Izraelské údery přiblížily Írán k válce, uvádí analýza CNN. Eskalace hatí plány prezidenta
Izrael v posledních týdnech zasazuje libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh těžké rány. Po sobotním zabití lídra hnutí Hasana Nasralláha se ještě více vystupňovalo napětí mezi židovským státem a Íránem, který je blízkým spojencem Hizballáhu. Podle expertů oslovených americkou CNN není mimo hru ani přímé zapojení Íránu do konfliktu s Izraelem, a to přesto, že se reformní prezident šíitského státu snaží o zlepšení vztahů země se Západem.
Židovský stát v posledních týdnech svůj konflikt s teroristickým hnutím výrazně vystupňoval. Minulou středu otřásly Libanonem výbuchy pagerů, které používala tato skupina. O den později explodovaly také výbušniny ukryté ve vysílačkách Hizballáhu. Tyto útoky si vyžádaly desítky mrtvých a tisíce raněných a výrazně zkomplikovaly komunikaci mezi členy militantního hnutí.
ČTĚTE TAKÉ: Šéf Hamásu v jižní Sýrii je mrtvý, tvrdí izraelská armáda. Měla ho zabít při nočních útocích
V následujících dnech armáda židovského státu podnikla sérii leteckých náletů na pozice hnutí. Zasáhla při nich například ústředí Hizballáhu. Při útocích zemřel třeba velitel operací Hizballáhu Ibrahím Akíl. V pátek pak Izrael podle americké CNN Hizballáhu „zasadil nejtěžší ránu od jeho založení.“ Při vzdušném útoku na libanonský Bejrút zabila jeho nejvyššího vůdce Hasana Nasralláha.
Izrael zaútočil na sídlo Hizballáhu v Bejrútu:
Podle izraelské armády je velení této skupiny téměř úplně rozvráceno. „Hizballáh utrpěl největší ránu ve své vojenské infrastruktuře od svého vzniku. Kromě toho, že skupina přišla o sklady zbraní a zařízení, přišla o většinu svých vysokých velitelů a rozbitá je i její komunikační síť,“ uvedla pro CNN Hanin Ghaddarová, vedoucí pracovnice Washingtonského institutu. I tak má však Hizballáh stále k dispozici většinu svých naváděných raket a raket dlouhého doletu, dodala.
Čtěte také
„V krátkodobém horizontu to bude mít za následek vážné mezery v koordinaci,“ řekl pro Rádio Svobodná Evropa Hamidreza Azizi z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní otázky. S tím souhlasila také odbornice na Hizballáh Amal Saadová z Cardiffské univerzity ve Walesu, podle které v řadách bojovníků militantního hnutí zřejmě nastane masivní demoralizace. „To však neznamená, že je hnutí ochromeno. Hizballáh je organizace, která byla postavena tak, aby dokázala absorbovat tyto typy otřesů. Její struktura je odolná a měla by přežít jednotlivé vůdce,“ řekla Saadová.
Zasáhne Írán?
Izraelský úder však může mít za následek silnou eskalaci ve formě vstupu Íránu do přímého konfliktu. Nasralláhova smrt je totiž podle ředitele berlínského Centra pro Blízký východ a globální řád Aliho Fathollah-Nejada pro Teherán „ostudou“. „Pokud Írán dojde k názoru, že se Hizballáh není schopen bránit, pak by se jeho zdůvodnění nezasahování do války zhroutilo,“ řekl výkonný viceprezident washingtonského Quincyho institutu Trita Parsi. Pokud by Írán v takovém případě nezasáhl, zhroutila by se jeho důvěryhodnost u partnerů v regionu, dodal Parsi.
Teherán již pravděpodobně pomáhá Hizballáhu obnovit vojenskou velitelskou strukturu a poskytuje jeho vedení taktické a operační rady. Pokud se však hnutí přiblíží ke kolapsu, mohlo by to „podnítit asertivnější íránský zásah“, potenciálně v podobě raketových a bezpilotních úderů na Izrael, popsal vedoucí pracovník Washingtonského institutu Farzin Nadimi. Podle něj je větší útok nepravděpodobný, avšak není zcela vyloučen.
ČTĚTE TAKÉ: Výbuchy pagerů a vysílaček jako v hnutí Hizballáh. Experti na videu ukázali ničivé detonace
Případné zapojení Íránu do přímého konfliktu by podle Saadové vtáhlo do války také Spojené státy, a poznamenala, že Teherán je „nejslabším článkem“ případného konfliktu. „Je to jediný člen Osy (neformální militantní skupina na Blízkém východě, v jejímž čele stojí Írán, pozn. red.), který je skutečným státem. Všichni ostatní jsou nestátní nebo kvazistátní aktéři. Írán tedy může ztratit nejvíce, pokud se zapojí,“ uvedla.
Eskalace by znamenala trable pro íránského prezidenta
Eskalace konfliktu s Hizballáhem ze strany Izraele však pro Írán přichází v nevhodný okamžik. Nový íránský reformní prezident Masúd Pezeškján se totiž snaží o zlepšení vztahů se zahraničními partnery. Jeho cílem je tak vymanit se z mezinárodní izolace, která ochromila ekonomiku blízkovýchodní země.
Čtěte také
Právě tento týden měl prezident podle CNN na půdě OSN prohlásit, že jeho země je připravena jednat se Západem o svém sporném jaderném programu. V roce 2015 uzavřely světové mocnosti pod hlavičkou administrativy tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy s Íránem jadernou dohodu, jejímž cílem bylo zabránit Teheránu aby vybudoval vlastní jaderný arzenál. V roce 2018 USA pod vedením Donalda Trumpa od dohody odstoupily, Írán se tak přestal dohodou řídit.
Na domácí půdě ale musí Pezeškján lavírovat mezi svými reformistickými podporovateli, kteří upřednostňují zklidnění vztahů se Západem, a tvrdými elementy uvnitř režimu, které chtějí proti Izraeli zaujmout pozici demonstrace síly. To se projevilo například v pondělí, kdy prezident na půdě OSN uvedl, že Írán je připraven „složit zbraně, pokud Izrael udělá totéž“. Tato poznámka vyvolala v Teheránu u zastánců tvrdé linie intenzivní reakci, protože prý kvůli postoji hlavy státu vypadá Írán před nepřítelem slabě.
Íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí navíc uvedl, že jeho země nezůstane „lhostejná“, pokud v Libanonu vypukne plnohodnotná válka mezi Izraelem a Hizballáhem. „Stojíme všemi prostředky na straně libanonského lidu,“ řekl na tiskové konferenci v New Yorku před zasedáním Rady bezpečnosti OSN.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Výbušniny v pagerech? Stačí gram a urvou obličej, tvrdí experti. Popsali možný průběh operace
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
