Odpočívejte v pokoji. V roce 2024 zemřela česká exministryně, hokejová legenda i řada herců

Rok 2024 přinesl řadu smutných ztrát ve všech oblastech života. Zemřeli lidé, kteří významně ovlivnili sport, vědu, kulturu i politiku. Pojďme se podívat na výrazné osobnosti, které nás v tomto roce opustily a zanechaly po sobě nezapomenutelné stopy.

Umělci a umělkyně

  • Norbert Lichý

Na začátku roku opustil tento svět herec Norbert Lichý. Bylo mu 59 let. Ostravský rodák se stal jedním z nejvýraznějších představitelů tamní divadelní scény, do povědomí veřejnosti se zapsal jako Harpagon v Lakomci nebo Duncan v Macbethovi. V roce 2009 získal Cenu Thálie za roli Mendela Singera v inscenaci Job. Kromě divadla si zahrál i v populárních seriálech jako Slunečná a Ohnivý kuře. Lichý se věnoval také hudbě, hrál na kytaru, basu i varhany a spolupracoval s ostravským televizním studiem.

ČTĚTE TAKÉ: Vyhlášený bohém i symbol Vánoc. Herec Kodet našel svůj ráj, pak v něm i zemřel

  • Jana Hlaváčová

Ve věku 85 let zemřela v lednu herečka a profesorka DAMU Jana Hlaváčová, legenda české divadelní a filmové scény. Její bohatá kariéra zahrnovala nezapomenutelné role na prknech Národního divadla, kde ztvárnila postavy jako Raněvská ve Višňovém sadu nebo Emilie Marty ve Věci Makropulos. Diváci ji také milovali jako zdravotní sestru z trilogie o básnících a v pohádkách, jako byla Třetí princ nebo Anděl Páně. Hlaváčová byla nejen vynikající herečkou, ale také uznávanou profesorkou herectví. Za svou práci obdržela prestižní ocenění, včetně Thálie za celoživotní mistrovství v roce 2013.

  • Josef Laufer

Josef Laufer, známý český herec, zpěvák a scenárista, zesnul na konci dubna ve věku 84 let. Umělec se španělskými kořeny byl známý především svou rolí Lea Kohna ve filmu Kameňák a jako zakladatel hudební skupiny Golem. Jeho kariéra zahrnovala nejen film a divadlo, ale také tvorbu scénářů a režii. Kromě toho byl i významným dabérem. V roce 2020 mu však banální lékařský zákrok srdeční chlopně způsobil komplikace, které vedly k umělému spánku, ze kterého se již neprobudil.

  • Jan Kačer

Česká kultura přišla v roce 2024 také o herce, režiséra a spisovatele Jana Kačera. Bylo mu 87 let. Kačer stál u zrodu Činoherního klubu. Byl také členem ostravského Divadla Petra Bezruče. V průběhu své kariéry zazářil ve slavných filmech jako Údolí včel a Smrt si říká Engelchen, ale i v televizních seriálech Rodinná pouta a Velmi křehké vztahy. Jeho politická angažovanost, zejména v 90. letech, a úspěšná kariéra v Sněmovně lidu Federálního shromáždění jsou také významnou součástí jeho odkazu. Kačer byl nositelem několika významných ocenění, včetně Řádu Tomáše Garrigua Masaryka a Medaile Za zásluhy.

  • Rudolf Jelínek

Ve věku 89 let opustila tento svět legenda českého herectví a dabingu, Rudolf Jelínek. Během své bohaté kariéry ztvárnil stovky divadelních a filmových rolí, včetně nezapomenutelných snímků Baron PrášilSmrt v sedle nebo Atentát. Divadelní kariéru spojil především s Divadlem na Vinohradech, kde působil více než tři dekády. Výraznou stopu zanechal i v dabingu, za který obdržel v roce 2020 Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství. I přes vážné zdravotní problémy v posledních letech, včetně mozkových mrtvic, si zachovával svůj humor a optimismus.

