Přilepovací mánie klimatických aktivistů z hnutí Poslední generace začíná přerůstat rozměry únosných forem protestu. Chování lidí omezujících veřejný prostor stojí nejen nemalé veřejné prostředky, ale je i nebezpečné. Je na státních institucích, aby ochránily práva většinové společnosti.
To krátké tragikomické video obletělo celý internet: Zhruba čtyřicetiletý muž sedící na silnici kdesi v Německu se zmítá v hysterickém záchvatu s rukou připevněnou zjevně velmi bytelně k asfaltovému povrchu vozovky. Důvod? Jeden z hasičů se ho pokusil z pasti vysvobodit, ale podle aktivisty to zřejmě nedělá dost citlivě. Muž nešetří nepublikovatelnými výrazy, zatímco hasiči věcně diskutují, jak demonstranty odsekat ze silnice, aniž by je zranili. Těch dvanáct vteřin v plné nahotě vystihuje jádro pudla. Aktivisté na jedné straně brojí proti stávajícímu establishmentu, na druhé straně ale považují za samozřejmé, že jim jeho reprezentanti poskytnou plnohodnotný servis, respektive ochranu.
Sich auf die Straße kleben und dann schreien wie ein Fünfjähriger, wenn Feuerwehrleute sie freiklopfen dürfen: Kein Wunder, dass die von fast allen nur noch gehasst werden. Die #LetzteGeneration ist einfach nur asozial. pic.twitter.com/ORuCamSwF8
— Miró (@unblogd) July 14, 2023
Demokracie v mezích zákona
Právo na pokojný protest nebo vyjádření názoru je zakotvené v mezinárodních úmluvách i ústavách všech civilizovaných zemí světa. Hranice mezi tím, co je a není v tomto směru společensky akceptovatelné, je ale poměrně pružná, ba přímo gumová.
K TÉMATU: Přilepili se k silnici, hasiči se proto nedostali k nehodě včas. Následkem je smrt ženy
Zatímco v Putinově Rusku jsou jakékoliv formy protestu potírány nekompromisně v samém zárodku, pro západní společnost včetně té naší je právo na svobodné vyjádření svaté a je to tak správně. Navíc, zatímco na „Východě“ se řídké protesty obvykle týkají lidskoprávní problematiky, aktivisté „u nás“ a v okolních zemích obvykle protestují spíše proti věcem, které většina lidí stále ještě považuje za výdobytky moderní civilizace.
Patří mezi ně i aktivisté z hnutí Poslední generace, kteří chtějí vlády evropských zemích pohnat k tomu, aby více bojovaly změnám klimatu, a to podle jejich receptu. V praxi zaměřují především na automobilovou dopravu a auta jako taková. Nejde ale ani tak o předmět protestu jako spíše o jeho formu, která bezprecedentně zasahuje do práv jiných lidí a v případě nechvalně známého přilepování se k silnici vytváří i krajně nebezpečné situace, které už nejednou skončily tragicky.
Kdo chce kam...
Cítí se přitom dotčeně, pokud jejich chování někdo bez výhrad neschvaluje. „Volkswagen nám řekl, že podporuje naše právo protestovat, ale odmítl naši žádost o misku, abychom se mohli slušně vymočit a vyprazdňovat, když jsme přilepení. A vypnuli topení,“ stěžoval si loni na podzim jeden z aktivistů protestujících proti pomalé dekarbonizaci německého autoprůmyslu tím, že se přilepili k podlaze v autosalonu značky Porsche.
Je jasné, že automobilka se v takovém případě nemůže uchýlit k nějaké ostřejší akci. To však neplatí pro normální řidiče. Na akcích aktivistů stále častěji dochází ke slovním potyčkám, zablokovaná řidiči se je mnohdy snaží prostě fyzicky odklidit z cesty. Objevují se však i případy najíždění do aktivistů. Upřímně řečeno, není se moc čemu divit. Policie obvykle bezmocně přihlíží a omezuje se na řízení dopravy v kritickém místě a snahu „přilepencům“ domluvit, aby protestu zanechali.
Jak je ale vidět na videu výše, nebývá to tak jednoduché, protože lepidla, která demonstranti používají, jsou dost kvalitní. Pak musí nastoupit hasiči a přilepené údy z asfaltu doslova vysekat. Náklady s takovou operací spojené jistě nejsou malé, stejně jako vztek zablokovaných motoristů kvůli zmařeným obchodním schůzkám, propásnutým návštěvách lékařů, škol a podobně. Pořádkové pokuty, které protestující mohou za svoje jednání dostat (pokud zrovna nezpůsobí nehodu nebo jiné neštěstí) jsou směšné.
Zdá se mi zkrátka, že respekt k těmto druhům aktivistů ze strany odpovědných orgánů je až nezdravě velký. Ne, opravdu není na místě nasazovat vodní děla a pendreky. Pokud ale vlády nechtějí, aby situaci vzaly do rukou radikálové z opačného pólu společenského spektra než klimatičtí aktivisté, měly by začít urychleně jednat.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tady se v létě nejvíc bourá. Experti ukázali silniční Mordory, kde se nepozornost nevyplácí
