PŘEHLEDNĚ: Hotovo. Do prezidentských voleb se přihlásilo 21 kandidátů, účast nemají jistou

Ne všichni kandidáti, kteří odevzdali své přihlášky, splňují podmínky pro svou účast ve volbách, což je podle ministerstva vnitra případ zhruba jedné třetiny z nich. Do úterního termínu evidovalo 21 přihlášek, jedna z nich přišla e-mailem. Jména jednotlivých osob nebude resort zveřejňovat, veřejně deklarovalo svou kandidaturu 12 lidí. Podle mluvčí Hany Malé byla jedna z dříve podaných kandidátních listin stažena.

Nyní se úředníci pustí do kontroly odevzdaných petičních archů a správnosti údajů. Stále tedy hrozí, že někteří kandidáti kvůli vysoké míře chybovosti přijdou o podpisy a skončí „pod čarou“ zákonného limitu pro účast ve volbách. Definitivní seznam osob, které splnily všechny zákonem požadované podmínky, by se veřejnost měla dozvědět 25. listopadu. Na kontrolu petičních archů má ministerstvo dva týdny.

Kdo kandiduje na prezidenta díky podpisům občanů?

Tomáš Březina

Výrazná postava českého stavebního průmyslu a někdejší politik Tomáš Březina chtěl sbírat podpisy až do poslední chvíle. Třebaže nemá příliš viditelnou kampaň, podařilo se mu podle svých slov shromáždit dostatečnou podporu s velkou rezervou. Metu 50 tisíců hlasů pokořil Březina již v polovině června.

„Na ministerstvo vnitra budeme odevzdávat okolo 80 tisíc podpisů, což je i číslo, kterým v tuto chvíli disponujeme,“ potvrdil CNN Prima NEWS za Březinův prezidentský tým Jaroslav Navrátil už v polovině října. Petiční archy společně s přihláškou donesl na vnitro v pondělí ráno.

„Moc děkuji z celého srdce všem, kteří se na sběru podpisů podíleli. A hlavně těm, kteří mi svým podpisem svěřili důvěru pro kandidaturu na prezidenta. Ušli jsme společně dlouhý kus cesty,“ sdělil svým podporovatelům.

Karel Diviš

Podnikatel v technologiích Karel Diviš už na začátku listopadu potvrdil redakci CNN Prima NEWS, že má relativně pohodlných 60 tisíc jmen na petičních arších. Tím splnil podmínky, které mu ukládala legislativa. Sběr pokračoval i v posledních dnech před úterní uzávěrkou přihlášek prezidentských kandidátů, po finální kontrole tak v úterý dopoledne odevzdal na vnitro 61 600 podpisů.

„Jsem rád, že jsme to dokázali. Dneškem to teprve začíná, z kvalifikace jsme postoupili do základní skupiny. Chtěl bych dobře reprezentovat naši zemi, a především se zastat českých lidí,“ sdělil minulý týden před novináři.

Karel Janeček

Známý český miliardář a matematik Karel Janeček patřil mezi první, kteří vyjádřili zájem o Pražský hrad. Podle mluvčí Nikol Klevcovové odevzdal Janeček svou přihlášku na lednové prezidentské volby v úterý dopoledne.

Na konci minulého týdne už disponoval více než 50 tisíci podpisy ze strany široké veřejnosti. Mělo by jít o zkontrolované záznamy bez chybných či nečitelných kolonek.

Ještě v pondělí se k jeho týmu ale sbíhaly petiční archy z celé České republiky. V úterý dopoledne odevzdal na vnitro petice se 73 tisíci podpisy. O hlasy senátorů Janeček nežádal. „Je opravdu občanským kandidátem,“ potvrdila redakci Klevcovová.

Jiří Kotáb

Soukromý ombudsman Jiří Kotáb se považuje za prvního tělesně postiženého kandidáta na českého prezidenta. V minulosti působil na pozici experta pro zdravotní a sociální politiku v hnutí Úsvit Tomia Okamury. Dvakrát se neúspěšně ucházel o poslanecký mandát ve sněmovních volbách. Nyní chce své politické působení posunout na Pražský hrad.

Už v červnu oznámil, že jeho tým nasbíral potřebných padesát tisíc podpisů, které jsou potřeba pro řádnou kandidaturu. Zda se mu podařilo nasbírat dostatečnou rezervu, nebylo chvíli jasné – na dotaz redakce CNN Prima NEWS do vydání článku nezareagoval. Až dva dny po uzavření přihlášek oznámil, že odevzdal na vnitro kandidátní listinu s 54 tisíci podpisů.

