Mouka z Lidlu, startrekistka a pos*al jsem to aneb Hlášky politiků v první polovině roku 2023

Andrej Babiš: Pos*al jsem to

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš vedl prezidentskou kampaň s poměrně ráznou rétorikou. Leckoho překvapil, když během lednové televizní debaty v ČT na otázku, zda by Česko mělo vyslat své vojáky do otevřeného konfliktu v hypotetickém případě, kdy by bylo napadeno třeba Polsko, odpověděl opakovaně, že „určitě ne“. „Já chci mír, já nechci válku. A v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války,“ dodal expremiér.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: KOMENTÁŘ: Babiš tvrdí, že je diplomat. Po ostudném výroku o NATO si to asi myslí jen on sám

Severoatlantická smlouva, na jejímž základě v roce 1949 NATO vzniklo, přitom v článku 5 uvádí, že ozbrojený útok proti členské zemi bude považován za útok proti všem členům aliance. V takovém případě mají ostatní členské státy v součinnosti podniknout takovou akci, jakou budou považovat za nutnou, a to včetně použití ozbrojené síly.

Babišovo vyjádření šokovalo polská média i některé české politiky, kteří se představitelům Varšavy za výrok šéfa české opozice omlouvali. Prezident Miloš Zeman dokonce při setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou svůj protějšek ujistil, že by Česko v případě napadení Ruskem Polsku pomohlo.

Babiš po debatě svůj výrok korigoval. „V duelu jsem vůbec nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku o napadení Polska nebo Pobaltí. Jsem přesvědčený, že se to nestane, a nechci to vůbec připouštět. Je zodpovědností světových politiků, aby válce zabránili. Pokud by ale došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5. O tom není debata,“ uvedl na Twitteru.

Trochu peprněji skandál popisoval během setkání s příznivci na brněnském Dominikánském náměstí: „V tom ČT jsem to trochu pos*al, protože jsem neřekl, že bych poslal vojska na pomoc.“ V prezidentské volbě nakonec Babiš postoupil do druhého kola. Poté ale nestačil na Petra Pavla, když získal pouze 41,67 procenta.

Jaroslav Bašta: Odvolám vládu

Prezidentské kampani plné podivných výroků napomohl svým dílem i poslanec a kandidát SPD Jaroslav Bašta. „Kandiduji, abych odvolal vládu Petra Fialy (ODS) a abych zabránil válce, kterou vláda touží vyvolat,“ prohlásil v předvolební prezidentské superdebatě na CNN Prima NEWS.

Podobné tvrzení stálo také na propagačních billboardech SPD: „Odvolám vládu. Nepřipustím bídu a válku.“ Experti na ústavní právo se vesměs shodují, že prezident kompetenci svévolně odvolat vládu nemá.

Bašta se odvolával na článek 62 Ústavy i precedens, kdy prezident Miloš Zeman v roce 2013 jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, místo aby pověřil sestavením kabinetu Miroslavu Němcovou (ODS). Ta přitom předtím potvrdila, že má pro svou vládu podporu 101 poslanců.

Lidé na sociálních sítích si z Baštových výroků začali dělat legraci. „Jaký je smysl toho všeho, když nového prezidenta Bašta hned odvolá?“ ptal se ironicky například řeporyjský starosta Pavel Novotný (ODS). Bašta nakonec v prvním kole obdržel 4,45 procenta a skončil pátý.

Martin Exner: Manželství a ruský konzervativní svět

Projednávání novely občanského zákoníku, která by stejnopohlavním párům umožňovala uzavřít manželský svazek, vzbuzuje již tradičně velké vášně mezi zákonodárci i běžnými lidmi. Obvykle není zrovna nouze o velmi kontroverzní výroky, jež pocházejí z mnoha stran politického spektra.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: GLOSA: Debata o manželství pro všechny? Magnet na pitomé výroky. Nyní se vytáhl Exner

Například letos na jaře se zviditelnil poslanec Martin Exner (STAN). „Jde o spor mezi evropskou liberální svobodou pro všechny, přející práva i menšinám, které nikomu nic neberou, versus ruský konzervativní svět, v němž vítězí silnější, vítěz bere vše a slabší si od nich musí nechat leccos líbit,“ prohlásil koncem května na sociálních sítích.

K tomu zákonodárce přiložil mapu Evropy – ukazující země s „manželstvím pro všechny“, „registrovaným partnerstvím“ a „manželstvím pro stejnopohlavní páry zakázané ústavou“ – která má celý problém jasně dokumentovat.