  • Karel Heřmánek

Za tragických okolností zemřel v tomto roce legendární herec Karel Heřmánek. Bylo mu 76 let, když proti sobě obrátil na střelnici zbraň. Heřmánkova kariéra sahala od avantgardních divadel až po ikonické filmové role, jako byl Lucifer v pohádce S čerty nejsou žerty nebo tatínek Popper ve snímku Smrt krásných srnců. Po studiích na brněnské JAMU, kde sdílel ročník s hvězdami jako Jiří Bartoška, se prosadil na scénách Divadla Na provázku či Na zábradlí, než spolu s manželkou Hanou založil legendární Divadlo Bez zábradlí. Před kamerou debutoval v roce 1972 a během kariéry ztvárnil mnoho památných postav, často v dílech režiséra Karla Kachyni. Významnou stopu zanechal i v dabingu, kde jeho hlasem promlouval například Doyle z britského seriálu Profesionálové.

  • Vlastimil Harapes

Baletní mistr, herec a pedagog Vlastimil Harapes opustil tento svět ve věku 77 let po dlouhé nemoci. Čestný člen Národního divadla a ikona českého baletu spojil svůj život s uměním na více než čtyři desetiletí. Jako sólista Národního divadla exceloval v klíčových rolích klasického i moderního repertoáru, například v inscenacích Labutí jezeroRomeo a Julie nebo Spící krasavice. Harapes byl nejen významnou postavou baletu, ale také úspěšným filmovým a divadelním hercem, známým z filmů Markéta LazarováDen pro mou lásku nebo z rodinných snímků Jak vytrhnout velrybě stoličku. Za celoživotní taneční mistrovství obdržel v roce 2012 Cenu Thálie a zanechal nezapomenutelný odkaz i jako pedagog a inspirativní osobnost české kultury.

  • Simona Postlerová

Herečka a dabérka Simona Postlerová, dlouholetá členka hereckého souboru Divadla na Vinohradech, byla na začátku května nalezena bez známek života ve svém bytě na pražských Vinohradech. Příčinou její smrti bylo srdeční selhání, bylo jí pouhých 59 let. Na televizních obrazovkách zářila v seriálech Chlapci a chlapiCesty domů nebo Četnické humoresky. Mimořádné uznání si získala jako dabérka – svůj hlas propůjčila stovkám filmových a seriálových postav, mezi nimiž byla například postava Alexis ze seriálu Dynastie.

  • Jiří Hromada

Jiří Hromada byl významný český herec, dabér a aktivista, který se nezapomenutelně zapsal do českého kulturního i společenského života. Svůj hlas propůjčil hollywoodským ikonám, jako jsou Morgan Freeman, Marlon Brando nebo Kirk Douglas, a vytvořil si pověst jednoho z nejlepších dabérů své generace. Jako herec účinkoval v Divadle E. F. Buriana a objevil se ve filmech jako Copak je to za vojáka? nebo Kluci z hor. Byl také neúnavným bojovníkem za práva LGBTQ+ komunity, působil jako šéfredaktor několika časopisů zaměřených na menšinová témata a zastával politické funkce, včetně poradce ministrů pro lidská práva. V roce 2019 obdržel Cenu Prague Pride za celoživotní přínos LGBTQ+ komunitě. Jiří Hromada zemřel v říjnu ve věku 66 let v pražské Nemocnici Na Františku po dlouhém boji s nemocí.

Sportovci a sportovkyně

  • Josef Jelínek

Josef Jelínek, bývalý útočník a legenda československého fotbalu, zesnul ve věku 83 let. Jeho jméno je nezapomenutelné především díky stříbrné medaili z mistrovství světa v Chile v roce 1962, kde byl klíčovým členem československé reprezentace. Jelínek odehrál všechny zápasy na tomto turnaji, včetně finále proti Brazílii, a přispěl dvěma góly k historickému úspěchu. Největší část své hráčské kariéry strávil v pražské Dukle, s níž získal pět ligových titulů a tři Československé poháry. Později působil i v Chomutově, nizozemském Deventeru a Bohemians. Jelínek byl také známý svou blízkostí k legendárnímu Josefu Masopustovi. Po skončení kariéry byl oceněn Cenou Dr. Václava Jíry a byl uveden do Síně slávy FAČR.