Danuše Nerudová

Bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity a nejvýraznější ženská kandidátka Danuše Nerudová už v průběhu října mohla oslavovat nasbíraných 80 tisíc podpisů. Její tým se nicméně podle koordinátora Štěpána Neubauera intenzivně věnoval kontrole petičních archů a škrtal všechny neúplné a chybné řádky, aby chybovost byla co nejmenší.

Hotovo! Nasbíráno přes 100 000.

Odevzdáno 82 628. Děkuji všem!✌🏻 pic.twitter.com/gHQCC9Af8B

— Danuše Nerudová (@danusenerudova) November 2, 2022

Tak či onak se ekonomka může těšit na první kolo prezidentských voleb. Se svou kandidátní listinou vyrazila na ministerstvo vnitra již ve středu 2. listopadu a odevzdala přesně 82 628 podpisů. Během kampaně se jí podařilo shromáždit přes 100 tisíc signatářů, než její tým vyškrtal závadné zápisy.

„Hodí se dodat, že jsem odmítla také několik nabídek na dodání podpisů pay-per-signature, nikdo tedy nedostal za svůj podpis zaplaceno,“ uvedla dříve Nerudová, kterou podpořila i vládní koalice Spolu.

Petr Pavel

Bývalý vysoký představitel NATO i Armády ČR Petr Pavel, který je podle předvolebních průzkumů nejsilnějším prezidentským kandidátem. Svou kandidátní listinu odevzdal na ministerstvo vnitra v pondělí. Boje o Pražský hrad se s největší pravděpodobností zúčastní – shromáždil 81 tisíc občanských podpisů.

Když 50 tisíc podpisů na boj o Hrad nestačí. Okamura měl fiktivní lidi, Bobošíková zesnulé

Prezidentské volby

Chybné adresy, duplicitní jména, ale také fiktivní lidé či nebožtíci. To vše se v minulých prezidentských volbách objevilo na kandidátních listinách uchazečů o Pražský hrad. Některé z nich muselo ministerstvo vnitra nemilosrdně vyloučit, protože po odstranění závadných podpisů už nesplňovali potřebný zákonný limit pro účast ve volbách. Například nynější šéf SPD Tomio Okamura tehdy přišel o desítky tisíc jmen na petičním archu. Bývalé moderátorce Janě Bobošíkové zase přibyly podpisy od lidí, kteří už tou dobou nebyli mezi živými. Velkou chybovost zaznamenali úředníci i u současné hlavy státu – Miloše Zemana.

Před novináři sdělil, že mu pomáhalo 700 dobrovolníků a nevyužil služby žádné agentury. „Sběru podpisů jsme se věnovali intenzivně minimálně tři měsíce. Průběžně jsme je třídili, takže by to měly být platné podpisy. Krom toho jsme využili čas pro setkávání s občany, což považuji za mimořádně důležité,“ řekl Pavel v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS. Bývalý náčelník generálního štábu patří mezi kandidáty, kterým koalice Spolu vyslovila podporu.

Josef Středula

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula měl svou účast ve volbách velice nejistou. V médiích se spekulovalo, zda nakonec stihne shromáždit dostatečný počet podpisů pod svou kandidaturu.

K 1. listopadu jeho tým nicméně ohlásil pokořenou zákonnou metu 50 tisíc jmen podporujících jeho kandidaturu. Svou přihlášku podal Středula v úterý 8. odpoledne společně se 62 384 podpisy. Dále ho také podpořilo 11 senátorů.

Kdo kandiduje na prezidenta skrze zákonodárce?

Andrej Babiš

Jedna z nejkontroverznějších postav novodobé české politiky – Andrej Babiš – potvrdila svou dlouho spekulovanou prezidentskou kandidaturu na konci října. O zákonem požadované podpisy se nemusí příliš obávat – pohodlně se totiž mohl opřít o libovolných 20 jmen ze 72členného poslaneckého klubu svého opozičního hnutí ANO.

Přihlášku podal Babiš v pátek 4. listopadu. Svou kandidaturu stvrdil podpisem 56 poslanců za ANO. Dosavadní průzkumy označovaly Babiše za jednoho z nejsilnějších kandidátů, měl by ovšem počítat s velkou konkurencí. Podle posledních dat ho totiž mírně přeskočil armádní generál Petr Pavel.

