Válka na Ukrajině (3.6.2022 7:00)
Válka zastavila lodní dopravu z ukrajinských přístavů a zablokovala desítky milionů tun pšenice a kukuřice, kubíky slunečnicového oleje a dalších zemědělských komodit. Co hodlá dělat Západ, jaké podmínky si diktuje Rusko a proč se problémy s obilím týkají Česka jen zprostředkovaně?
Pokračující válka a námořní blokáda Ukrajiny znemožňující export obilí do světa vedly ke zdražení obilovin. Cena pšenice od začátku roku stoupla o 41 procent. Rostla také cena kukuřice, která se ve válčících zemích pěstuje ve velkém. Jak z Ruska, tak z Ukrajiny se exportuje do světa hlavně přes Černé moře, které nyní ovládá Rusko.
Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila odpovědi na klíčové otázky týkající se problému, který je často zastiňován aktuálními zprávami o vývoji bojů. Omezený vývoz obilí ale razantně dopadá na státy po celém světě a zachránit je může paradoxně právě válečný agresor.
Válka na Ukrajině
Jak reaguje Západ?
Spojenci Kyjeva se snaží Ukrajině s vývozem obilovin pomoci nabídkou alternativních způsobů dopravy, například po železnici, odkud pak komodity mohou putovat dál z přístavů v Evropské unii. USA Ukrajině nabídly, že dodají další prostředky na skladování obilovin pro případ, že se nynější zásoby nepodaří vyvézt ze země před nadcházející sklizní.
Skladovací kontejnery plné pytlů nebo beden by mohly pomoci zachránit část z více než 20 milionů tun obilí, píše americká CNN. Jakmile bude zřízena pozemní cesta k transportu, mohou kontejnery pomoci s přemísťováním na vlaky nebo nákladní automobily.
Evropská rada už vyzvala k urychlení práce na koridorech a k usnadnění potravinových exportů z Ukrajiny přes pozemní cesty i unijní přístavy. Klíčová je železniční doprava, zatímco možnosti té silniční jsou takřka zanedbatelné. Podle některých unijních diplomatů jsou na místě i úvahy o vývozu produkce přes Bělorusko.
Co vzkazují Rusové a jaké mají požadavky?
Rusko čelící celosvětovému tlaku odblokování přístavů pro vývoz zemědělských produktů nevylučuje a hodlá jednat. První podmínkou však je, že Ukrajinci musejí své přístavy, kterým hrozí útoky ruského loďstva, odminovat. Odborníci ale upozorňují, že Kyjev nemá garanci, že toho agresoři nezneužijí k útoku.
„Ukrajinské přístavy jsou silně zaminované a voda je nyní pro plavbu extrémně nebezpečná. Je potřeba provést odminovací operaci, která je velmi náročná,“ uvedl v květnu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj si tak Ukrajina může za blokádu přístavů sama právě podminováním přístupů z Černého moře.
Ruský prezident Vladimir Putin pak na začátku června telefonicky hovořil s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Podle Kremlu řekl, že Moskva podpoří „neomezený vývoz ukrajinského obilí“ a že Rusko je připraveno „vyvážet značné objemy hnojiv a zemědělských produktů, pokud budou zrušeny západní sankce“.
Ty prý omezují ruské obchodní vztahy, o které země nechce přijít. Zlom by mohl nastat 8. června, kdy o možném otevření koridoru pro export obilí pojede do Turecka jednat ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Jaký je postoj České republiky?
„Ruská blokáda má bezprostřední dopad na některé rozvojové země, především na země severní Afriky a Blízkého východu. A to má samozřejmě následně bezpečnostní dopad na celou Evropu,“ připomněl po konci května na summitu unijních zemí premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že nedostatek potravin by mohl způsobit další migrační vlnu ze severní Afriky do zemí Evropské unie.
„Podpořili jsme proto zavedení takzvaných koridorů solidarity, jejichž cílem bude umožnit vývoz obilí a zemědělských produktů. I Česká republika hledá cesty, jak v tomto intenzivně pomoci, například vlakovou dopravou a podobně,“ uvedl český předseda vlády.
Mají se Češi bát, že nebude chléb?
Na Česko situace na Ukrajině z hlediska zásob nijak nedopadá. „Obilí i pšenice máme dost,“ řekl CNN Prima NEWS agrární analytik Petr Havel. Podle něj ale ve světě panuje až příliš velká globální panika, proto v posledních měsících raketově rostou ceny potravin. „Je to dáno spíš obavami kolem konfliktu a tím, že do některých zemí zejména v Africe a části Asie se obilí nemůže dostat,“ dodal.
