce, kterou musí dělat, aby přežily,“ stojí v popisku jedné z nejznámějších fotografií oceňované fotografky – na snímku figuruje dívka s kbelíkem na hlavě, po tváři jí stékají slzy.

Prostředí, ve kterém žila se svými vrstevníky, bylo mimořádně nebezpečné. Laguna Korle, která se nachází na pobřeží hlavního ghanského města Akkra, je i přes snahy ekologických organizací dodnes silně znečištěná a plná vyřazené elektroniky či plastu. I to je důvod, proč v této toxické části řeky Odaw sotva žijí ryby či jiní živočichové. Elektronické smetí se stalo hlavním zdrojem obživy místní chudiny – zapaluje nalezené počítače a další spotřebiče ve snaze vydolovat plíšky cenného kovu.

Bez ochranného oblečení

Jelikož se v Ghaně legislativně příliš neřeší bezpečnost práce, lidé na skládkách nenosí žádné ochranné oblečení – mnozí by na to podle letité fotoreportérky z kalifornského deníku The Sacramento Bee ani neměli. Tím se ale místní vystavují vážným zdravotním rizikům, především kvůli toxickým výpadům z hořícího odpadu.

Ačkoliv se někteří obyvatelé laguny mohou chlubit skromnou dřevěnou nebo železnou chatrčí, nemalá část z nich nemá střechu nad hlavou. Sedmnáctiletý Mohamed Abukari, kterého fotografka před dekádou zachytila, patřil k těm šťastnějším. Společně s dalšími šesti chlapci přespával v přístřešku nedaleko skládky, za který platil zhruba jeden ghanský cedi denně (dle tehdejšího kurzu zhruba šest korun). Podle reportérky ale žil v neustálém strachu, že si na nájem nevydělá – byly dny, kdy se mu jednoduše nedařilo.

Fotografie zveřejnila Byerová v knize Život za jeden dolar na den: Životy a tváře chudých ve světě, která mapuje realitu méně šťastného obyvatelstva v Ghaně i dalších zemích. Držitelka prestižní Pulitzerovy ceny tak zachytila každodenní strasti těch nejchudších vrstev obyvatel v Indii, Bolívii či Rumunsku.

Today I was awakened by a call from Ghana, West Africa. It was from Darry the fixer that I worked with in the e-waste...

Posted by Renée C Byer on Monday, March 22, 2021

Snímky zkušené fotografky zapůsobily natolik, že přiměly samaritány z celého světa, aby se pokusili pomoci některým z vyfotografovaných dětí. Jednou z nich byla právě i Fati na zřejmě nejznámější fotce Byerové z roku 2010.

„Fati je dnes na střední škole, nechceš si s ní promluvit?“ popsala Byerová nečekaný telefonát z Ghany, který obdržela letos březnu. Dívku i dalších několik dětí zachránila z elektronického smetiště žena, kterou prý dojala fotoreportáž.

„Jsem na Fati a její odhodlání učit se ve škole moc pyšná. Doufám, že se tam vydám a budu v tomto příběhu pokračovat, jakmile bude možné opět cestovat,“ napsala novinářka na sociálních sítích k fotce dnes již 17leté dívky.

Tagy:
Delta má tisíckrát větší virovou nálož. Nakažlivější respirační nemoc neznám, říká vědkyně
USA

Delta má tisíckrát větší virovou nálož. Nakažlivější respirační nemoc neznám, říká vědkyně

„Delta varianta koronaviru je jedna z nejnakažlivějších respiračních onemocnění, se kterým jsme se kdy setkali,“ uvedla Rochelle Walenská, ředitelka amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). V současné době tvoří infekčnější kmen více než 83 procent sekvenovaných případů ve Spojených státech. Drtivá většina hospitalizovaných lidí s příznaky covidu nebyla očkována.

Elektrická vozítka dál kolonizují města. Za jejich špatné používaní hrozí i vězení
Auto

Elektrická vozítka dál kolonizují města. Za jejich špatné používaní hrozí i vězení

Elektrická vozítka se během chvíle stala nedílnou součástí snad každého většího evropského města. Obliba elektrokoloběžek, elektrokol či elektrických skútrů narůstá zejména díky snadnému používaní. Prostě jen nasednete a jedete. Existují ale i „bezemisní“ vozítka, na která je potřeba řidičské oprávnění, homologace STK či registrační značka, jenomže to ví málo lidí. Přitom za řízení takové elektrokoloběžky hrozí vysoká pokuta a dokonce i vězení. Co, kde a za jakých podmínek tedy můžeme legálně používat?

Slováci demonstrovali proti GreenPassům. Stop koronafašismu, vydejte nám parlament, křičeli

Slovenská policie v pátek použila slzný plyn proti demonstrantům z řad odpůrců očkování proti covidu, kteří se pokusili vtrhnout do sídla parlamentu. Při potyčkách byla jedna policistka zraněna, uvedl list Sme na svém webu. Poslanci mají na mimořádné schůzi schvalovat novelu zákona, podle které by se při přijímání opatření proti pandemii covidu mělo přihlížet k digitálnímu certifikátu o očkování. Podle webu televize Joj jde o klíčový zákon o výhodách pro očkované.

Další komplikace při návštěvách akcí a hospod: Čestné prohlášení o samotestu už nestačí

Návštěvy některých služeb, restaurací či kulturních a sportovních akcí se lidem stále komplikují. Zatímco ještě donedávna se mohli mimo jiné prokázat čestným prohlášením o provedení antigenního samotestu, dnes již taková možnost neplatí. Pokud člověk nemá dokončené očkování, potvrzení o prodělané nemoci či laboratorně provedený negativní test, může sice využít samotest, podstoupit jej však musí přímo na místě vstupu do provozovny či do areálu.

Šmucler: Obličej mi stále nefunguje na 100 %. Očkování je třeba lidem lépe vysvětlovat

Šéf České stomatologické komory Roman Šmucler tvrdí, že část tváře, která mu ochrnula po očkování, stále nefunguje na 100 procent. O možných vedlejších účincích nicméně věděl a již dříve uvedl, že vakcinace nelituje. Jen by byl rád, kdyby se lidem vedlejší účinky vysvětlovaly lépe. Když se trhá zub, taky existuje vzácná šance, že se během zákroku třeba zlomí čelist, uvedl Šmucler na CNN Prima NEWS.

reklama

Domácí zpravodajství

Gott o Krajčovi: Neměl jsem k němu ideální vztah. Párkrát jsem mu to dal najevo

„K Richardu Krajčovi jsem neměl úplně ideální vztah,“ přiznává Karel Gott ve své autobiografii Má cesta za štěstím. Ta vyšla 14. července při příležitosti zpěvákových nedožitých 82. narozenin. Gott zároveň prozradil, proč jim to neklapalo a že Krajčovi poslal provokativní telegram. Časem si ale vše vyříkali a frontman kapely Kryštof nakonec napsal duet Srdce nehasnou, který Gott pět měsíců před smrtí nazpíval se svou dcerou Charlotte.

Nejtěžší chvíle Karla Gotta: Dávali mi šest měsíců života. Měl jsem ukrutné bolesti

Rok a půl poté, co se Karel Gott vyléčil z rakoviny, měl novou diagnózu, onemocnění krvetvorby. Jeho zdravotní stav se zhoršil a lékaři mu předpovídali pouze šest měsíců života. O době před smrtí napsal nejznámější český zpěvák v autobiografii Má cesta za štěstím, která vyšla 14. července při příležitosti jeho nedožitých 82. narozenin. Přiznal, že měl ukrutné bolesti i halucinace.

reklama