PŘEHLEDNĚ: Válka na Ukrajině den po dni. Vše o průběhu, sankcích i české stopě

Začala válka. Intenzivní. Krvavá. A až hrozivě blízká. Nečekaná ale byla jen zčásti. Západní zpravodajské složky už od listopadu minulého roku upozorňovaly, že Rusko kumuluje u hranic s Ukrajinou těžkou vojenskou techniku. V průběhu února se pak u linie shromáždilo téměř 200 tisíc vojáků. Přesto mnozí nevěřili, že by Putin skutečně vytáhnul do boje s tak obrovskou silou.

Předzvěstí otevřené války byla 21. února večer ruská invaze na Donbas – na východ Ukrajiny, kde se rozkládají dva samozvané proruské státy Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika. Tamní separatisté se s Ukrajinci ostřelují už od roku 2014. A právě těchto půtek Putin využil pro „ospravedlnění“ krvavé války.

Šéf Kremlu totiž 21. února za vypjatých okolností uznal autonomii obou zmíněných republik s tím, že je Ukrajina údajně utlačuje a Rusko musí tamní občany ochránit. V noci z 23. na 24. února pak Putin ještě pokročil, když v agresivním projevu vyhlásil „mírovou“ operaci na Donbasu, s cílem očistit region od nacismu. Šlo ale o zjevnou zástěrku. Sotva domluvil, zasáhly ukrajinské pozice po celé zemi ruské rakety. Tanky přejely hranice a začalo se střílet. Tehdy začala válka na Ukrajině.

Kromě toho, že chce Putin zřejmě anektovat proruské republiky na Donbasu, může mít válka ještě celou řadu jiných důvodů:

• Ruský prezident se viditelně chce připodobnit k někdejším vůdcům své země a vzkřísit územní rozmach Sovětského svazu.

• Ruské bohatství stojí na ropě a plynu. Některé plynovody vedou i přes Ukrajinu, kvůli čemuž se musí Moskva s Kyjevem o dodávkách neustále dohadovat. Případná anexe by to změnila.

• Rusko potřebuje moře. Severní břehy země jsou povětšinou zamrzlé a hlubinný přístav Sevastopol na Krymu Moskvě nestačí. Může chtít Černé moře a přístup do Středozemí.

• V konečně řadě je třeba připustit, že se Putinův duševní stav, jak se obávají někteří experti, výrazně zhoršil, případně trpí vážnou nemocí a chce jen napáchat největší škody.

Jaké sankce svět uvalil na Rusko?

• odpojení některých ruských bank od systému SWIFT
• zmrazení dolarových rezerv ruské centrální banky
• uzavření evropského leteckého prostoru pro ruské aerolinky
• sankce uvalené na ruské oligarchy

Krvavé tažení Putina opařilo státníky po celém světě. Západ ale reagoval relativně rychle a tvrdě. Třebaže ne vojensky. Ukrajina není v NATO ani v Evropské unii a zapojení západních vojáků do konfliktu by podle některých analytiků mohlo rozputat globální konflikt.

USA, Evropa, Austrálie i některé asijské státy ale po pár dnech jednání razantně zaklekly Rusko po ekonomické stránce. Mezi hlavní sankce patří odstřižení některých ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT, zmrazení dolarových rezerv moskevské centrální banky či uzavření evropského leteckého prostoru pro ruské aerolinky. Tvrdé sankce působí v Rusku chaos, do budoucna kvůli nim může ve státě nastat hyperinflace i krach rublu.

Jak státy včetně Česka pomáhají Ukrajině?

• směr Kyjev posílá zbraně, munici i vojenskou techniku téměř celá Evropa
• státy posílají i jídlo a další humanitární pomoc
• některé země dovolily občanům bojovat na Ukrajině

Západ své muže na Ukrajinu nepošle. Alespoň ne oficiálně. Přesto se desítky zemí světa snaží všemi prostředky východoevropskou zemi podpořit za účelem zbrzdění či zastavení ruské invaze. Státy posílají zbraně, munici, vojenskou techniku, ale i jídlo a další humanitární vybavení.

⚡КАРТА ДОПОМОГИ, ЯКУ ЄВРОПЕЙСЬКІ КРАЇНИ ВІДПРАВЛЯЮТЬ УКРАЇНІ❗ pic.twitter.com/QmtmHD3gZS

— Inside the Armed Forces of Ukraine (@Inside_the_AFU) February 28, 2022

Výrazným přispěvatelem je také Česko. Tuzemská vláda nejprve schválila poslání dělostřelecké munice, posléze ale potvrdila i další transport v podobě zbraní a těžké vojenské techniky. Česko také vedle ostatních organizuje podporu pro uprchlíky a odvoz od hranic Ukrajiny.

Ve vojenské podpoře překvapila i Evropská unie, která bleskově schválila mimo jiné i dodávku stíhaček na Ukrajinu. Z pomoci ale nakonec sešlo. Upoutaly i Dánsko a Lotyšsko, které krom armádní podpory dovolily dobrovolníkům bojovat na Ukrajině – tedy v cizí armádě, za což běžně hrozí vězení.

Jak lidé pomáhají Ukrajině a kde můžete pomoci vy?

V reakci na válečné hrůzy se zvedla vlna solidarity nejen v nejvyšších patrech politiky, ale i mezi běžnými občany. Lidé posílají na Ukrajinu především peníze, jen v Česku se vybraly desítky milionů. Řada lidí na světě podporuje východoevropskou zemi také v kryptoměnách.

Kyjev ale vítá také konkrétní pomoc. Volá především po helmách, vestách, karimatkách, dekách, pláštěnkách či hygienických potřebách. Sběrná místa pro takové vybavení jsou v provozu po celé republice, například v Praze, Brně, Pardubicích či Ústí nad Labem.

Milníky války na Ukrajině

Pravidelně aktualizovaný servis z bitevního pole:

Situace na Ukrajině se mění každou vteřinu. Ve válce umírá mnohem více ruských vojáků než těch ukrajinských, okupanti si přesto ukrajují čím dál větší území. Kyjev navíc hlásí i civilní oběti. Jak válka začala a jak pokračuje?