Bída a hladomor v Africe
Ceny obilovin na světových trzích stoupají kvůli ruské agresi, neúrodě v Indii a celosvětové inflaci závratným tempem. Jen od počátku roku o šedesát procent. Vedle zdražování základních potravin v lidnatých severoafrických zemích, jako je stomilionový Egypt, to ohrožuje hladomorem i nejchudší země světa nejen v Africe, ale i na Blízkém výhodě a v Asii.
„Pokud se krizi nepodaří zvrátit, povede to k politickému chaosu v Africe i v Asii a k vlnám migrace,“ varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Nepoužívejte, prosím, obilí jako válečnou zbraň. Existují velké obavy kvůli blokování pšenice, na níž závisejí miliony lidí, zejména v chudých zemích,“ vyzval Rusko i papež František.
Vážnost situace dokládá i účast prezidenta Africké unie Mackyho Salla na jednání evropských premiérů a prezidentů na summitu EU. Mnoho afrických zemí je zkrátka na dovozu obilovin z této země životně závislých.
Kdo a kdy může pomoci?
Vše by se mělo změnit přibližně za dva měsíce s letošní sklizní na celé severní polokouli, kdy na trh přibydou další suroviny. „Bohužel výsledkem nebude zlevňování. Vysoké ceny energií nebo ropy jsou náklady, které zemědělci ještě loni neměli,“ vysvětlil Havel.
Česká republika bude mít podle analytika letos sklizeň velice dobrou, ale i když jsme exportérem, africké země nezachráníme. Vypadá to však, že dobrá sklizeň by mohla být na celém světě. Propad při blokovaném vývozu z Ukrajiny se v globálním měřítku očekává od 5 do 10 procent, tudíž surovin nebude letos na trhu podle Havla zásadně méně než jindy.
Problémem tak není objem, ale logistika. Česko se na pomoci rozhodně může podílet, ale je to spíše otázka dohody Evropské unie. „Bohužel dalším hráčem může být i Rusko, které je významným exportérem. Navíc na Ukrajině část úrody zabavuje a nakládá na své lodě. Egypt, Sýrie a podobné země opravdu mohou vzít obilí z Ruska,“ vysvětlil Havel. Významným hráčem na trhu je dále například Kanada, ale ta je samozřejmě od postižených oblastí daleko.
„Nejlepší by bylo odblokovat ukrajinské přístavy minimálně pro obchod se surovinami a humanitární pomoc. Železnice nemá takovou kapacitu a navíc je rozbombardovaná,“ konstatoval expert.
Politici mluví o patové situaci
I přes všechny snahy a očekávaná jednání nejsou mezinárodní partneři Ukrajiny blíže k nalezení rychlého a účinného řešení. Mnozí politici považují koridory za krok, který může pomoci jen okrajově, pokud Rusko blokádu zcela neuvolní.
„Bohužel, posun v Oděse je klíčový a nemyslím, že pro vyřešení problému existuje jiná cesta,“ řekl v úterý pro CNN litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. „Pokud to Rusové nedovolí, musíme jako globální společenství najít řešení, jak to udělat bez jejich souhlasu,“ zdůraznil.
Proč se tlačí na lodní přepravu?
Důraz na nalezení způsobu, jak dostat miliony tun obilí do cílových zemí po moři, je navzdory výše popsaným komplikacím pochopitelný. Podle zdrojů CNN by přeprava uskladněných zásob trvala lodí přibližně pět měsíců, po železnici ale rok a půl až dva.
Navíc čas neúprosně běží, sila jsou v současné době plná a další obilí je na cestě na podzim. „Žádné řešení, které momentálně existuje, tento problém zcela nevyřeší,“ dodal zdroj.
Jaký přístav je nejdůležitější?
Velkou roli hraje zejména přístav v Oděse, který už od únorové invaze blokují ruské válečné lodě. Přes černomořské přístavy dříve měsíčně proudilo až 4,5 milionu tun zemědělské produkce. V ukrajinských skladech je mezitím podle Kyjeva zaseklých přes 20 milionů tun obilí, které by běžně putovaly nejen směrem na západ, ale také do některých afrických a blízkovýchodních zemí.
