Místo kapra masové koule či dárky od Santy. Jak slaví Vánoce menšiny žijící v Česku?

Albert Rüster (22), původem ze Švédska:

„U nás každý rok záleží, jestli si svou prosadí česká část rodiny, nebo švédská. Tím pádem jsem už zažil Vánoce s kaprem, salátem a koukáním na film Pelíšky, ale také Vánoce s lososem a masovými kuličkami köttbullar (tradiční švédské jídlo). Princip s dárky pod stromečkem je však vždy stejný.“

Viktoria Šeršnyová (21), původem z Kazachstánu:

„Naše rodina má Vánoce podle juliánského kalendáře až 7. ledna. Není to pro nás extra výjimečný den. Podobně jako Češi slaví Vánoce, my oslavujeme Nový rok. Dárky necháváme pod stromečkem a 1. ledna je rozbalujeme. K jídlu děláme různé saláty včetně bramborového a v noci zapalujeme ohňostroj.“

Jakub Dang (27), původem z Vietnamu:

„Moji rodiče se přizpůsobili českým tradicím. Na Štědrý den děláme bramborový salát a řízky. Cukroví nepečeme, což ale nevadí, protože ho často dostáváme od zákazníků v obchodě. Vánoční stromek jsme dříve kupovali umělý, poslední roky jsme však přesedlali k živému.“

Diana Sanghová (21), původem z Mali a Guiney:

„Jsme dost počeštělá rodina a vzhledem k tomu, že se v Africe Vánoce skoro neslaví, v Česku je trávíme podobně jako všichni kolem. Máme štědrovečerní polévku, kapra s bramborovým salátem a samozřejmě cukroví. 25. prosince míváme s širší rodinou krocana.“

Muataz El-khashab (29), původem z Egypta:

„Z Egypta jsem se do Česka přistěhoval před dvěma lety. Vánoce zde neslavím. Sice jde o státní svátek, ale jinak je můj den vcelku běžný. Nedělám nic výjimečného a ani nic speciálního nejím. Z mého pohledu jde zkrátka o normální den.“

Gary Alex (28), původem z Bolívie:

„Štědrovečerní večeři míváme kvůli tuzemskému vlivu stejnou jako Češi – kapr a bramborový salát. Má vlast však rozdílně vnímá, kdo nosí dárky pod stromeček. Část Jihoameričanů je ovlivněná severem, tím pádem uznávají Santu a dárky si dávají do ponožek. Zbytek dá zase na vlivy kolonizátorů z Evropy, a tak preferuje Ježíška, stejně jako vy.“