Kauza sportovních dotací: Státní zástupce chce pro Peltu 9 let za mřížemi a tučnou pokutu

Začíná být jasno, jaké by mohly být důsledky kauzy sportovních dotací. Systém rozdělování peněz byl podle bývalých úředníků ministerstva školství chaotický a neexistovala v něm pravidla. Hlavními aktéry problematického nakládání s financemi jsou i bývalý předseda FAČR Miroslav Pelta a šéf České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta. Státní zástupce chce nyní pro někdejšího bosse českého fotbalu devět let vězení a pokutu 25 milionů korun.

Obžaloba tvrdí, že Kratochvílová ovlivnila v roce 2017 výši dotací ve prospěch Peltovy Fotbalové asociace ČR (FAČR) a Janstovy ČUS a že mužům vynášela informace. Obžalované jsou i obě zmíněné organizace, exředitel ministerského odboru sportu Zdeněk Bříza a generální sekretář ČUS Jan Boháč. Kvůli případu rezignovala ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Kauza stála místo i Kratochvílovou a Peltu, který se svého postu ve FAČR vzdal z vazby.

„Mám za to, že provedené dokazování potvrdilo důvodnost podané obžaloby. Obžalovaní Kratochvílová a Bříza jako úřední osoby odpovědné za rozdělování dotačních prostředků zvýhodňovali konkrétní žadatele o dotace na základě požadavků obžalovaných Pelty, Jansty a Boháče,“ prohlásil v úterý státní zástupce Ondřej Trčka ve své závěrečné řeči u pražského městského soudu.

Pelta s Janstou nebyli oprávnění vstupovat do dotací

Odmítl tvrzení Kratochvílové, že Peltu s Janstou jí přidělila ke komunikaci Valachová. „Nikdy nezastávali funkci poradců, ministryně o tom neměla žádné povědomí,“ uvedl s odkazem na svědeckou výpověď Valachové. „Obžalovaní Pelta s Janstou nebyli jakkoliv oprávněni vstupovat do běžícího dotačního řízení, a to ani vzhledem k jejich členství v Národní radě pro sport,“ pokračoval. Dodal, že jiní členové rady – na rozdíl od dvojice obžalovaných mužů – interní informace o rozdělování peněz nedostávali a výsledky se dověděli z webu ministerstva až po ukončení dotačního řízení.

Neveřejné informace si obžalovaní podle Trčky předávali konspirativně, snažili se je neřešit v telefonních hovorech a navenek předstírali, že nic nevědí.

K obžalobě se už vyjádřil Jansta. „Hodnocení důkazní situace od státního zástupce je zcela mimo realitu,“ reagoval vrcholný funkcionář. „Už roky se snažíme vysvětlovat, že naše kroky v rámci dotačních procesů byly naprosto oprávněné a legitimní a měly pouze napravit deformace v rozběhnutém dotačním řízení bez pravidel,“ dodal.

Ministerstvo školství vymáhá miliardu

Trčka klade obžalovaným za vinu pokus o zneužití pravomoci úřední osoby, o porušení povinnosti při správě cizího majetku a o zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Peltovi navíc podplacení a Kratochvílové přijetí úplatku, což se týká mimo jiné bytu v centru Prahy, který poskytl Pelta své milence Kratochvílové a který odposlouchávala policie.

„Je třeba odmítnout snahu vylíčit obžalované jako oběti špatného stavu na ministerstvu, který tam rozhodně panoval. Situace na odboru sportu mohla přispět k vytvoření takových podmínek, že byla využita k páchání trestné činnosti. Selhávala řídící a kontrolní činnost, ta ale byla v pravomoci Kratochvílové a Břízy,“ podotkl státní zástupce.

Fotbalové asociaci Kratochvílová podle obžaloby na úkor dalších žadatelů o dotace zajistila navýšení státní podpory o 19,8 milionu korun, ČUS dostala navíc 11,5 milionu korun. Kratochvílová s Peltou údajně nezákonně ovlivnili rozdělení dalších nejméně 454 milionů ze státního rozpočtu, když se domluvili na tom, kterým dalším 21 konkrétním žadatelům ministerstvo poskytne dotace v programu „Podpora materiálně technické základny sportu“.

Kratochvílové Trčka navrhl vedle deseti let vězení také šestimilionový peněžitý trest a pětiletý zákaz služebního poměru ve státní správě, Břízovi šest let vězení, dvoumilionový trest a rovněž pětiletý zákaz činnosti. Pro Peltu a Janstu chce pětiletý zákaz práce ve statutárních orgánech spolků. Pro tajemníka ČUS Boháče žádá stejně dlouhý zákaz činnosti, pět let vězení a dvoumilionový trest. ČUS má zaplatit 2,5 milionu korun, FAČR pět milionů a Trčka také chce, aby zveřejnily odsuzující rozsudek ve třech celostátních tištěných médiích.

Obžalovaní vinu odmítají. Ministerstvo školství se po nich domáhá náhrady škody ve výši 1,116 miliardy korun.