Hodila už Čína Rusko přes palubu? Čísla dokazují, že se jí vyplatí dát přednost Západu

„Čína je přátelskou zemí pro ukrajinský lid. Jako velvyslanec mohu zodpovědně říci, že Čína bude pro Ukrajinu navždy dobrou silou, a to jak ekonomicky, tak politicky,“ prohlásil čínský velvyslanec na Ukrajině Fan Sien-žung na setkání s představiteli ukrajinské regionální samosprávy ve Lvově.

Fan zároveň přislíbil, že Čína Ukrajinu nikdy nenapadne, že ji respektuje jako stát a bude pracovat na rozvíjení vzájemných vztahů. „Jsme připraveni vám pomoci. V situaci, v níž se nacházíte, budeme jednat zodpovědně. Vidíme, jak obrovská je jednota ukrajinského lidu, a to je jeho síla,“ dodal čínský ambasador. O setkání Fan Sien-žunga s ukrajinskými politiky i armádními představiteli informoval Newsweek.

Čínský prezident Si Ťin-pching pak v pátečním videohovoru americkému prezidentovi Joeu Bidenovi řekl, že konflikty a konfrontace, jako jsou události na Ukrajině, nejsou v ničím zájmu. S odkazem na čínská státní média o tom informovala agentura Reuters. Čína a Spojené státy podle čínského prezidenta musí vést bilaterální vztahy správným směrem a obě země by také měly převzít náležitou mezinárodní odpovědnost a usilovat o světový mír.

Kde stojí Čína

Změnu pozice Číny avizuje také úterní komentář čínského velvyslance v USA pro deník The Washington Post. „Mnoho Američanů se přirozeně snaží pochopit, kde Čína v otázce krize na Ukrajině stojí, a tak chci využít tuto příležitost, abych to vysvětlil a vyvrátil některá nedorozumění a mýty,“ napsal Čchin Kang. Podle něho konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou „není pro Čínu dobrý“.

Čínský velvyslanec v USA dále upozornil, že kdyby jeho země věděla o chystané ruské invazi na Ukrajinu, snažila by se jí ze všech sil předejít. Důkazem čínského postoje má být také úsilí, které podle Čchina jeho země vyvinula při zprostředkování mírových rozhovorů a předcházení humanitární krize.

„Čína je největší obchodní partner obou zemí, jak Ruska, tak Ukrajiny, a zároveň největší dovozce ropy a zemního plynu,“ pokračoval ambasador ve výčtu důvodů, proč se Čína nyní staví k Rusku rezervovaně. Možná je to ale důvod hlavní. Pohled na data mapující hospodářské vazby mezi oběma zeměmi totiž dokazují, že Číně se zkrátka nevyplatí podporovat Rusko, které se ocitá ve stále větší izolaci od zbytku světa.

Rusko potřebuje Čínu, ne naopak

Časopis The Economist připomněl několik základních faktů. Zatímco čínská ekonomika je druhá největší na světě, ta ruská byla ještě loni jedenáctá, a tvořila jen něco přes tři procenta světového HDP. Na záda jí ovšem dýchala Brazílie nebo Austrálie. Po ukrajinském dobrodružství je tak prakticky jisté, že Rusko se hospodářsky propadne někam na úroveň Mexika, v horším případě Íránu.

Ještě bolestnější musí být ruský pohled na vzájemný obchod s Čínou. Zatímco nejvýznamnějším obchodním partnerem Číny je Evropská unie se Spojenými státy (dohromady se obě země na čínském obchodu podílejí z téměř 27 procent), význam Ruska je pro Čínu zanedbatelný. Jeho podíl na čínském zahraničním obchodu činí jen 2,7 procenta, tedy desetinu toho, co EU a USA dohromady.

Rusko navíc není pro Čínu zajímavé odbytiště. Obchoduje s ním především kvůli importu nerostných surovin jako ropa, zemní plyn nebo uhlí. Bilanci s Ruskem má ale Čína už řadu let pasivní. A vzhledem k tomu, že od Ruska dávají ruce pryč jedna země za druhou, jeho jedinou možností je právě ještě větší spoléhání se na to, že Čína bude od Ruska odebírat surovin mnohem více. Fakticky se tu vytváří asymetrický vztah, kdy Rusko potřebuje Čínu, nikoli naopak.

Čína nedá Rusku nic zadarmo

Nekomfortní pozici Ruska vůči Číně podporuje i skutečnost, že Peking je nejvýznamnějším zdrojem financování investic do ruských státem vlastněných sektorů, jak uvedla agentura Reuters. Zjednodušeně řečeno, s čínskými investicemi stojí a padá hlavní zdroj příjmů ruské ekonomiky, což je těžba surovin. Možná i proto Rusko hledá nové investory a obrací svou pozornost směrem k Indii.

„Čína nedá Rusku nic zadarmo a dovede si spočítat, na kterou stranu se má v konfliktu na Ukrajině přiklonit. Zda k Rusku, nebo ke zbytku světa, kde stane po boku se Západem,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. Zcela výmluvná je potom událost z noci na čtvrtek, kdy ruský ministr zahraničí vyrazil do Pekingu, ale jeho letadlo se v polovině cesty otočilo a letělo zpět do Moskvy, jak informoval německý deník Bild.