Úspory prezidentských kandidátů
Podpisy nejsou všechno – a už vůbec ne zárukou dobrého volebního výsledku. Největší favorité v minulých prezidentských volbách dokázali překročit hranici 100 tisíc jmen na petičních arších. Historickým rekordmanem byl tehdejší kandidát Jiří Drahoš, který dokázal shromáždit o desítky tisíc podpisů více než aktuálně nejsilnější adepti na Pražský hrad. Ani tato podpora v předvolební fázi mu ale prezidentské křeslo nezajistila.
Nemalá část současných prezidentských kandidátů šla cestou občanských podpisů. Ekonomka Danuše Nerudová přišla na ministerstvo vnitra s přihláškou a petičními archy, které obsahovaly 82 628 jmen. O tisícovku méně měl generál Petr Pavel. Další, kdo údajně překonal 80tisícovou hranici, je podnikatel Tomáš Březina. O podporu široké veřejnosti se dále opřeli Josef Středula, Karel Janeček, Karel Diviš, Jiří Kotáb či Pavel Zítko.
Evropské volby
Ačkoliv zákon požaduje po uchazečích pokořit metu 50 tisíců podpisů, praxe ukázala, že je dobré disponovat velkou rezervou. V minulosti se několikrát stalo, že po ukončení registračního procesu a kontroly petičních archů vypadla i polovina prezidentských kandidátů právě kvůli tomu, že neměli v pořádku podpisy od svých podporovatelů.
Volební týmy proto letos věnovaly spoustu času vlastní interní kontrole petic, aby se nestalo, že kvůli vysoké chybovosti přijdou zájemci o Hrad o tisíce až desetitisíce podpisů.
Jak na tom budou letošní kandidáti, se veřejnost dozví 25. listopadu. Samotný počet podpisů nicméně hraje roli jen v registračním procesu – a jak vyšlo najevo v prezidentských volbách v roce 2018, ani zdaleka nejsou zárukou lepších volebních výsledků.
Jiří Drahoš
| Chybovost prvního kontrolního vzorku | 2,6 % |
| Celkový počet odevzdaných podpisů | 141 455 |
| Celkový počet uznaných podpisů | 141 234 |
| Počet odečtených podpisů | 221 |
Své o tom ví současný senátor a někdejší prezidentský favorit Jiří Drahoš. Během předvolební fáze dokázal shromáždit 141 455 tisíc podpisů, čili o desítky tisíc více, než kolik odevzdali tehdejší i současní kandidáti na funkci hlavy státu. V historii přímé volby prezidenta se navíc stal jasným rekordmanem – nikdo před ním nedokázal nasbírat takový počet jmen na petičních arších. A zatím ani nikdo po něm.
Drahoš se mohl rovněž pochlubit schopným volebním týmem, který mu seškrtal neplatné či chybné údaje jednotlivých petentů. Výsledkem byla nízká chybovost. Ministerstvo vnitra, které kontrolu provádělo, tak kandidátovi odečetlo jen 221 podpisů, a naopak uznalo 141 234 jmen.
I přes zmíněné zásadní úspěchy v předvolební kampani se akademik ale na Pražský hrad nedostal. Ve druhém kole voleb získal 2,7 milionů hlasů, tedy zhruba 48,63 procenta. Jeho hradní konkurent Miloš Zeman nakonec setrval ve funkci – dosavadního prezidenta podpořilo 2,85 milionu lidí, tedy o 150 tisíc voličů více.
Miloš Zeman
| Chybovost v prvním vzorku | 8,28 % (704 ze vzorku 8 500 podpisů) |
| Chybovost ve druhém vzorku | 7,68 % (653 ze vzorku 8 500 podpisů) |
| Celkový počet odevzdaných podpisů | 112 823 |
| Celkový počet uznaných podpisů | 103 817 |
| Počet odečtených podpisů | 9 006 |
Současný prezident byl co do čistoty petičních archů Drahošovým opakem. Zeman zvládl sesbírat 112 823 podpisů od českých občanů, kvantitativně si tak vybojoval druhé místo v počtu přesvědčených petentů. Úředníci během kontroly ale zaznamenali vysokou míru chybovosti.
Kvůli tomu, že se chybovost potvrdila v obou náhodných kontrolních vzorcích, muselo ministerstvo vnitra odečíst procentuální průměr neplatných podpisů z celkového seznamu jmen. Zeman tak šmahem přišel o devět tisíc řádků. Resort mu na konci registračního procesu uznal 103 817 podpisů. O pár měsíců později nicméně vyhrál obě kola voleb.
Michal Horáček
| Chybovost prvního kontrolního vzorku | 2,97 % |
| Celkový počet odevzdaných podpisů | 87 193 |
| Celkový počet uznaných podpisů | 86 940 |
| Počet odečtených podpisů | 253 |
Bronz za počet nasbíraných občanských podpisů si před pěti lety odnesl skladatel Michal Horáček. Společně s dobrovolníky se mohl vydat na ministerstvo vnitra s 87 193 jmény na petičních arších, tedy stále více, než kolik mají aktuální nejúspěšnější sběratelé.
Horáček se tak tak vyhnul opakované kontrole chybovosti, která v prvním vzorku činila hraniční 2,97 procenta. Úředníci mu nakonec uznali 86 940 tisíc podpisů a potvrdili jeho registraci do prezidentských voleb. V prvním kole ovšem skončil na čtvrtém místě s 9,18 procenta hlasů.
Velké zmatky v první přímé volbě
I v roce 2013 se několik prezidentských kandidátů pokusilo opřít o podporu široké veřejnosti. První zkušenost s přímou volbou ovšem způsobila velké zmatky. Samotní uchazeči se teprve seznamovali se systémem kontroly na ministerstvu vnitra a mnozí z nich netušili, že během registračního procesu přijdou o desítky tisíc podpisů na svých peticích. To byl případ Tomia Okamury, nynějšího šéfa opoziční SPD, kterého kvůli rekordní míře chybovosti nepustili do prvního kola voleb.
Největší podporu tehdy shromáždil Miloš Zeman. Kandidaturu mu podepsalo 106 018 lidí, kvůli vysoké míře chybovosti mu ale resort „vymazal“ 23 161 jmen. Obdobně na tom byl i expremiér Jan Fischer. Ačkoliv mohl slavit pokoření hranice 100 tisíců podpisů, resort mu uznal jen 77 387 jmen. Ve volbě následně neprošel ani do druhého kola. V předvolebních průzkumech byl přitom největším favoritem.
Rozbor celého kontrolního a registračního procesu prezidentských kandidátů si můžete přečíst zde.