Z prohlášení Exnera tak vyplývá, že „ruskému konzervativnímu světu“ holduje například Ukrajina, kterou Rusko v únoru 2022 napadlo – od té doby proti ní vede agresivní válku. Ruský svět se podle výkladu Exnera zřejmě pozdává i Polsku, Litvě či Lotyšsku – tedy státům, které patří k nejhlasitějším podporovatelům Ukrajiny. Naopak „antiruské“ je zřejmě dosud prakticky neutrální Švýcarsko.

Exner svůj názor v podobné obměně – tedy že debata o manželství pro všechny je sporem mezi evropskou liberální svobodou a ruským konzervativním světem – zopakoval znovu začátkem června ve Sněmovně. Svým tvrzením rozčílil nejen zástupce opozice, ale i několik koaličních poslanců. Ti hojně upozorňovali na stupiditu Exnerova přirovnání.

Kateřina Konečná: Firmy krachují kvůli vysoké poptávce

Chystané zpřísnění unijních pravidel pro zateplování domů vyvolalo v březnu hádku mezi europoslanci Mikulášem Peksou (Piráti) a Kateřinou Konečnou (KSČM). Zatímco Peksa bránil návrh směrnice na podporu renovací budov z důvodu, že jde o investici, díky níž Češi ušetří, Konečná zastávala zcela jiný názor.

„Jsou to blbosti a nechápu, jak tohle někdo může brát vážně. Pohádky ovčí babičky, které si vymýšlíte, ale zaplatí je občané Česka, a to mnohonásobně,“ sdělila v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

Leckoho pak Konečná šokovala hláškou, kterou popřela zásady tržní ekonomiky: „Poté, co jste spustili dotace na fotovoltaiku, došlo k tomu, že ta fotovoltaika není. Nemá ji kdo instalovat. Ty firmy krachují, protože nejsou schopny dodržovat lhůty. Nepřemýšlíte reálně a stavíte si vzdušné zámky.“

Peksa se proti výroku Konečné bezprostředně ohradil. „Musím reagovat, protože tohle je poprvé, kdy jsem slyšel úvahu, že firmy krachují, protože mají příliš mnoho zakázek. Tato úvaha z marxistické ekonomie mě zřejmě úplně minula a přijde mi naprosto nepochopitelná,“ zmínil.

Výrok Konečné, s nímž šéfka komunistů mimo jiné popřela vztah mezi nabídkou a poptávkou, se později stal hlavním diskutovaným tématem v jedné z epizod satirického pořadu Události Luďka Staňka.

Jana Michailidu: Jsem startrekistka

Členka Pirátů Jana Michailidu se v květnu znovu stala terčem ostré kritiky, když se účastnila víkendové akce s názvem „Dny antikapitalismu“, jejíž součástí byly i marxistické přednášky. Politička pak v twitterovém vláknu zmiňovala mimo jiné i překlad analýz některých textů sovětského vůdce Vladimira Iljiče Lenina.

Nejde o první případ, kde na sebe Michailidu, která je expertkou Pirátů na otázky týkající se legalizace či regulace psychotropních látek, svými krajně levicovými názory výrazně upozornila.

Například v září roku 2021 v diskusi na pirátském fóru uvedla, že „její vnitřní přesvědčení je komunistické. Ve smyslu původním (demokratickém)“. Rovněž zmínila, že zrušení duševního vlastnictví je neoddiskutovatelnou součástí pirátství a jeden z hlavních bojů pirátského hnutí proti kapitalismu.

Když koncem května v rozhovoru pro DVTV znovu odpovídala na otázku, zda by se ještě označila za komunistku, tak odpověděla: „Našli jsme lepší slovo (než komunistka) – startrekistka. Já jsem Star Trek nesledovala, ale prý je tam nastavené podobné ekonomické zřízení, jaké bych si já ideálně představovala.“ Zmínka o seriálu Star Trek se stala hitem sociálních sítí.

Účast Michailidu na antikapitalistické akci odsoudil například i předseda Pirátů Ivan Bartoš. Část straníků chtěla levicově orientovanou kolegyni také odvolat z vedení strany, konkrétně z republikového výboru. K tomu začátkem června skutečně došlo.

Zdeněk Nekula: Mouka z Lidlu

Nyní již bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v rámci boje proti drahým potravinám některými svými výroky bavil velkou část české společnosti. Například letos v květnu propagoval slevovou akci na mouku v jednom z řetězců.