Babiš odmítl televizní duel, k němuž ho vyzval Pavel. Míří s obytňákem na kampaň

Prezidentské volby

Opatrné oťukávání přestává. Kandidáti na prezidenta se nacházejí v ostré fázi kampaně, kdy se rýsují první souboje. K debatě vyzval bývalý generál Petr Pavel expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Ten však pozvání na duel v režii CNN Prima NEWS odmítl.

Jaroslav Bašta

Bývalý člen ČSSD, současný zákonodárce a nominant opozičního hnutí SPD Jaroslav Bašta má od svého poslaneckého klubu dostatek podpisů na svou prezidentskou kandidaturu. Svou kandidátní listinu s hlasy stranických kolegů z dolní komory odevzdal na ministerstvo vnitra již 5. října a nepředpokládá se, že by se při kontrole petičního archu objevil nějaký problém. Jeho účast v prezidentských volbách je tedy téměř jistá.

Pavel Fischer

Nezávislý senátor Pavel Fischer získal podporu několika desítek poslanců a senátorů, do prezidentských voleb tak bez pochyb zasáhne. Ve výčtu 54 podpisů figurují například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) či šéfové koaličních poslaneckých klubů Marek Benda (ODS), Jan Jakob (TOP 09) a Marek Výborný (KDU-ČSL).

Svou přihlášku do prezidentských voleb podal ve čtvrtek 3. listopadu. Za své priority Fischer označil úctu k tradicím státu a lidským právům. Soustředit se chce i na bezpečnost, ekonomiku, sociální oblast či zdravotnictví. Je rovněž jedním ze tří prezidentských kandidátů, které podpořila vládní koalice Spolu. Rozhovor s Fischerem si můžete přečíst zde.

Marek Hilšer

Senátor a lékař Marek Hilšer chce využít druhé šance stát se prezidentem republiky. Ve volbách v roce 2018 skončil na pátém místě. Odevzdání kandidátní listiny na ministerstvo vnitra potvrdil 7. listopadu. Původně se chtěl spolehnout na občanské podpisy, nakonec ale dal přednost podpoře ze strany senátorů. Jistotu jejich podpisů měl Hilšer podle svého vyjádření už loni.

Přesvědčit se mu podařilo více než 14 senátorů, některé ale vyřadil, protože jim mezitím skončil mandát. Celkem tedy svou kandidaturu opírá o 13 podpisů. O jednom Hilšer ví, že podepsal kandidaturu i jinému uchazeči. Mezi podepsanými jsou třeba Adéla Šípová (Piráti), bývalý protikandidát Jiří Drahoš (za STAN), Přemysl Rabas (za hnutí Senátor 21) nebo Marek Ošťádal (STAN).

Denisa Rohanová

Prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová patří mezi prezidentské kandidáty, kteří už odevzdali své kandidátní listiny na ministerstvo vnitra. Už v únoru avizovala, že má k dispozici podpisy 20 poslanců z minulé Poslanecké sněmovny. Za sebe je proto přesvědčená, že tím splnila zákonné požadavky pro účast v lednových prezidentských volbách.

KOMENTÁŘ: Babiš se bojí. Blekotání v duelu s generálem neriskuje

Názory

Šéf ANO Andrej Babiš odmítl televizní duel, ke kterému ho vyzval jiný uchazeč o Hrad, Petr Pavel. Nevěří si. Debaty mu obecně příliš nejdou, je v nich uječený a neumí souvisle odpovědět na otázky. V duelu se statickým – byť generálovi příznivci by možná řekli elegantním – Pavlem by navíc mohl ztrácet body u své vlastní cílové skupiny voličů. Na Pavla ani nemůže vytáhnout své dosavadní oblíbené „mučící nástroje“. A tak se souboj odkládá.

Důležité podle ní bylo, aby byla kandidátní listina podána ještě v době, kdy byli dotyční poslanci ve své funkci. Ne všichni právníci ale s tímto výkladem souhlasí, protože ještě nebyly vyhlášeny volby a nebyly tedy spuštěny žádné procedury, které se k nim vztahují.

Tomáš Zima

Bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima už podal svou kandidátní listinu na ministerstvo vnitra, a to v polovině října. Původně se Zima coby občanský kandidát spoléhal na podpisy široké veřejnosti, nakonec ale redakci sdělil, že se opřel o několik členů horní komory.

