Izrael zasáhl Bejrút
Téměř rok od zahájení bojů v Gaze Izrael stupňuje údery proti Hizballáhu v Libanonu. Výbuchy komunikačních zařízení a bombardování si vyžádalo již stovky mrtvých, včetně vůdce teroristického hnutí Hasana Nasralláha a dalších důležitých velitelů. Izraelskou armádu zatěžuje boj proti Hamásu, vojáci si příliš neodpočinou a ekonomika čelí nejprudšímu poklesu za poslední roky. Roste také tlak veřejnosti na příměří a dohodu o rukojmích. V případném širším konfliktu s Hizballáhem by Izrael čelil několika problémům, píše CNN.
Od loňského 8. října, den po smrtícím útoku Hamásu na Izrael, dochází pravidelně k přestřelkám na hranicích mezi Hizballáhem a izraelskou armádou. Radikálové poprvé stříleli na Izrael na protest proti válce v Gaze a požadovali příměří. Ostřelování se zintenzivnilo poté, co Izrael v Libanonu zabil stovky lidí pomocí odpalování pagerů a vysílaček používaných členy Hizballáhu. A dá se očekávat, že víkendová smrt vůdce teroristické skupiny Hasana Nasralláha po izraelském útoku povede k dalším akcím.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mimořádně riskantní tah. Analýza CNN vysvětluje, čeho chce Izrael útoky na Hizballáh dosáhnout
Není jasné, zda má nyní Izrael v úmyslu zahájit pozemní invazi do Libanonu. Podle bezpečnostního experta Daniela Koštovala je nutné s touto možností počítat. „Nebude to proto, že by se mu to líbilo. Udělá to pouze v okamžiku, kdy bude přesvědčen, že není jiná možnost, jak zajistit svou bezpečnost. Pokud se budou dařit vzdušné útoky a podaří se donutit Írán a další aktéry, aby toho nechali, tak k pozemnímu střetu nedojde. Pokud se to dařit nebude a vzdušné útoky nezafungují, je pozemní operace nabíledni,“ uvedl Koštoval pro CNN Prima NEWS.
Pokud Izrael vstoupí do plnohodnotné války s Hizballáhem, bude podle odborníků čelit mnohem silnější hrozbě než je Hamás – a tomu odpovídajícím nákladům. „Hizballáh není Hamás,“ řekl pro CNN Yoel Guzansky, vedoucí výzkumný pracovník Institutu pro národní bezpečnostní studia (INSS) v Tel Avivu, který působil v izraelské Radě pro národní bezpečnost za vlády tří premiérů. „Hizballáh je ‚stát ve státě‘ s mnohem sofistikovanějšími vojenskými schopnostmi,“ podotkl.
Minulý víkend skupina podnikla jeden ze svých nejsilnějších úderů na Izrael, útoky směřovaly na Kirjat Bialik, Tsur Shalom a Moreshet poblíž přístavního města Haifa, asi 40 kilometrů jižně od hranic. Za poslední rok muselo být podle izraelských médií evakuováno přes 62 tisíc obyvatel z jejich domovů na severu země, zabito bylo 26 izraelských civilistů a 22 vojáků.
Podle libanonských úřadů při úderech Izraelců zahynulo více než tisíc lidí a na šest tisíc dalších bylo zraněno. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky v pondělí uvedl, že z Libanonu uprchlo do sousední Sýrie už 100 tisíc lidí.
Silný nepřítel
Izrael by v případném širším konfliktu s Hizballáhem čelil několika problémům. Nejbližší regionální partner Íránu, šíitská islamistická skupina, nejenže v uplynulém roce předvedla sofistikovanější výzbroj, ale může se také pochlubit většími strategickými možnostmi prostřednictvím svých spojenců a partnerů na celém Blízkém východě – včetně Iráku a Jemenu.
Vojenské schopnosti Izraele se od poslední války v Libanonu v roce 2006 – kdy židovský stát ještě neměl svůj obranný systém Iron Dome – zlepšily, arzenál Hizballáhu však také. Vojenští analytici odhadují, že má nyní 30 tisíc až 50 tisíc vojáků. Jeho nyní již zesnulý vůdce Hassan Nasralláh dokonce na začátku roku prohlásil, že má více než 100 tisíc bojovníků. Předpokládá se také, že skupina vlastní 120 až 200 tisíc raket a střel. Jejím největším vojenským aktivem jsou balistické rakety dlouhého doletu, kterých má podle odhadů tisíce, včetně 1 500 raket s doletem 250 až 300 kilometrů.
Během útoku minulý víkend Hizballáh uvedl, že zaútočil na izraelskou leteckou základnu Ramat David raketami Fadi 1 a Fadi 2, zbraněmi delšího doletu, které byly pravděpodobně použity poprvé. Základna se nachází necelých 50 kilometrů od libanonských hranic. Izraelská armáda na dotazy, zda byla základna zasažena, neodpověděla.