„Se zástupci řetězců jednám pravidelně. Díky řediteli Lidl Adamu Miszczyszynovi za pěkný dárek k dnešnímu jednání v podobě slevy pro spotřebitele. Zítra totiž bude v Lidlu mouka za 12,90 Kč. Když se chce, tak to jde. Děkuju Lidlu, že pochopili, o co mi celou dobu jde,“ uvedl Nekula na Twitteru.

Lidé nad jeho příspěvkem kroutili hlavou. Zmíněná sleva navíc byla podmíněna nainstalovanou aplikací a zákazník si musel pořídit nákup nad 400 korun. Za reklamu zdarma tak ministr čelil ostré kritice i posměchu. Političtí komentátoři Nekulu označili za nejkomičtější postavu vlády premiéra Petra Fialy (ODS).

Ze zpráv, které se objevovaly ve veřejném prostoru, se zdá, že trpělivost s lidoveckým ministrem nakonec došla i pětikoalici. V polovině června Nekula uvedl, že na funkci ministra zemědělství ke konci června rezignuje.

Danuše Nerudová: Ponižování od mužů

Ještě v prosinci 2022 vévodila předvolebním průzkumům. Ekonomka a někdejší rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová byla jedním z hlavních favoritů lednové prezidentské volby. V prvním kole ale nakonec s necelými 14 procenty skončila daleko za Petrem Pavlem a Andrejem Babišem, čímž se jí dveře do druhé kola zavřely.

Podle politických analytiků Nerudové uškodila „neautentičnost“ během volební kampaně i některé zbrklé až zbytečné útoky proti soupeřům. K jednomu z nich došlo, když si zřejmě špatně vyložila Pavlova slova v jeho rozhovoru pro Hospodářské noviny.

„Paní profesorka (Nerudová) je expertkou na účetnictví. Takže pokud jde o radu ohledně účetnictví, rád bych její expertizu využil,“ odpověděl Pavel na otázku, zda by si Nerudovou vzal na Hrad jako poradkyni. To se Nerudové ani trochu nelíbilo.

„Pan Pavel by si mě na Hrad vzal jako účetní. Na podobné ponižování od mužů jsou u nás ženy bohužel zvyklé. Tak já tedy spočítám, co mohou volby přinést. Za prvé nemít za prezidenta bývalého kariérního komunistu, agenta, rozvědčíka nebo lháře. Za druhé nemít za prezidenta oligarchu,“ napsala ekonomka na Twitteru.

Reakce Pavla na sebe nenechala čekat. „Paní profesorko, není důvod jednat zbrkle a ztrácet hlavu. Takhle jsem to neřekl,“ uvedl na sociálních sítích. Drtivá většina twitterových uživatelů se postavila právě za Pavla. Komentář Nerudové naopak označili za umělou snahu vytvořit mezipohlavní spor.

Jana Mračková Vildumetzová: Ekonomičtí migranti

Před časem se ve veřejném prostoru vášnivě probírala červnová tisková konference stínové vlády hnutí ANO ve Sněmovně. Jeden z novinářů se doptával poslankyně Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) na dohodu ministrů vnitra Evropské unie o migrační reformě. Jeho otázka se týkala ekonomických migrantů, konkrétně jestli se jich bude týkat takzvaný „solidární příspěvek“.

Vildumetzová se otočila na šéfku poslaneckého klubu ANO Alenu Schillerovou a položila jí soukromou otázku, kterou ovšem zachytil mikrofon. „Jací jsou jiní migranti než ekonomičtí? To je blbost,“ prohlásila opoziční politička, která by přitom jakožto stínová ministryně vnitra měla mít o tématu migrace velký přehled.

Pro ANO nelichotivý úryvek z tiskové konference se brzy začal šířit po sociálních sítích. „Jsem rád, že o migračním paktu za ČR nevyjednávala paní stínová ministryně,“ komentoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Vildumetzová se bránila následovně: „Nezlobte se, ale vystřihnout jen tento úsek není fér. V daný moment jsem jen úplně nerozuměla otázce, což mikrofon zachytil. Moje oficiální reakce pak ale, myslím, byla v pořádku.“ Vildumetzová později během brífinku mluvila o rozdílu mezi ekonomickými migranty a válečnými uprchlíky z Ukrajiny.

Podle Vildumetzové se hnutí STAN snaží kritikou zamaskovat údajné selhání Rakušana během jednání o migračním paktu. Zatímco vláda unijní dohodu, kterou podpořilo i Česko, považuje za výhru a konec hrozby povinných kvót, opozice upozorňuje na skutečnost, že stát, který bude migranty odmítat, by měl zaplatit 20 tisíc eur (473 tisíc korun) za každého nepřijatého člověka.