Jedním z méně očekávatelných nástrojů války na Ukrajině se stala také církev. I mezi duchovními se totiž vyskytují špioni. Jedním z nich je i opat Andrij Pavlenko, který se sice modlil s ukrajinskými vojáky, ale vzápětí jejich pozice nahlašoval ruským důstojníkům.
Opat pravoslavné církve Andrij Pavlenko, který od začátku války působil na východě Ukrajiny, se zdál být nezištným duchovním, jenž pečuje o své následovníky. Podle webu The New York Times dokonce navštívil nemocnici, aby se modlil se zraněnými ukrajinskými vojáky.
Ve skutečnosti však Pavlenko aktivně pracoval pro Rusko. „Na severu je jich asi 500, mají minometnou četu, pět obrněných transportérů a tři tanky,“ napsal Pavlenko jednomu z ruských důstojníků v březnu, když ruská armáda ostřelovala Severodoněck a oblasti kolem něj. Kromě toho, že odhaloval ukrajinské pozice, čímž umožňoval zabíjení obránců, zaměřil se i na konkurenční pravoslavnou církev. „Je třeba ho zabít,“ napsal o znepřáteleném knězi.
⚡️The priest of the UOC (MP) from Severodonetsk gave instructions to the russian military which of the priests of the OCU should be killed, - New York Times.
— BLYSKAVKA (@blyskavka_ua) January 17, 2023
The New York Times published details about the subversive activities of priest Andriy Pavlenko from Severodonetsk. pic.twitter.com/knu1pVauap
Informace o jeho působení vyplývají z důkazů předložených při procesu u ukrajinského soudu. Podle nich Pavlenko posílal ruské armádě seznamy lidí, které je třeba po obsazení města shromáždit. V prosinci byl kněz odsouzen jako špion a následně vyměněn s Ruskem v rámci předávání vězňů.
Církev jako nástroj ruské agrese
Pavlenkův případ ale nebyl zdaleka ojedinělý. Během prosince ukrajinské úřady zatkly nebo veřejně označily za podezřelé více než 30 duchovních a jeptišek ukrajinské odnože ruské pravoslavné církve.
Pro ukrajinské bezpečnostní služby představuje církev napojená na Rusko, jedna ze dvou hlavních pravoslavných církví v zemi, zásadní hrozbu. Jde totiž o instituci, které se všeobecně důvěřuje a která je nejen inkubátorem proruských nálad, ale je také infiltrována kněžími, mnichy a jeptiškami, kteří pomáhali Rusku ve válce. „Ruská pravoslavná církev je ve skutečnosti nástrojem ruské agrese,“ řekl mluvčí Ukrajinské pravoslavné církve arcibiskup Jevstratij.
Ukrajina se proto snaží činnost církví spřažených s Ruskem omezit. Na konci roku Nejvyšší soud Ukrajiny potvrdil zákon z roku 2018, který vyžaduje pravdivé pojmenování náboženských organizací, pokud jsou spojeny se zemí, která je ve válce s Ukrajinou. Názvy jako Ukrajinská pravoslavná církev moskevského patriarchátu by se tak měly změnit.
Důvod k ukrajinským obavám vidí také vojenští analytici. Církev moskevského patriarchátu „materiálně podpořila ruskou anexi Krymu a invazi na východní Ukrajinu“, napsal Institut pro studium války ve své výzkumné zprávě o roli církve spřízněné s Ruskem ve válce.