  • Josef Beránek

Josef Beránek, legenda českého hokeje a dlouholetý útočník litvínovské Vervy, opustil tento svět ve věku 82 let. Beránek strávil celou svou hráčskou kariéru v Litvínově, kde odehrál 15 ligových sezón, během nichž nastoupil do 422 utkání, ve kterých vstřelil 113 gólů a připsal si 85 asistencí. Po ukončení hráčské kariéry se uplatnil jako trenér, a to nejen v Litvínově, ale i v Karlových Varech a Chomutově. Jeho syn, Josef Beránek mladší, se proslavil jako člen „zlaté generace“ českého hokeje, která triumfovala na olympijských hrách v Naganu. Beránek starší se po skončení trénérské kariéry vrátil do Litvínova jako asistent a kouč juniorského týmu. Jeho smrtí český hokej přišel o jednu ze svých nejvýznamnějších postav.

  • Jindra Kramperová

Svět sportu zasáhla v roce 2024 zpráva o úmrtí bývalé české krasobruslařky a klavíristky Jindry Kramperové, která zemřela v říjnu 2024 ve věku 84 let. Jako sportovkyně se proslavila účastí na olympijských hrách v roce 1956 a třemi tituly mistryně republiky v krasobruslení. Byla známá nejen svou technikou, ale také jako první česká krasobruslařka, která zvládla dvojitý axel. Po skončení sportovní kariéry se Kramperová věnovala hudbě, v níž se stala uznávanou klavíristkou a pedagožkou. Své hudební dovednosti rozvíjela na Akademii múzických umění a její koncertní kariéra ji zavedla na pódia v Evropě, USA, Kanadě a Japonsku. V posledních letech se angažovala v podpoře sportovní aktivity dětí.

Vědci a vědkyně

  • František Janouch

Tento rok přišel svět také o jaderného fyzika a zakladatele Nadace Charty 77, Františka Janoucha. Bylo mu 92 let. Janouch, dlouholetý předseda této nadace, sehrál klíčovou roli ve podporování československého disentu během normalizace. Po emigraci v roce 1974 se v exilu věnoval podpoře disidentů a jejich rodin, a po roce 1989 se podílel na rozvoji občanské společnosti v Československu. Janouchova nadace, známá svou humanitární prací, například organizovala celonárodní sbírky jako Konto Míša na pořízení gama nože pro české nemocnice. Jeho životní dílo v oblasti vědy i lidských práv zanechalo výraznou stopu nejen v Česku, ale i ve světě.

  • Radek Ptáček

Česko na začátku září zasáhla zpráva o úmrtí dětského psychologa Radka Ptáčka, který byl nalezen mrtvý ve věku 48 let. Člověk, který lidem pomáhal v tíživých situacích, si sám nedokázal pomoci a v jednom z pražských hotelů si sáhl na život. Ptáček byl profesorem lékařské psychologie, klinickým psychologem a také psychoterapeutem. Mimo to působil na 1. lékařské fakultě a na University of New York in Prague, za svou práci získal několik prestižních ocenění. Věnoval se také vzdělávání lékařů, soudců a sociálních pracovníků. V roce 2018 se stal prezidentem největšího světového kongresu o ochraně dětí.

