Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci za nové poznatky o trhu práce

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Američan kanadského původu Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, která se snaží pochopit vztah mezi prací a mzdou. Američan Angrist a americký expert nizozemského původu Imbens byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů, kde prokázali, jak jsou přírodní experimenty cenným zdrojem poznání. Oznámila to v pondělí švédská Královská akademie věd.

„Trojice laureátů nám poskytla nový pohled na pracovní trh a ukázala, jaké závěry týkající se příčiny a následků mohou být odvozeny z přírodních experimentů. Tento přístup se rozšířil i do dalších oblastí a znamenal revoluci v empirickém výzkumu,“ uvedla v prohlášení švédská akademie. Polovinu ceny dostane Card, o druhou polovinu se rozdělí Angrist a Imbens.

„David Card s využitím přírodních experimentů analyzoval dopady minimální mzdy, imigrace a vzdělání na pracovní trh. Výsledky mimo jiné ukázaly, že zvýšení minimální mzdy nutně nevede ke snížení počtu pracovních míst. Nyní rovněž víme, že na příjmy lidí, kteří se narodili v určité zemi, může mít pozitivní dopad nová imigrace, zatímco lidé, kteří imigrovali v dřívější době, mohou být novou imigrací negativně ovlivněni. A také jsme pochopili, že zdroje ve školách jsou mnohem důležitější pro budoucí úspěch studentů na pracovním trhu, než se předpokládalo,“ uvedla akademie věd.

„Data z přírodních experimentů je ale složité interpretovat. Pokud například o rok prodloužíme povinnou školní výuku pro jednu skupinu studentů, nebude to mít na všechny studenty ve skupině stejný vliv. Někteří studenti by stejně ve studiu pokračovali a význam vzdělání v jejich případě není reprezentativní pro celou skupinu. Otázkou tedy zůstává, zda je možné z prodloužení studia o rok vyvozovat nějaké závěry. V polovině 90. let Joshua Angrist a Guido Imbens tento metodologický problém vyřešili, když ukázali, jak přesné závěry týkající se příčiny a následků lze vyvodit z přírodních experimentů,“ dodala akademie.

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří američtí ekonomové.

Pondělním oznámením držitele Nobelovy ceny za ekonomii skončil letošní seriál rozdílení těchto prestižních ocenění. Minulý týden byli postupně ohlášeni laureáti Nobelových cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí deset milionů švédských korun (zhruba 25 milionů Kč). Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833–⁠1896).