Opičí neštovice se začínají šířit světem
Britští vědci očekávají další případy opičích neštovic, které jsou už hlášeny z Evropy i USA, napsal britský list The Guardian. Počet případů překvapuje lékaře, kteří nevědí, proč se tento virus, dosud obvyklejší v Africe, nyní šíří na Západ. Americký prezident Joe Biden v neděli řekl, že by opičí neštovice měly znepokojovat každého.
Američtí zdravotníci podle něj hledají možné léky a vakcíny. „Zjišťujeme, co dělat,“ uvedl Biden před odletem z Koreje do Japonska. Vědci v Británii očekávají, že tento týden přibudou další případy. Z Evropy, USA a Austrálie je jich dosud hlášeno devět desítek, z nich 20 je v Británii.
Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že se prověřuje 28 podezření na toto onemocnění. Podle ní bylo potvrzeno 92 nemocných v 12 jejích členských státech, v nichž se opičí neštovice běžně nevyskytují. Celkový počet je považován za bezprecedentní, nemoc se obvykle vyskytuje v zemích západní a střední Afriky.
Jeden případ možného výskytu nemoci prošetřovali i v pražské Fakultní nemocnici Bulovka. Mělo jít o muže, který se vrátil ze zahraničí. Nákaza se u něj ale nepotvrdila.
Mezi lidmi se tento virus nepředává snadno, takže lékaře současné šíření nemoci ve vzájemně vzdálených kontinentech překvapuje. Virus se předává z člověka na člověka fyzickým kontaktem včetně sexuálního styku. Symptomy jsou většinou mírné a patří k nim bolest hlavy a svalů, únava a vyrážka.
Případů bude více, odhaduje odbornice
„Jsem si jistá, že bude více případů. Zdravotnické orgány velmi aktivně případy vyhledávají, abychom našli lidi s mírnou verzí nemoci, kterou jsme dříve přehlédli nebo špatně diagnostikovali. Inkubační doba opičích neštovic je mezi jedním až třemi týdny, takže se objeví nové případy u lidí, kteří byli v kontaktu s prvními nemocnými,“ řekla Charlotte Hammerová z Cambridgeské univerzity.
Opičí neštovice se mimo Afriku vyskytly i v minulosti, ale současný rozsah nákazy je nezvyklý. „Máme tu dvě možnosti – buď se virus změnil, nebo je jiná naše citlivost na něj. Je také možné, že se nakumulovaly podmínky, jež takové šíření viru umožnily. Domnívám se, že ten poslední scénář je nejpravděpodobnější,“ sdělila Hammerová.
Není také vyloučeno, že se snižuje účinnost ochrany vakcín proti běžným neštovicím a že přibývá lidí s malou ochranou proti spřízněným opičím neštovicím.
Profesor Keith Neal z Nottinghamské univerzity na otázku, zda se virus opičích neštovic nějak změnil, odpověděl takto: „Nezdá se, že by více zabíjel, i když něco mohlo ovlivnit jeho schopnost přenosu. Nezapomínejme, že jde o virus DNA a že nemutuje tak rychle, jak to dělají viry RNA, včetně toho, který způsobuje COVID-19, nebo včetně viru HIV. Celkem vzato se moc neznepokojuji.“