Podle izraelské záchranné služby však byli při útocích zraněni tři lidé. Behnam Ben Taleblu, vedoucí pracovník Nadace na obranu demokracií (FDD) ve Washingtonu, který se zaměřuje na Írán a jeho zástupné cíle, uvedl, že „hmotnost bojové hlavice těchto střel připomíná těžkou munici Burkan IRAM (vylepšená raketová asistovaná munice), kterou Hizballáh poprvé použil proti Izraeli loni v zimě, ale má podstatně větší dolet. „Útoky Hizballáhu pomocí těchto projektilů jsou pravděpodobně způsobem, jak si skupina chce zachovat tvář a neztratit hlavu po útocích na vysoké představitele, které minulý týden provedl Izrael,“ řekl Taleblu.
Orna Mizrahiová, expertka na Hizballáh z INSS, uvedla, že schopnost Izraele vést válku na dvou frontách z velké části závisí na podpoře USA. „Izraelské obranné síly (IDF) mohou bojovat na obou frontách po dlouhou dobu a máme na to schopnosti, pokud budeme mít munici od Američanů,“ řekla Mizrahiová. Dodala, že pokud dojde k válce v plném rozsahu, USA pravděpodobně zasáhnou, aby Izrael podpořily. Izrael má také obrovskou zpravodajskou výhodu, což se nejvíce projevilo minulý týden při útocích na komunikační zařízení Hizballáhu.
Těžiště se přesouvá na sever
Izrael je malý stát a jeho vojenské síly nejsou neomezené. IDF se připravují na možnou druhou válku a přesouvají některé své klíčové divize z Gazy ke své severní hranici. „Když bojujete na více frontách, nemůžete investovat příliš mnoho do každé fronty,“ řekla Mizrahiová. „Takže to bude jiný způsob boje,“ dodala.
Izraelský ministr obrany Yoav Gallant nedávno uvedl, že „těžiště se přesouvá na sever“. Mezi těmito jednotkami je i elitní izraelská 98. divize, známá také jako Utzbat HaEsh. Podle izraelských médií se skládá z 10 až 20 tisíc vojáků. Guzansky ale zdůraznil, že přesměrování zdrojů směrem k Libanonu neznamená konec války v Gaze, Netanjahu ovšem bude nucen zabývat se severní frontou vzhledem k rostoucímu domácímu tlaku na umožnění návratu evakuovaných osob z této oblasti.
Analytici a armádní představitelé citovaní v izraelských médiích také opakovaně uváděli, že IDF trpí nedostatkem sil. Na počátku války s Hamásem armáda přijala asi 295 tisíc záložníků ve snaze posílit své mužstvo. Tento počet se však ukazuje jako nedostatečný. Boje v Gaze i jinde si vybírají svou daň také na vojácích, kterých bylo od 7. října dosud zabito 715, včetně vojáků na severu země. „Je to nejdelší (válka) svého druhu v dějinách Izraele, delší než válka za nezávislost v roce 1948,“ popsal Guzansky. Dodal, že cílem Hizballáhu a Íránu je „postupně oslabit Izrael“ a „každý den odpalovat rakety v malém měřítku a přetížit tak IDF“.
Ekonomika v úpadku
Izraelská ekonomika trpí válkou v Gaze, od prvních dnů po útoku ze 7. října dostala těžký úder. Tisíce podniků utrpěly ztráty, protože záložníci opustili svůj civilní život, aby se chopili zbraní. Ekonomika země se propadá alarmujícím tempem. „Je to zničující pro izraelskou ekonomiku a společnost,“ popsal Guzansky. Dodal, že dopady budou citelné ještě několik let.
Ze všech 38 zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vykázal Izrael v období od dubna do června letošního roku nejprudší ekonomické zpomalení, uvedla organizace ve své čtvrtletní zprávě. Podle údajů OECD se izraelská ekonomika v prvních měsících války snížila o 4,1 procenta a pomalejším poklesu pokračovala po celé první a druhé čtvrtletí roku 2024.
Pokles ekonomiky přichází v době, kdy izraelské vojenské výdaje prudce rostou. Začátkem tohoto roku guvernér izraelské centrální banky Amir Jaron varoval, že válka bude Izrael v letech 2023 až 2025 stát až 253 miliard izraelských šekelů (67 miliard dolarů), uvedla izraelská média. To představuje téměř 13 procent izraelského HDP, navíc k běžným výdajům na obranu, které podle údajů Světové banky každoročně činí 4,5 až 6,5 procent HDP.
Rozšíření konfliktu má také dopad na snižování úvěrového ratingu Izraele. Ratingová agentura Moody's minulý měsíc ve svém prohlášení varovala, že totální válka s Hizballáhem nebo Íránem by mohla mít významné „úvěrové důsledky pro izraelské emitenty dluhu“.
Podle průzkumů jsou Izraelci v otázce podpory války s Hizballáhem rozděleni. Průzkum, který v červenci zveřejnil think tank Israel Democracy Institute, ukázal, že 42 procent Izraelců si myslí, že by jejich země měla usilovat o diplomatickou dohodu s Hizballáhem, přestože v budoucnu hrozí další konflikt, zatímco 38 procent míní, že by Izrael měl usilovat o vojenské vítězství proti této skupině, a to i za cenu značných škod na civilních oblastech.
Podpora války s Hizballáhem je nyní menší než koncem roku 2023, uvádí průzkum.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Výbuchy pagerů a vysílaček jako v hnutí Hizballáh. Experti na videu ukázali ničivé detonace
