Lukašenko je jen pěšákem Ruska, Putin ho drží u moci. Válka ale nehrozí, míní Svoboda

Běloruský vládce Alexandr Lukašenko je pouhým pěšákem Ruska. Jakmile přijde o podporu ze strany Vladimira Putina, bude to jeho konec, o to by se měla Evropské unie snažit, radí bývalý šéf diplomatů a někdejší vicepremiér Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Přítomnost ruských vojáků u ukrajinských hranic je demonstrací síly, k ozbrojenému konfliktu ale podle něj nedojde. Řekl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

Především Polsko, ale také Litva a Lotyšsko se v posledních týdnech potýkají s náporem lidí snažících se dostat přes běloruskou hranici. Západ obviňuje Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země, vydělává na nich, a pak je posílá k hranicím EU. Minsk se tak podle západních států mstí za sankce, které sedmadvacítka na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění dlouhodobě odmítá.

Cyril Svoboda vnímá téma migrace jako vážný problém – podle něj neexistuje lepší téma, jak rozhádat Evropu, protože se pohled na řešení podobných krizí výrazně liší stát od státu. Toho využívají jiné mocnosti.

„Fakticky to je politika Ruska. Lukašenko je pouze pěšák. Rusko chce ukázat dvě věci. Že bude jednat jen s některými státy Evropy, hlavně s Německem. Je pro ně nepřijatelné jednat s EU a tím uznat její legitimitu. Putin si řekne o politickou cenu, nikoliv ekonomickou. To chce (turecký prezident) Erdogan,“ vysvětlil svůj pohled.

Jako příklad, kde by mohl ruský prezident zatlačit, by bylo uznání Krymu nebo zrušení sankcí výměnou za „zastavení“ migrace. Podle Svobody drží Lukašenka u moci už pouze Putin, bez něj by se už dávno odporoučel. Proto je podle něj klíčové, aby se EU ukázala jednotná a nerozhádala se.

Navíc se u ukrajinských hranic formuje podle některých armádních pozorovatelů až 100 tisíc ruských vojáků. Pokud by odhad nebyl daleko od pravdy, šlo by o zřejmě největší mobilizaci od dob Sovětského svazu. Svoboda věří, že jde o součást strategie, která přímo souvisí s krizí na polsko-běloruských hranicích.

Na druhou stranu si nemyslí, že by se schylovalo k invazi na Ukrajinu či nějakému velkému vojenskému konfliktu, spíše vnímá přítomnost ruských vojáků u hranic jako demonstraci síly. „Klíčem je zbavit Lukašenka podpory, bez které nemůže být u moci. Nikdo tam nemá odvahu mu tam něco říct. Jakmile podpora z Ruska skončí, lidé seberou odvahu a začnou to dělat jinak,“ uzavřel bývalý šéf diplomacie.

Tagy:

Hlavní zprávy

ON-LINE: Ukrajina hlásí úspěch na jihu. Zničila plamenometný systém, tanky i vrtulník
Ukrajina

Živě
ON-LINE: Ukrajina hlásí úspěch na jihu. Zničila plamenometný systém, tanky i vrtulník

Válka na Ukrajině trvá už déle než sedm měsíců. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili také zástupci těchto Ruskem okupovaných oblastí. Kyjev a Západ anexi odmítají. Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do NATO. Na frontě hlásí vojáci obránců další úspěch, na jihu prý zničili ruský plamenometný systém, tři tanky, vrtulník a další techniku.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
07:08

Drábová: Radiační situace na Ukrajině zůstává normální

06:14

MHD v Pardubicích jž není ode dneška pro ukrajinské běžence zdarma

05:56

Evropský úřad: Ukrajina může v zimě čelit problémům se zásobováním energií

05:30

V Lotyšsku se ve stínu ruské války proti Ukrajině konají parlamentní volby

Zimní válka na Ukrajině? Záleží na mrazu, Rusové už nemají sílu útočit, míní expert

Jak bude válka na Ukrajině vypadat během zimy? Nabízí se dva scénáře: Rusové i Ukrajinci se buď zakopou a konflikt doslova zamrzne, nebo budou teploty pro válčení i nadále poměrně přívětivé, což umožní oběma stranám provádět manévry. CNN Prima NEWS to sdělil vojenský expert Lukáš Visingr. Dodal, že Rusové už ale nemají dostatek sil na to, aby podnikli novou ofenzivu a hraje proti nim čas.

Sledujte Partii s Kupkou a Havlíčkem: Jak výsledky voleb ovlivnila energetická krize?

Česko po volbách. Kdo s kým a proč? V nedělní Partii Terezie Tománkové budou diskutovat ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka a místopředseda Sněmovny za hnutí ANO Karel Havlíček. Ve druhé části přijde na řadu velká politická diskuse, jejími aktéry budou: místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková, senátor Zdeněk Hraba a poslanci Aleš Juchelka z ANO a Radim Fiala z SPD.

Inflace na dvou procentech v létě 2024 a euro skoro za 26 korun, odhaduje ČNB

Čeká nás ještě dlouhé období, po něž nás bude doprovázet inflace, kterou nepamatují lidé narození v tomto století. Tempo růstu cen sice v Česku již začalo klesat, ale po většinu příštího roku se bude držet na dvouciferných hodnotách nebo těsně pod nimi. Teprve až na přelomu druhého a třetího kvartálu 2024 pevněji zakotví na inflačním cíli dvou procent, který stanovuje Česká národní banka.

Evropa nám ukázala, kde vzít peníze. Síkela toho ale přes léto moc neudělal, míní Pospíšil

Členské země Evropské unie se dohodly na snižování spotřeby elektřiny. Shodují se také na zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) ale zdůraznil, že záleží na tom, jak dohodu naplní česká vláda. Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO) následně podotkla, že z komunikace ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) není jasné, jakým způsobem se bude evropská dohoda v Česku implementovat.

Martin R. měl loupit i znásilňovat. Policisté ho našli mrtvého, už vědí, co se stalo

Mrtvým mužem, kterého policie nalezla na konci srpna v lese na Rychnovsku, byl hledaný čtyřicátník podezřelý z loupeže, znásilnění, nedovoleného ozbrojování a omezování osobní svobody. Přečinů se podle policie dopustil dvakrát, a to pod pohrůžkou použití nelegálně držené střelné zbraně. Následně se sám zastřelil. Jeho totožnost nyní potvrdili znalci.

Domácí zpravodajství

Podporujme ruskou migraci do států mimo EU, nikoliv do Česka, říká Gregorová

Evropské země se neshodnou, zda ruské migranty přijímat, či nikoliv. České ministerstvo zahraničí rozhodlo, že Rusům prchajícím před mobilizací humanitární víza udělovat nebude. S tím souhlasí i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). Kromě ruské migrace se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS rozpovídala i o loutkových referendech na okupovaných územích Ukrajiny či o situaci v postsovětském prostoru.