  • Daniela Hodrová

Ve věku 78 let zemřela spisovatelka Daniela Hodrová, laureátka Státní ceny za literaturu a držitelka prestižní Ceny Franze Kafky. Proslavila se složitými, obraznými romány, jejichž děj se často odehrával v Praze a často byly silně ovlivněny osobními prožitky. Mezi její klíčová díla patří PodobojíKukly a Théta, které tvoří trilogii Trýznivé město, nebo pozdější Komedie a Citlivé město. Hodrová byla známá svou pečlivostí a estetickou odpovědností v psaní, což se odráželo v dlouhých intervalech mezi jejími knihami. V roce 2016 obdržela ocenění Kniha roku za román Točité věty. Její knihy byly zařazeny do českého literárního kánonu po roce 1989, což ji staví po bok dalších významných autorů jako Milan Kundera.

Politici a političky

  • Petr Moos

Petr Moos, bývalý ministr dopravy a celosvětově uznávaný odborník v oblasti dopravního inženýrství, zesnul ve věku 78 let. Moos byl klíčovou postavou v českém dopravním sektoru, kde nejenže působil jako ministr dopravy v letech 1998–2002, ale také stál u zrodu Fakulty dopravní na Českém vysokém učení technickém v Praze, jejímž prvním děkanem byl. Mimo svou politickou kariéru se dlouhodobě angažoval ve vysokém školství a rozvoji dopravy, na což ho odborníci po celém světě vysoce respektovali. Za své celoživotní zásluhy získal Poctu hejtmana Libereckého kraje za rok 2022.

  • František Černý

Svět v roce 2024 přišel o bývalého českého velvyslance v Berlíně, Františka Černého. Bylo mu 92 let. Černý se významně podílel na rozvoji česko-německých vztahů, za což byl v roce 2001 oceněn německým prezidentem Johannem Rauem Velkým křížem za zásluhy s hvězdou a stuhou. Po jeho smrti vyjádřil ministr zahraničí Jan Lipavský zármutek a připomněl Černého vynikající diplomacii. Goethův institut v Praze, který Černý dlouhá léta podporoval, označil bývalého velvyslance za svého blízkého přítele a připomněl jeho humorné vzpomínky na česko-německou transformaci, které sdílel při nedávné návštěvě.

  • Jaroslav Bašta

Jaroslav Bašta, bývalý poslanec SPD, diplomat a politický vězeň, zemřel ve věku 75 let. Bašta, který měl dlouhou a pestrou kariéru, byl známý jako ministr bez portfeje v Zemanově vládě a později i jako velvyslanec v Rusku a na Ukrajině. Aktivně se podílel na disentu po svém uvěznění za komunismu, podepsal Chartu 77 a po revoluci se stal klíčovým hráčem ve veřejném životě. V roce 2021 vstoupil do SPD, kde pokračoval ve své politické kariéře. V roce 2023 se neúspěšně ucházel o post prezidenta. Bašta byl známý svým kritickým pohledem na politickou korektnost a evropskou integraci.

  • Marie Benešová

Rok 2024 nás opustila také bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Bylo jí 76 let. Benešová, která působila jako prokurátorka, advokátka a státní zástupkyně, se stala známou svou dlouhou kariérou ve státní správě a právu. V 90. letech byla jmenována do čela Nejvyššího státního zastupitelství, kde se podílela na boji proti korupci a zavádění specializovaných oddělení pro hospodářskou kriminalitu. Po sametové revoluci se zapojila do politiky, stala se místopředsedkyní ČSSD a později ministryní spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka a Andreje Babiše. Její jmenování v roce 2019, během kauzy Čapí hnízdo, vyvolalo vlnu protestů a demonstrací, které kritizovaly její blízkost k prezidentu Zemanovi a premiérovi Babišovi.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zůstal jsem sám, prožívám nejblbější část života, říká komentátorská legenda Jaroslav Suchánek

Tagy:
společnost kariéra nekrolog úmrtí herec Radek Ptáček hodnoty sport Rudolf Jelínek Jana Hlaváčová Josef Laufer Karel Heřmánek Norbert Lichý Josef Beránek kultura Showtime umění a zábava umění, kultura, zábava a média smrt a umírání společenská rubrika Jindra Kramperová