Magnet na fotbalové trofeje. Coman jich ve 24 letech má už 23, přitom chtěl skončit

Nablýskané trofeje přitahuje lépe než magnet. Kingsley Coman je tak trochu úkaz z hlediska toho, jaké drží procento úspěšnosti v získaní ligového titulu. Za devět let profesionální kariéry má v životopise šest titulů z německé bundesligy, dva z francouzské Ligue 1 a jeden z italské Serie A. Není to těžká matematika – zkrátka zatím nezažil sezonu, která by nedopadla mistrovsky.

Celkově už je Coman ve 24 letech podepsaný pod 23 trofejemi. Tu poslední získal s Bayernem Mnichov o víkendu, když bavorský celek podeváté v řadě ovládl bundesligu. Na titul padla jistota ještě před zápasem Bayernu s Borussií Mönchengladbach, protože druhé Lipsko prohrálo s Dortmundem a už nemohlo dohnat ztrátu.

O pár hodin později oslavil mnichovský klub prvenství ve velkém stylu a vyhrál 6:0. Jeden z gólů vstřelil i Coman.

Na nejzářivější fotbalové scéně se pohybuje už od svých 16 let. Přesněji řečeno šestnácti let, osmi měsíců a čtyř dnů. Přesně v tomto věku se posadil na lavičku A-týmu Paris Saint-Germain, tedy klubu, kde pařížský rodák rozvíjel svůj talent už od osmi let, v zápase se Sochaux a pak šel do ostré akce. Nastoupil sice jen na tři minuty, ve zbytku sezony 2012–2013 už se na hřišti neobjevil. Ale i to mu stačilo na to, aby byl podepsaný pod titulem z Ligue 1.

První z mnoha třpytivých kořistí v kariéře Comana byla na světě. Jelikož pak v srpnu 2013 naskočil na posledních 16 minut utkání francouzského superpoháru, ve kterém PSG porazilo Bordeaux 2:1, do statistik mu v teenagerovském věku přibyl další pohár.

Pařížané v následujícím ročníku titul obhájili, Coman dostal v Ligue 1 přesně o 25 minut větší porci času než v předchozí sezoně. Opět to ale bylo dost, aby mohl říct, že je mistr.

Když mu bylo 18 let, přestoupil do Juventusu Turín, se kterým se rovněž mohl o necelý rok později radovat z ligového triumfu. V Serii A už si připsal dvě asistence, v poháru Coppa Italia dokonce vstřelil gól. V sezoně 2015–2016 získala „stará dáma“ double.

Na konci srpna 2015 zamířil do Bayernu Mnichov nejprve na dvouleté hostování, po uplynutí lhůty přestoupil do Bavorska natrvalo. Při angažmá v Německu nasbíral už 16 trofejí (z toho šest v bundeslize) včetně té vůbec nejcennější. „Ušatý pohár“ z Ligy mistrů putoval do rukou Bayernu po finálovém vítězství 1:0 na Paris Saint-Germain. Jediný gól vstřelil mateřskému klubu Coman.

Myšlenky na konec kariéry

Teď jednoznačně patří mezi klíčové hráče Mnichova, v sezoně 2020–2021 za něj zatím odehrál 37 zápasů, dohromady přes 2400 minut. A to je v kontextu minulých let velké vítězství.

Kariéra Comana totiž není obsypána jenom poháry, ale také zraněními. Starosti mu přidělalo mimo jiné koleno, ale především kotník, který ho potrápil v roce 2018.

„Byl to pro mě konec světa, podobné období už nechci nikdy zažít. Co je moc, to je moc. Už jsem absolvoval dvě operace, na třetí jít odmítám. Možná moje noha není pro takovouto úroveň dělaná. Pokud dojde k dalším problémům, budu to brát tak, že nejsem ze zdravotního hlediska schopen hrát a začnu nový život,“ říkal tehdy fotbalista.

S francouzskou reprezentací v tu dobu už měl stříbro z mistrovství Evropy, ale právě vinou kotníku přišel o jízdu „Les Bleus“ na světovém šampionátu v roce 2018, která skončila až celkovým vítězstvím.

Nicméně Coman je stále velmi mladý a trofejí – i když už jich vlastní hodně – není nikdy dost. Takže se může zadařit na příštím, nebo třeba i přespříštím mundialu.

Tagy: