Česko a uprchlíci z Ukrajiny
Česká vláda představila formu pomoci v souvislosti s válkou na Ukrajině a uprchlickou vlnou do Česka. Tzv. lex Ukrajina je balík zákonů, který zahrnuje humanitární dávku 5 000 korun měsíčně, rychlejší cestu na pracovní trh nebo rozšíření pravomocí pro ředitele škol. Právě tyto změny v zákonech v pátek na mimořádném jednání schválila Poslanecká sněmovna. Jak přesně má být pomoc organizovaná a jak se dotkne obyčejných Čechů?
Tzv. lex Ukrajina představuje balík tří zákonů, které se soustředí na co nejrychlejší a nejhladší příjem uprchlíků, jejich začlenění do pracovního procesu, zajištění pojištění nebo přijímání dětí do škol.
Jde o zákony tří odlišných ministerstev (vnitra, práce a sociálních věcí a školství). Cílem je zjednodušení udělování pobytových víz a získání pracovního povolení.
Válka na Ukrajině
Poslanci budou zákony projednávali postupně. Rozhodli o tom, že je projednají ve zkráceném řízení a tak už v pátek mohli zároveň po projednání i hlasovat.
Odhlasovali si například to, že Ukrajinci, kteří se v Česku zaregistrují získají speciální roční pobytové vízum, s tím následně spojené pracovní povolení a zdravotní pojištění. Získají i zmíněný příspěvek 5000 korun na měsíc, který mohou pobírat po dobu půl roku.
Jednání jsme pro vás sledovali online.
Z balíku zatím vypadl příspěvek pro rodiny, které uprchlíky ubytovávají. Mimo balíček zůstalo i vyslání vojáků na Slovensko, což znamená, že se jím budou poslanci zabývat později.
Později budou projednávat i změnu v zákoně o daních z příjmu, která by měla pomoct těm, kteří poskytli dar Ukrajincům nebo Ukrajině. Hodnota daru by mohla být odečtena ze základu daně. Podle ministrů nejde o tak urgentní změny.
Co se tedy v pátek řešili?
1. Rychlejší získání pobytu
První změny se týkají resortu ministerstva vnitra, které se soustředí na rychlejší přijetí Ukrajinců do Česka. K tomu je třeba získat tzv. speciální pobytové vízum – za účelem strpění. To už Česko udělovalo. Nově bylo ale třeba schválit návrh zákona, který upravuje dočasnou ochranu tak, aby odpovídala aktivovanému evropskému systému dočasné ochrany. Ministerstvo vnitra zdůrazňuje, že aktivací dočasné ochrany se pro Ukrajince na našem území nic nemění.
Samotná tzv. dočasná ochrana neboli speciální pobytové vízum pak zaručuje obdobná práva i v ostatních státech EU, např. přístup k zaměstnání a zdravotní péči.
Od čtvrtka mimo jiné platí, že se příchozí Ukrajinci nemusí na asistenčním centru registrovat do tří dnů, ale až do 30 dnů, a policie může uprchlíky přesunout na jiné centrum než v Praze nebo Středočeském kraji. Ta jsou totiž enormně přetížená.
2. Humanitární dávka a pracovní povolení
Druhý balíček změn je spojen s fungováním resortu práce a sociálních věcí a ve stručnosti jde o to, aby se příchozí Ukrajinci mohli co nejdříve zapojit do práce.
Prvním opatřením je mimořádná výplata humanitární dávky 5 000 korun. Ta by měla být automaticky vyplacena v měsíci, kdy si uprchlík požádá o speciální pobytové vízum. V dalších měsících by byla potřeba už speciální žádost. Dávka by podle ministra práce a sociálních věcí mohla být vyplácena maximálně po dobu šesti měsíců.
Uprchlíci z Ukrajiny by mohli dostat dávku 5 000 korun. Někteří opakovaně, uvedl Jurečka
Uprchlíci z Ukrajiny by mohli dostávat humanitární dávku 5 000 korun na pokrytí potřeb. Příchozí v nouzi by ji mohli pobírat opakovaně. Počítá s tím návrh zákona, který ve středu schválila vláda. Na Twitteru to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zákon s opatřeními na pomoc běžencům kvůli ruské invazi dostane Sněmovna. Projednávat by ho mohla zrychleně v legislativní nouzi. Norma by podle plánu měla platit dočasně, a to do konce března příštího roku.
Druhé opatření se týká zapojení do pracovního procesu. Každý, kdo dostane tzv. speciální pobytové vízum, se automaticky může zapojit do hledání práce stejně jako cizinci s trvalým pobytem.
„Držitelé speciálního víza za účelem strpění by tak získali práci bez toho, aby museli žádat o příslušné povolení,“ uvádí ve zprávě resort práce a sociálních věcí. Uprchlíci nebudou pro zaměstnání potřebovat žádná další povolení, a to ani ze strany jejich zaměstnavatelů, nebudou se na ně vztahovat ani platné kvóty.
Třetí úprava se týká tzv. dětských skupin. Ty v podstatě nahrazují školky. Jde o skupiny, které vznikají například při zaměstnání, při vysokých školách, institucích, náboženských spolcích atd. Nově právě i do těchto skupin budou moct být zákonně přijímány ukrajinské děti
3. Rozšíření kapacit škol
Třetí a důležitou součástí je navýšení kapacit v oblasti školství. Třídy především v Praze a Středočeském kraji jsou obecně dost plné a ředitelé školek a škol nemohli jen tak bez omezení přijímat nové ukrajinské děti. To by se mělo novelou zákona změnit.
Druhé opatření se týká středoškoláků, kteří si budou moct podat přihlášku k maturitním oborům až do 5. dubna. Do nematuritních oborů by se uprchlíci mohli hlásit do 8. dubna.
Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) je školský systém schopen integrovat 100 tisíc ukrajinských dětí. „Pokud konflikt na Ukrajině neskončí do června, musela by vláda hledat další alternativnější řešení,“ připustil Gazdík v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.
4. Odečtení podpory z daní
Poslední z balíčku lex Ukrajina se přímo týká pomoci občanům Česka. Jde o to, že z daní bude možné odečíst dary poskytnuté přímo Ukrajině nebo ukrajinským neziskovým organizacím.
Nově by také měli mít možnost odečtu od základu daně i daňoví poplatníci z Ukrajiny, pokud jejich zdanitelné příjmy ze zdrojů na území Česka tvoří 90 procent zdanitelných příjmů.
Další novinkou v novele je možnost odečíst z daní také bezúplatná plnění poskytnutá letos za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny.
Daňové změny ale na mimořádné páteční jednání zahrnuté nejsou a Sněmovna se jimi bude zabývat až na některé ze svých dalších schůzí.