• 24. únor: Válka začíná

V noci z 23. na 24. začala válka ruskými útoky po celé Ukrajině. Pod pláštěm noci přejela ruská armádní vozidla hranici z Ruska, Běloruska i od Krymu. Moskva spustila bombardování a raketové útoky na ukrajinské pozice po celé zemi. Trpěl Kyjev, Mariupol, Charkov i Lvov. Prvních 24 hodin bylo krvavých a brutálních. Svět se brzy dozvěděl o hrůzách, obětech a zničených ukrajinských městech. Rozpoutala se další válka v přímém přenosu.

• 25. únor: Kyjev pod útokem

Hned během prvních hodin války se ukázalo, že ruští vojáci útočí především v noci. Přes den naopak své síly přesouvají a připravují do bojových pozic. 25. února se naplno rozhořela bitva o Kyjev, ruská armáda se ale nedostala dále než na předměstí. Bojovalo se také o strategický přístav Mariupol. Morálku ukrajinské armády rovněž posílil příběh o obráncích na Hadím ostrově, kteří měli hrdinně zemřít v tváří tvář ruským válečným lodím. Později ale vyšlo najevo, že obránci padli do zajetí.

• 26. únor: Západ udeřil

Také třetí den bojů se nejtvrdší ruské útoky soustředily na Kyjev a Charkov, kde zůstal i zahraniční štáb CNN Prima NEWS. Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov mezitím informoval, že poslal na Ukrajinu své elitní jednotky, které mohou podle médií údajně cílit na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Z šéfa Kyjeva, který zůstal bránit obležené město, se totiž stal adorovaný velitel, jehož ztráta by logicky podlomila morálku Ukrajiny.

Na sklonku třetího dne války dospěl Západ ke shodě na bezprecedentních sankcích proti Moskvě. Rozhodlo se o odpojení některých ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT a rovněž o zmrazení dolarových rezerv centrální banky. Rusko tak začalo věštit, že ho čeká ekonomický kolaps.

• 27. únor: Ticho před bouří

Ruské vojenské velení zachvátil šok. Podle interních informací Putin předpokládal, že jeho muži ovládnou Kyjev a další klíčová města během pár dní. Jenže to se nestalo a z celé Ukrajiny chodily zprávy o těžkých ztrátách na ruské straně. Odborníci se proto začali obávat, že Rusko zapojí do bojů ničivější zbraně – mezi nimi i těžký raketomet TOS-1, který už byl spatřen na území Ukrajiny. Česko ve stejný den schválilo další transport zbraní a vojenské techniky, která se měla během několika hodin dostat na Ukrajinu.

• 28. únor: Zelenskému po krku

Vojska Moskvy podnikla sérii tvrdých útoků za bílého dne. Pod palbou byl zejména Charkov, kde zřejmě po ruském útoku salvového raketometu BM-2 zemřelo několik desítek lidí. Rusové měli v boji použít údajně také vakuovou bombu. K veřejnosti se rovněž dostala informace, že na území Ukrajiny už vedle ruských a čečenských sil působí i Vagnerova armáda – paramilitantní jednotka žoldáků, která má údajně za cíl zlikvidovat Zelenského.

• 1. březen: Emotivní projev před Evropským parlamentem

Začátkem nového měsíce ohlásili Ukrajinci těžké ztráty při bojích v Ochtyrce, kde zemřelo nejméně 70 ukrajinských vojáků. Pod palbou byl také Charkov. Ruská raketa tam dopadla na náměstí a výbuch zpustošil vládní budovu. Ve stejný den vystoupil prezident Zelenskyj na dálku před plénem Evropského parlamentu a v emotivním projevu popsal, že v jeho zemi umírají tisíce lidí. Kyjev ale podle něj přesto zvítězí.

• 2. březen: Jaderná elektrárna v ohrožení

Sedmý den bojů stále zuřila bitva o Charkov. Rusové ohlásili dobytí Chersonu (Ukrajinci to popřeli) a zároveň podle všeho upevnili postavení na jihu země a posunuli se více do vnitrozemí. V cestě jim stála i oblast Záporoží, kde leží v městě Energodar i jaderná elektrárna. Ukrajinští vojáci spolu s civilisty zahradili přístupové cesty, aby se ruským silám nepodařilo elektrárnu obsadit či v horším případě zničit. Ruský ministr zahraničí mezitím znovu pohrozil světu jadernými zbraněmi.

• 3. březen: Emotivní projev z bunkru

Ruské jednotky se posunuly na jihu až k Dněpru, zato východní a severní fronta zůstala neměnná. Prezident Zelenskyj uspořádal tiskovou konferenci ve svém úkrytu v Kyjevě, kde zmínil, že ruská armáda má s sebou údajně mobilní krematoria, aby mohla snáze tutlat četné ztráty. Mimoto opět apeloval na Západ, aby poslal na Ukrajinu více zbraní.

• 4. březen: Ostřelování reaktorů

V noci na 4. března šokovaly ruské jednotky ostřelováním největší ukrajinské jaderné elektrárny v Energodaru. Podle expertů sice nedošlo k úniku radiace, jakékoli poškození reaktorů ale může vyvolat katastrofu. Analytici míní, že Rusko může po zabrání elektrárny vydírat Kyjev zastavením výroby elektřiny.

• 5. březen: Kulka za velezradu

Zatímco Rusko na bitevním poli příliš nepostoupilo, jeho občané se začali bouřit. Prezident Putin prozatím odmítl, že by chtěl vyhlašovat stanné právo. USA ve stejné době poprvé naznačily, že může Ukrajina ve válce zvítězit. Rozvědka Kyjeva zabila člena ukrajinské vyjednávací delegace Denise Kirejeva, který měl donášet Rusům.

• 6. březen: Boj o Mykolajiv

Rusové se s Ukrajinci nadále přetahovali o město Mykolajiv, které už se jednou jednotkám Kyjeva podařilo osvobodit. Pokud by Rusko oblast zabralo, mohlo by pokračovat dále na západ k přístavu Oděsa, který pravděpodobně patří k předním cílům armády Kremlu. O víkendu se také opakovaně prokázalo, že Rusové nedodržují humanitární koridor a znesnadňují civilistům odchod z Mariupolu.

• 7. březen: Seznam nepřátel se rozšířil

Startem nového týdne se objevilo vyjádření, které měl údajně sepsat člen ruské zpravodajské služby FSB věštící prohru armády Kremlu. Rusko rozšířilo seznam nepřátelských zemí, na kterém doposud figurovaly jen USA a Česko, o prakticky celou Evropu. Ukrajina nadále držela v moci všechna klíčová města, prezident Zelenskyj pak v dalšímu projevu upozornil, že každý, kdo střílí na jeho lidi, „za to zaplatí“.

• 8. březen: Trpící Mariupol

Přístavní Mariupol stále odolával ruským okupantům, cena za vzdor ale byla velmi vysoká. Město bylo už několik dní bez proudu a dodávky potravin. Ruská strana totiž neustále porušovala příměří potřebné k vytvoření humanitárního koridoru. Prezident Zelenskyj vystoupil v historickém projevu na dálku před Dolní sněmovnou britského parlamentu. „Válku jsme nezačali, ale budeme bojovat až do konce,“ řekl státník zákonodárcům.

• 9. březen: Rusko bez hamburgeru

Také další den měl Zelenskyj projev, řečnil tentokrát ke svému národu. V proslovu mimo jiné kritizoval, že ruští vojáci zničili ubytovnu a že během války už zabili nejméně 52 dětí. Řetězec McDonald’s oznámil dočasné uzavření svých restaurací v Rusku, jeho občané Ruska nesli toto rozhodnutí s velkou nelibostí. Kyjev se mezitím připravoval na velký ruský útok, který měl údajně udeřit každou hodinou.

• 10. březen: První jednání s Lavrovem

Patová situace na bojišti vyústila v první jednání ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova s ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Dvojice se setkala v Turecku. Také tato schůzka ale skončila nerozhodně, jelikož Rusko nadále požadovalo kapitulaci, kterou Kyjev odmítá. Ruská vojska mezitím pokračovala s demolicí civilních cílů na Ukrajině. V obležení zůstávala města Mariupol, Kyjev i Charkov.

• 11. března: Strach z chemických útoků

Prezident Zelenskyj v novém projevu varoval před tím, že Rusové mohou na Ukrajině využít chemické zbraně. Tyto obavy sdíleli i představitelé Velké Británie a Spojených států. Rusko naopak obvinilo Ukrajinu, že pracuje na chemických zbraních ve svých laboratořích. Tématem se bude zabývat i OSN. Ve stejný den se objevila informace, že v ruských řadách budou bojovat i Syřané a vězni.

• 12. března: První oficiální ztráty

Až doposud držela ukrajinská armáda přísné embargo na informace týkající se ztrát vojáků i vojenské techniky. Prezident Zelenskyj ale poprvé od začátku války prohlásil, že Ukrajina přišla o 1 300 vojáků. Ztráty nepřítele mají být zhruba desetkrát větší. Ruská armáda na bitevním poli neučinila významný pokrok a čím dál častěji útočila na civilisty.

• 13. března: Zoufalý Mariupol

Blokáda přístavního města Mariupol nadále pokračovala. Šlo prakticky o jediné velké město, které ruská armáda úspěšně oblehla. Místní ve městě trpěli nedostatkem potravin i léků, jelikož Rusové nepřistoupili na bezpečný humanitární koridor. Po celém světě se pak znovu demonstrovalo proti ruské invazi.

• 14. března: Kadyrov na frontě?

Startem dalšího válečného týdne se objevila zpráva, že na Ukrajinu dorazil i čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, který si kvůli své krutosti vysloužil přezdívku „řezník“. Jeho muži se měli v minulosti pokusit o atentát na Zelenského, ale neuspěli. Objevila se také zpráva, že Rusko chystá výbuch u jaderné elektrárny v Záporoží. Obavy se ale nenaplnily.

• 15. března: Fiala míří na Ukrajinu

V úterý dopoledne informoval český premiér Petr Fiala, že míří spolu s polským a slovinským premiérem na Ukrajinu. Konkrétně do hlavního města Kyjeva na setkání s prezidentem Zelenským. Většina české politické scény Fialu za gesto pochválila, s díky nešetřil ani sám prezident Ukrajiny. Někteří evropští politici naopak považovali cestu za příliš riskantní.

• 16. března: Zkáza divadla

Ukrajinský prezident promluvil na dálku k americkému Kongresu, v řeči srovnal utrpení Ukrajinců s útokem na Pearl Harbor, po kterém Američané vstoupili do druhé světové války, nebo s terorem 11. září. Ve stejný den oznámil prezident USA Joe Biden, že poskytne Ukrajině další výraznou zásilku vojenského vybavení. Součástí válečného exportu mají být i drahé americké drony. Mimoto se svět dozvěděl o ruském bombardování divadla v Mariupolu, kde se skrývaly i ženy a děti.

• 17. března: Němci pod kritikou

Ukrajinci se během dne vypořádávali se zkázou divadla v přístavním městě. Naštěstí vyšlo najevo, že kryt pod divadlem bombardování ustál a vylézají z něj přeživší. Mariupol byl každopádně v tu dobu rozbombardovaný až z 90 procent. Zelenskyj mezitím promluvil k německém parlamentu a rýpl si do politiků, že upřednostnili ekonomickou stabilitu před záchranou Ukrajiny.

• 18. března: Čína se odklání

Čína, dosavadní klíčový partner Ruska, se začala od svého aliančního kolegy odklánět. Čínský prezident Si Ťin-pching v hovoru s prezidentem USA Joem Bidenem prohlásil, že válka není v ničím zájmu. Podle oficiálních statistik se na Ukrajinu od začátku války vrátilo přes 300 tisíc mužů, aby ve zbrani bránili svou vlast.

• 19. března: Nové zbraně v akci

Ruská armáda použila pravděpodobně vůbec poprvé při bojích na Ukrajině hypersonickou střelu komplexu Kinžal. Střela dopadla na muniční sklad v obci Delyatyn. Raketa je schopná překonat vzdálenost dva tisíce kilometrů.

• 20. března: Obří ruské ztráty

Ukrajinský prezident Zelenskyj přispěchal s dalším projevem, ve kterém prohlásil, že „frontová linie je poseta mrtvolami ruských vojáků“. Zatímco na informace o ukrajinských ztrátách se vztahuje přísné embargo, o velkých ruských ztrátách se hovoří často. Podle západních zpravodajských služeb umírá na frontě zhruba tisíc Rusů každý den.

• 21. března: Kyjev se ubránil?

Začátkem nového týdne bojů se začaly objevovat spekulace, že ruská armáda vzdává boj o centrum Kyjeva a chce se teď soustředit na jiné cíle. Postup vojsk se zastavil na severovýchodě i severozápadě. Ve stejný den z chemického závodu ve městě Sumy unikl po ostřelování amoniak. Moskva také oznámila, že na západě Ukrajiny zasáhla výcvikové středisko, kde bylo „zlikvidováno přes 80 žoldnéřů a nacionalistů“.

• 22. března: Pomoc Číny

Čína se na diplomatickém poli začala definitivně odklánět od Ruska a dokonce darovala Ukrajině symbolickou humanitární pomoc v hodnotě deseti milionů juanů (35 milionů korun). Kyjevská armáda mezitím pokračovala v osvobozování periferií města. Začalo se mluvit také o tom, že se ruská armáda u Kyjeva dostává do obklíčení ukrajinských vojsk.

• 23. března: Válečné zločiny

Americká vláda oficiálně prohlásila, že se ruská armáda na Ukrajině dopouští válečných zločinů ve spojitosti s útoky na civilisty. USA z toho chtějí vyvodit důsledky. Rusové ve stejný den vyrabovali hodnotnou laboratoř v oblasti Černobylu. S prvními odhady ruských ztrát na Ukrajině pak přišlo NATO. Podle aliance ve válce mohlo zemříti až 14 tisíc ruských vojáků.

• 24. března: Summit NATO a EU

Do Bruselu se sjely mezinárodní politické špičky, aby probraly situaci na Ukrajině. Ve městě se konal summit Evropské unie, NATO i G7. Diplomatický mítink vyústil přípravou dalších společných sankcí proti Rusku. Z rétoriky státníků ale bylo zřejmé, že nikdo si nepřeje nasazení vojáků NATO na Ukrajině, ani vyslání mírové mise či vytvoření bezletové zóny. Ve stejný den Ukrajinci ohlásili, že v přístavu Berďansk zničili ruskou loď.

• 25. března: Hrozivá bilance útoku na divadlo

Ukrajinská strana publikovala první odhady obětí ruského bombardování divadla v Mariupolu, kde se před válkou skrývaly i ženy a děti. Útok nemělo přežít zhruba 300 lidí. Další měli „štěstí“ jen kvůli tomu, že podzemní kryt bombardování vydržel a přeživším se povedlo dostat ven.

• 26. března: Jak Biden pobouřil

Americký prezident Joe Biden navštívil Polsko, kde se setkal i s ukrajinským diplomaty a přednesl večerní projev. V něm zmínil, že Putin „nemůže zůstat u moci“. Svým prohlášením ale pobouřil diplomaty v celé Evropě, podle kterých americký prezident volil příliš neuvážlivá slova. Americká diplomacie později jeho výrok korigovala.

• 27. března: Boj o Cherson

Cherson bylo jedno z prvních větších měst, které se Rusům během války podařilo zabrat. Ruské jednotky ale oblast nedrží nijak pevně, Ukrajina naopak začala město osvobozovat. Stejně tak se podařilo zatlačit Rusy i z periferií Kyjeva. Naopak Mariupol nadále sužovaly ruské vytrvalé útoky.

• 28. března: Otrava Abramoviče

Začátkem dalšího týdne vyšlo najevo, že při diplomatických jednáních mezi Kyjevem a Moskvou kdosi otrávil členy ukrajinské delegace a také ruského oligarchu Romana Abramoviče. K otravě mělo dojít už v první fází hovorů, informace ale vyplavala na povrch ve chvíli, kdy se Rusové a Ukrajinci postupně začínali shodovat na možných podmínkách příměří. Mezi ně by mohlo patřit, že Ukrajina přistoupí na svůj neutrální status.

• 29. března: Šance na konec války

S tím, jak postupovala ukrajinsko-ruská vyjednávání v Istanbulu, se začaly objevovat spekulace, že se diplomati obou zemí blíží ke shodě. Ukrajina by podle možných podmínek příměří musela vzdát účast v NATO, naopak by se teoreticky mohla připojit k Evropské unii. Ukrajinská kontrarozvědka mezitím publikovala seznam možných ruských zpravodajců v Evropě, některé státy včetně Česka tak začaly vyhošťovat diplomaty.

• 30. března: Ústup z Černobylu

Ruská vojska se začala stahovat z oblasti Černobylu a tamní jaderné elektrárny. Vyšlo najevo, že někteří vojáci údajně trpěli nemocí z ozáření, Rusko proto raději objekt vyklidilo. Vedle toho započala masivní přeskupovací operace vojsk Moskvy, která se naplno projevila v průběhu dalších dní.

• 31. března: Stahování od Kyjeva

Koncem března začínalo být jasné, že Rusko bude chtít změnit taktiku. Začalo totiž pomalu stahovat vojska, která měla obklíčit Kyjev, stejně tak i jednotky na severu a severovýchodě země. Armády se mají v průběhu dní až týdnů zřejmě dostat na východ Ukrajiny, kam se přesune hlavní oheň bojů. Trpět má zejména Mariupol a Donbas.

• 1. dubna: Posel z Bruselu

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová navštívila po vzoru Petra Fialy osobně Kyjev, kde Zelenského ujistila, že Brusel má zájem přijmout Ukrajinu do EU. Ve stejný den proběhl virtuální summit Evropské unie a Číny, ve kterém Brusel apeloval na Peking, aby nezasahoval do průběhu války.

• 2. dubna: Hrůzy z Buči

Ruská vojska začala opouštět periferie Kyjeva a svět se dozvěděl, jaká zvěrstva vojáci v oblasti napáchali. Sociální sítě oblétly fotografie spálených a zubožených těl civilistů, Rusové měli v Buči a Borodjance mučit a znásilňovat i malé děti.

• 3. dubna: Ohlasy masakru

Světoví politici masakr v Buči a přilehlých oblastech jednoznačně odsoudili. USA v návaznosti na to začaly připravovat další sankce. Zelenskyj pozval francouzského prezidenta Macrona do Buči, aby se na vlastní oči přesvědčil, jak dopadla kooperace Evropy a Ruska. Ukrajinci mezitím začali z ulic zubožených měst odklízet mrtvá těla.

• 4. dubna: Seznam řezníků

Ukrajinská strana zveřejnila jmenný seznam ruských vojáků, kteří se měli podílet na masakru Buči. Zesílilo volání po potrestání Ruska za válečné zločiny. K tomu by se ale musel zřejmě zřídit nový soud, jelikož Rusko není součástí Mezinárodního trestního soudu v Haagu, což výrazně komplikuje možné chytání viníků.

• 5. dubna: Pryč s diplomaty

Mimo jiné v reakci na masakr v Buči začaly evropské státy hromadně vyhošťovat ruské diplomaty. Například Litva rovnou poslal domů ruského velvyslance. K zemím, které tímto symbolickým způsobem odsoudily ruské činy na Ukrajině, se přidalo i Česko.

• 6. dubna: Útok na Charkov

S rotací ruských vojsk přišel čas na další tlak na Charkov, během jediné noci měli Rusové na město zaútočit hned 27krát. Ruská vojska nadále plenila i východ Ukrajiny, do Mariupolu měla dorazit mobilní krematoria. Právě tato vozidla mají Rusové využívat k tomu, aby zničili důkazy o páchání válečných zločinů.

• 7. dubna: Klíčová bitva je na spadnutí

Analytici vývoje bojů na Ukrajině začali předjímat, že k dost možná klíčové bitvě války na Ukrajině dojde ve chvíli, kdy se setkají ruská vojska stažená z Kyjeva s ukrajinskými silami na východě země. K takové bitvě má dojít v průběhu dní až týdnů. A experti mají jasno i o lokaci – bitva údajně vzplane v oblasti mezi městy Izjum a Slavjansk,

• 8. dubna: Brusel vyslal klíčovou ženu

Po šéfce Evropské parlamentu se do Kyjeva vydala i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Kromě ní na Ukrajinu vyrazil i slovenský premiér Eduard Heger. V Ukrajinou kontrolovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti proběhly evakuace. V očekávání nové ruské ofenzivy odjelo vlakem za západ už více než 170 tisíc lidí.

• 9. dubna: Překvapení v Kyjevě

Zcela nečekaně se druhý den po návštěvě unijní elity zjevil v Kyjevě britský premiér Boris Johnson. Během jeho návštěvy vzniklo poutavé video, kdy Zelenskyj provádí ministerského předsedu ulicemi hlavního města, zatímco ukrajinští vojáci oblast kontrolují. Velká Británie se během války profiluje jako jeden z nejaktivnějších spojenců Ukrajiny.

• 10. dubna: Strach z dalšího konvoje

V úvodní fázi války strašil Ukrajince mnohakilometrový konvoj ruských armádních vozidel, který směřoval od hranic Běloruska ke Kyjevu. Nakonec se ale podařilo Ukrajincům kolonu takticky rozprášit. Teď se ale objevil jiný úderný konvoj, který má zřejmě namířeno na Charkov. Ukrajinci jeho postup okamžitě zbrzdili.

• 11. dubna: Mariupol stále drží

Navzdory brutálnímu řádění ruské armády v přístavním městě Mariupol se Moskvě dosud nepodařilo město dobýt. Ukrajinská strana informovala, že zvládá ovládat většinu klíčových pozic města. Rusové mají pod kontrolou jen část urbanistické zóny. Podle úřadů Mariupolu mohlo během zoufalé bitvy zemřít až 20 tisíc lidí.

• 12. dubna: Němec není vítán

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier informoval, že chtěl spolu s lídry pobaltských států navštívit Kyjev. Pobaltí ale zjevně jeho účast odmítlo stejně jako prezident Zelenskyj. Německo se totiž dlouhodobě staví do pozice taktického spojence Ruska a s uvalováním tvrdých sankcí dlouho otálelo. To byl zřejmě důvod Zelenského přístupu. Kyjev naopak na návštěvu zve německého kancléře Olafa Scholze.

• 13. dubna: Použití chemických zbraní?

Již delší dobu se Západ obával, že Rusko v boji na Ukrajině použije chemické zbraně. Ke skutečnému užití těchto nekonvenčních prostředků mělo dojít ve městě Mariupol. Tvrdí to kontroverzní batalion Azov, který lokaci brání. Ukrajinská strana bude chtít o případném útoku shromáždit co nejvíce důkazů.

• 14. dubna: Zkáza Moskvy

Ukrajinci si připsali důležité symbolické vítězství, jelikož se jim podařilo zasáhnout a později i potopit ruský křižník Moskva, vlajkovou loď Černomořského loďstva. Zničení lodi vyvolalo v Rusku naprosté pobouření a ještě zvýšilo nervozitu z rozpačitého postupu ruských vojsk. Ukrajina naopak zničení Moskvy bouřlivě slavila.

• 15. dubna: Bitva o Azovstal začíná

Boje v Mariupolu zřejmě vkročily do finální fáze. Ukrajinští obránci se stáhli do oblasti oceláren Azovstal, kde v labyrintu průmyslových budov organizují poslední odpor. Pokud padne Azovstal, padne pravděpodobně Rusům do rukou celý Mariupol.

• 16. dubna: Ultimátum

Ruské síly v Mariupolu daly obráncům ultimátum. Podle armády Moskvy se mají Ukrajinci vzdát, jinak je stihne smrt. Oblast oceláren Azovstal čelila dlouhodobě masivnímu bombardování. Ukrajinci ale kapitulaci odmítli. V prostoru průmyslové „pevnosti“ se kromě vojáků pravděpodobně ukrývá i několik stovek civilistů.

• 17. dubna: Čech a špion? Ne

Na povrch vyšla zpráva, že českého diplomata Tomáše Harta, vyhoštěného z Ruska, se neúspěšně pokusily získat ke spolupráci ruské úřady. Kromě vypovězeného zástupce českého velvyslance v Moskvě ruské tajné služby údajně kontaktovaly ještě jednu diplomatku, kterou se pokoušely zastrašit.

• 18. dubna: Druhá fáze války

Válka na Ukrajině oficiálně vstoupila do druhé fáze. Ruské jednotky stažené od Kyjeva a severu Ukrajiny započaly ofenzívu na východě země. Podle expertů dojde v oblasti Donbasu k rozhodující bitvě, která určí další vývoj války. Jiní analytici začali upozorňovat, že Ukrajina bez výraznější pomoci Západu začne tahat za kratší konec.

• 19. dubna: Pomoc je na cestě

USA i Německo schválily výraznou finanční a vojenskou pomoc Ukrajině. Bude to ale stačit? Experti ve Spojených státech uvedli, že pro úspěch Kyjeva musí být východoevropská země zásobovaná nepřetržitě, je ale otázka, zda na to v USA bude politická vůle. Mezi státy, které dlouhodobě silně materiálně podporují Ukrajinu, patří kromě USA Velká Británie i Česká republika.

• 20. dubna: Mariupol se drolí

Obránci ukrajinského Mariupolu informovali, že zvládnou odolávat útokům už jen pár dnů. Možná, že jen pár hodin. Šéf obrany proto požádal mezinárodní společenství, aby se vytvořil evakuační koridor. Je ale pravděpodobné, že Rusové nebudou chtít něco takového dovolit. Zisk Mariupolu pro ně bude mít obrovskou symbolickou hodnotu.

• 21. dubna: Další americká pomoc

Spojené státy informovaly, že poskytnou Ukrajině na obranu před ruskou agresí další balík vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (asi 18 miliard korun). Oznámil to americký prezident Joe Biden. Pomoc, která je podle slov šéfa Bílého domu určena pro „frontové linie svobody“, zahrnuje munici, dělostřelecké zbraně či taktické drony.

• 22. dubna: Chceme dobýt Donbas, hřmí Rusko

Rusko během války několikrát změnilo rétoriku, se kterou k válce na Ukrajině přistupuje. Od údajné mírové mise poprvé přešlo k paradigmatu, že cílem Kremlu je zabrat Donbas a jih Ukrajiny. Dříve přitom Kreml tvrdil jen to, že chce „osvobodit Ukrajinu od nacistů“.

• 23. dubna: Útok na Oděsu

Ruská armáda překvapila dosud válkou prakticky nedotčené město Oděsa raketovým útokem. Ten mířil na civilní cíle. Zemřelo celkem osm lidí, mezi nimi i tříměsíční dítě. Prezident Zelenskyj pořádal ve stejný den velkou tiskovou konferenci v kyjevském metru, kde útok ostře odsoudil a útočníky označil slovem „bastardi“.

• 24. dubna: Velikonoční mír?

V týdnu, kdy pravoslavní křesťané slaví Velikonoce, žádala Ukrajina o krátkodobé příměří. Podobně na Rusko apelovala i OSN. Moskva ale jakýkoli klid zbraní odmítla. A tak zatímco prezident Vladimir Putin sám navštívil v Moskvě půlnoční velikonoční mši, Rusové na Ukrajině i ve sváteční den dál vraždili nevinné lidi.

• 25. dubna: Diplomati USA v Kyjevě

Právě během velikonoční neděle navštívili Ukrajinu dva přední američtí politici – ministr zahraničí Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin. O den později vyšlo najevo, že Američané slíbili v Kyjevě Ukrajině další finanční i politickou pomoc. Mimo jiné se zavázali, že uspíší návrat diplomatů USA do země.

• 26. dubna: Šéf OSN v Moskvě

Generální tajemník OSN António Guterres vyrazil jako „posel míru“ do Moskvy, kde jednal s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a prezidentem Vladimirem Putinem. Guterres v Rusku prohlásil, že OSN usiluje o mír na Ukrajině. Na žádných konkrétních krocích se ale s Rusy nedohodl.

• 27. dubna: Konec plynu pro Polsko a Bulharsko

Ruská společnost Gazprom zastavila dodávky zemního plynu do Polska a Bulharska. Země totiž podle Moskvy odmítaly za komoditu platit v rublech, jak Rusko požadovalo. Polsko je na Rusku v kontextu dodávek zemního plynu závislé z 55 procent, od začátku války se ale intenzivně snaží se z vlivu Kremlu vyvázat.

• 28. dubna: Občanství pro Zelenského?

Podle dosud neověřených zpráv získali prezident Zelenskyj i s rodinou britské občanství. Tento akt má sloužit především jako bezpečnostní garance ze strany Velké Británie. Mezitím nadále pokračovala bitva na Donbasu, bojovalo se také o město Cherson, které Rusové zabrali hned na začátku války.

• 29. dubna: Západ cvičí Ukrajince

Pentagon potvrdil dřívější spekulace, že Američané trénují ukrajinské vojáky v Německu, aby posléze byli ve válce efektivnější. Stejně tak v Polsku má probíhat výcvik ukrajinských mužů ve zbrani, kteří se na místě učí zacházet z technikou darovanou ze Západu. Zatímco s technikou ze sovětských časů povětšinou Ukrajinci uměli zacházet, s novými zbraněmi z USA či Británie se seznamují několik týdnů.

• 30. dubna: Západ cvičí Ukrajince

Z Ruska do médií unikl plán na zřízení loutkového státu na Ukrajině, který by územně kopíroval oblast, kterou nyní Rusové okupují. Šlo by tedy nejspíš o území spojující Krym s Donbasem. Samozvaný stát se má jmenovat Jižní Rus. Platit se v něm údajně bude rublem.

• 1. květen: Rusko šokuje výroky o Hitlerovi

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov šokoval v rozhovoru pro italské médium nepodloženou informací, že měl nacistický diktátor Adolf Hitler židovskou krev. Podle ruské logiky proto fakt, že je ukrajinský prezident Zelenský Žid, nijak neodporuje myšlence, že na Ukrajině bují údajný neonacismus.

• 2. květen: Dochází Západu zbraně?

Bezpečnostní expert Andor Šándor pro CNN Prima NEWS prohlásil, že Západ v čele s USA nadále zásobuje Ukrajinu moderními zbraněmi a systémy. Kapacitně se ale blíží k vyčerpání zásob. Američané podle Šándora nebudou chtít poskytnout Ukrajině všechny zbraně, jelikož nemohou podcenit ani vlastní bezpečnostní otázku.

• 3. květen: Věděli Maďaři o invazi?

Ukrajinská strana přišla s tvrzením, že o invazi do jejich země měli předem vědět politici v Maďarsku. Údajně bylo též ve hře, že by Budapešť zabrala část anektovaného území. „Maďarsko otevřeně deklaruje spolupráci s Ruskem. Putin zemi navíc předem varoval, že dojde k útokům na naši zemi,“ řekl šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov.

• 4. květen: Embargo na ruskou ropu

Evropská komise navrhla absolutní zákaz dovozu ruské ropy do zemí Evropské unie. Proti se postavily Maďarsko a Slovensko, které chtějí delší přechodné období. Prodloužený deadline pro embargo zřejmě bude požadovat i Česká republika.

• 5. květen: Putin se omlouvá

Izrael těžce nesl výroky ruského ministra Lavrova o tom, že byl Hitler údajně židovského původu. I proto Jeruzalém začal posílat na Ukrajinu více vojenského vybavení. Za Lavrovova slova se nakonec izraelskému premiérovi omluvil sám Vladimir Putin. Podle některých expertů chtěl ale pouze získat čas. Rusko má nadále s Izraelem napjaté vztahy.

• 6. květen: USA přiznaly zpravodajskou pomoc Kyjevu

Vysocí představitelé amerických úřadů pro tamní média potvrdili, že Spojené státy poskytují Ukrajině rozsáhlý zpravodajský servis. Tajné služby předávají Kyjevu informace mimo jiné o pohybu ruských vojsk. Některá konkrétní data měla přímo vést ke smrti ruských generálů. Prací zpravodajských služeb pomáhá Ukrajině i Velká Británie.

• 7. květen: Zelenskyj hledá kompromis

Ukrajinský prezident Zelenskyj pro BBC hovořil o možných scénářích, které by mohly vyústit v mír na Ukrajině. On sám by se spokojil s návratem ruských vojáků do pozic ze 23. února. V ten den už Rusové byli na Krymu i na Donbasu. Podle expertů může Zelenskyj s plánem narazit, protože někteří ukrajinští politici požadují obnovení Ukrajiny v původních hranicích.

• 8. květen: První dáma na Ukrajině

První dáma USA Jill Bidenová nečekaně navštívila Ukrajinu. Využila k tomu několikadenní návštěvu Slovenska. Po překročení hranic na Ukrajinu se setkala s první dámou Ukrajiny Olenou Zelenskou. Jill ve válkou zmítané zemi pobyla zhruba dvě hodiny. Později se ukázalo, že šlo o předem plánovanou návštěvu na Den matek.

• 9. květen: Putinův projev na Den vítězství

O den později slavili v Rusku dlouho očekávaný Den vítězství. Analytici se v období před tímto svátkem, který v Rusku velmi prožívají, obávali, že Putin vyhlásí všeobecnou mobilizaci, případně vyhlásí Ukrajině oficiálně válku. Nic takového se ale nestalo. Putin „pouze“ vystoupil s proslovem plným pokroucených pravd, kdy řekl, že Západ chtěl údajně Rusko napadnout, proto Moskva musela jednat.

• 10. květen: Azovstal drží

Ačkoli v tento den již každý očekával oficiální pád Mariupolu, ukrajinští vojáci se v ocelárnách města nadále brání. Dokonce se podařilo z obležené oblasti evakuovat řadu civilistů. Mezitím se ale začaly objevovat protivládní nálady z ukrajinské strany. Podle některých lidí totiž Zelenskyj obránce na místě nechává zemřít.

• 11. květen: Ukončí válku bitva na Donbasu?

Americké úřady varovaly, že ani konflikt v Donbasu nemusí válku na Ukrajině ukončit. Boje se mohou táhnout roky. Nejhůře zasaženým městem Ukrajiny zůstává Mariupol. Podle tamního starosty se oblast promění ve středověké ghetto, kde se mohou šířit nemoci. Politik soudí, že do konce roku může ve městě na choroby bez léků zemřít 10 tisíc lidí.

• 12. květen: Sankce nám nevadí, tvrdí Putin

Ruský prezident Putin oznámil, že drtivé ekonomické sankce, které jeho zemi odřízly od zbytku světa, Moskvě neubližují. Sankce ale podle něj vyvolávají globální krizi a hrozbu hladomoru v nejchudších zemích. Putin podle tiskových agentur přislíbil zvýšit vývoz obilí z letošní sklizně, která by se údajně mohla stát rekordní.

• 13. květen: Kyjev soudí zločince

Na Ukrajině započal ostře sledovaný proces s 21letým ruským vojákem, který je obviněn z válečných zločinů. Vadim Šišimarin měl údajně zastřelit kalašnikovem ukrajinského civilistu, který zrovna jel kolem na kole a telefonoval. Ruský voják zřejmě dostal příkaz muže zabít, aby Ukrajinec neprozradil pozici ruských vojáků. Šišimarinovi hrozí doživotí.

• 14. květen: Finsko chce do NATO

V reakci na ruskou agresi na Ukrajině začaly Finsko a Švédsko pokukovat po členství v Severoatlantické alianci. Finský prezident Sauli Niinistö o plánech své země dokonce řekl v telefonickém rozhovoru ruskému protějšku Vladimiru Putinovi. Šéf Moskvy varoval, že vstup Finska do NATO by rozkolísal bilaterální vztahy obou zemí.

• 15. květen: Švédsko chce do NATO

Po oznámení Finska přispěchalo s oficiálním oznámením, že země plánuje vstup do NATO, také Švédsko. V kontextu plánů skandinávských států vstoupit do aliance se ozvalo nejen Rusko, ale i Turecko. Tamní prezident Recep Tayyip Erdoğan varoval, že vstup států do aliance může vetovat.

• 16. květen: Lvov pod palbou

Velké město Lvov na západě Ukrajiny, které stojí stranou hlavních bojů, se dostalo pod raketovou palbu Ruska. „Lvovská oblast zažívá největší útok od začátku války. Ve městě se ozývají výbuchy jeden za druhým (nejméně osm), zní poplach, funguje protivzdušná obrana,“ vzkázal na Telegramu starosta Lvova. Tehdy vyzval, aby se lidé schovali a nevycházeli.

• 17. květen: Rusko ve střetu s Izraelem

Izrael se zpočátku do války na Ukrajině nemíchal. Nejdříve ho ale urazil ruský ministr Sergej Lavrov a později ruská armáda údajně zaútočila na izraelská letadla v Sýrii. I proto se množí spekulace, že Izrael více zasáhne do konfliktu na Ukrajině a pošle Kyjevu své moderní zbraně.

• 18. květen: Jsem vinen

Ruský voják Vadim Šišimarin, který čelí obvinění z válečných zločinů, u soudu v Kyjevě přiznal vinu za zabití ukrajinského neozbrojeného civilisty. Ve stejný den vydalo OSN varování, že ulice Mariupolu v současnosti připomínají bažinu a hrozí, že v neudržované aglomeraci vypukne epidemie cholery.

• 19. květen: Laserová zbraň ve válce?

Místopředseda ruské vlády Jurij Borisov ve vysílání státní televize řekl, že Rusko během války na Ukrajině používá laserové zbraně, které dokáží zlikvidovat i bezpilotní letouny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že Moskva se tímto oznámením snaží vyvolat falešný dojem, že má v záloze zázračnou zbraň, a to ve chvíli, kdy Rusové na Ukrajině v bojích nejsou příliš úspěšní.

• 20. květen: Končí bitva o Mariupol

Po necelých třech měsících skončila úporná bitva o Mariupol. Rusové ji přes výrazné ztráty vyhráli. Poslední obránci města se dlouhé týdny drželi v podzemním komplexu oceláren Azovstal. Jejich velitel ale nakonec zavelel k tomu, aby zbývající obránci zachránili své životy a přestali Mariupol bránit.

• 21. květen: Rusko vydírá ostatní jídlem

Ruská armáda pokračovala v blokádě ukrajinských přístavů a omezovala námořní zásobování Ukrajiny, stejně jako export kyjevských surovin. Nejvíce to svět pocítí na cenách pšenice. Moskva je ochotná uvolnit blokádu pouze v případě, že Západ ukončí protiruské sankce. Rusko tak dělá z jídla škodolibý trumf, který má rozhodnout patovou válku.

• 22. květen: České zbraně na Donbasu

Zbraně, které na Ukrajinu vyslala Česká republika, jsou v boji platné. Na internetu se objevilo video, které ukazuje ukrajinský dělostřelecký útok na Donbasu. V akci byl vidět salvový raketomet RM-70 československé výroby. Česká republika poslala Ukrajině přibližně 20 kusů této těžké vojenské techniky.

• 23. květen: Atentát na Putina

Ruský prezident Vladimir Putin se stal údajně před časem terčem atentátu. K pokusu došlo po ruské invazi na Ukrajinu, ale akce podniknutá Kavkazany se vůbec nepovedla. Uvedl to náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v rozhovoru, jehož úryvek zveřejnil na svém webu list Ukrajinska pravda. Tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

• 24. květen: Tři měsíce války

Z původně třídenní „speciální operace“, během které si chtěli Rusové podrobit Ukrajinu, je už tříměsíční válka. Která navíc zdaleka nekončí. Jen se změnil její charakter. Už se nebojuje o Kyjev, ale o Donbas a jih Ukrajiny. Blesková válka přešla do opotřebovávací fáze, kdy se síly čím dál více vyrovnávají.

• 25. květen: Slovensko v ohrožení?

Slovenský premiér Eduard Heger na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslovil ostré varování ohledně budoucnosti své země v případě, že Rusko porazí Ukrajinu. „Pokud Ukrajina selže, Slovensko je další na řadě,“ řekl Heger ostatním představitelům Evropské unie a podnikatelské sféry. „Musí vyhrát,“ dodal slovenský politik.

• 26. květen: Dilema jménem Severodoněck

V Donbasu nadále probíhaly tvrdé boje a Rusové se začali přibližovat k městu Severodoněck. Ukrajinci tak musejí podle expertů řešit těžké dilema. Buď se z města stáhnou, nebo budou zhruba 100tisícovou aglomeraci bránit. V takovém případě ale hrozí, že se ze Severodoněcku stane další Mariupol.

• 27. květen: Zelenskyj chce další zbraně

Ukrajinský prezident Zelenskyj požádal Západ, aby co nejdříve poslal na Ukrajinu další salvové raketomety. Podle něj by mohly pomoci odvrátit ruskou ofenzivu v Donbasu. Kyjev je na dodávkách zbraní ze Západu existenčně závislý, bez nich by nebyl schopný čelit ruské agresi.

• 28. květen: Rusko hrozí hypersonickou raketou

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že provedlo další test hypersonické střely Cirkon (Zirkon). Armáda ji vypálila z lodi v Barentsově moři do Bílého moře. Test byl podle ministerstva úspěšný a střela zasáhla cíl ve vzdálenosti jednoho tisíce kilometrů. Loni provedla ruská Severní flotila nejméně 12 testů těchto hypersonických střel, které jsou podle ruské armády schopny dosáhnout až devítinásobku rychlosti zvuku.

• 29. květen: Kadyrov hrozí Polsku

Čečenský vůdce a pravá ruka Putina Ramzan Kadyrov pohrozil ve videovzkazu Polsku. Podle něj je boj o Ukrajinu prakticky hotový a další na řadě bude Polsko. Kadyrov prohlásil, že Rusové zvládnou za šest sekund ukázat Polsku, čeho jsou schopní. Polsko patří dlouhodobě mezi největší podporovatele Ukrajiny.

Údaje z bitevního pole pravidelně aktualizujeme.