„Podpisů od občanů mám přes 40 tisíc. Dále pak 13 podpisů senátorů napříč stranami a celou zemí, od Karlových Varů po Moravskoslezský kraj,“ prozradil redakci CNN Prima NEWS. S největší pravděpodobností se tak zapojí do klání o prezidentský post. Kandidaturu podal v době, kdy měli všichni ze senátorů platný mandát. Je proto přesvědčen, že podle výkladu ministerstva vnitra je jeho kandidátní listina bez rizik.

Kdo nesplnil podmínky voleb a vzdává kandidaturu?

Miloš Knor

Prvním kandidátem, který oficiálně ustoupil z boje o prezidentské křeslo, je český komik a moderátor Miloš Knor. V předvečer státního svátku 28. září svým podporovatelům oznámil, že se lednových voleb nezúčastní. Přednost chce dát své rodině.

„Dohromady jsme dali kolem 10 tisíc podpisů. Jestli jsme za těch 11 měsíců získali tolik podpisů, za zbývající měsíc a kousek jen velice těžko dám zbylých asi 40 tisíc,“ zhodnotil své úsilí Knor.

„Rozhodl jsem se, že nebudu dále plýtvat penězi sponzora a s okamžitou platností přestávám usilovat o kandidaturu na prezidenta ČR. Omlouvám se, že to nedotáhnu, není to v mých silách,“ doplnil ve svém videu na sociálních sítích a poděkoval všem za pomoc.

Ivo Mareš

Mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické a někdejší farář, novinář nebo ředitel komunikační společnosti Ivo Mareš měl v polovině října kolem 30 tisíc podpisů. Už tehdy vyjádřil obavy, že do 8. listopadu zřejmě nedosáhne na zákonem stanovený limit pro kandidaturu.

KOMENTÁŘ: Druhý největší hřích generála Pavla. Co má společného s kadetem Bieglerem?

Názory

Nebudu vás napínat, druhým největším hříchem Petra Pavla není jeho komunistická minulost, nebo výcvik rozvědčíka, ale ambicioznost. Chcete-li, tak česky ctižádost, snaha být nejlepší, dostat se výš, dosáhnout uznání a společenského postavení. Což není nic, co by mělo být odsuzováno. Pokud se hraje fér, posouvají ambice schopného člověka vpřed a mohou tak v důsledku prospět všem, protože společnosti vedené schopnými lidmi se vede lépe.

Ve středu 2. listopadu pak oznámil konec prezidentské kampaně. „Děkuji za všechna povzbudivá setkání, projevy důvěry a podporu, které se mi během posledních měsíců od občanů dostalo. Ukončení své kampaně považuji v tuto chvíli za správný krok, přeji všem kandidátům férové soupeření bez osobních útoků a České republice důstojnou hlavu státu, které budou zájmy naší země nadřazené zájmům vlastním,“ vysvětlil Mareš v tiskové zprávě.

Jakub Olbert

Šéf Hnutí PES Jakub Olbert, který výrazně vystupoval proti covidovým opatřením minulé vlády Andreje Babiše, pravděpodobně na zákonný limit nedosáhne. Redakci CNN Prima NEWS sdělil, že se nachází těsně pod hranou 50 tisíců podpisů. „Nepředpokládám, že to dáme,“ napsal reportérovi Olbert v SMS. Se svou prezidentskou kandidaturou již proto nepočítá.

Josef Skála

Komunisté se v uplynulých měsících zúčastnili hned několika protivládních demonstrací, kde se snažili sehnat podpisy pro svého nominanta Josefa Skálu od protestujících i kolemjdoucích. Výjimkou nebyla jak protivládní, tak odborářská demonstrace. Bývalý člen vedení nyní neparlamentní KSČM počet podporovatelů na podpisovém archu dlouhou dobu tajil a dotaz reportéra CNN Prima NEWS nijak nekomentoval.

Nyní je ale jasné, že Skála nezískal dostatečnou podporu – podle webu iDnes.cz se mu podařilo shromáždit jen 35 913 podpisů. Je tudíž evidentní, že na zákonem definovanou hranici už nemá šanci dosáhnout.

Cyril Svoboda

Dopoledne 12. října některé senátory překvapila kandidátní listina exministra a bývalého šéfa lidovců Cyrila Svobody. Ten se měl ucházet o podporu zástupců horní komory, podle informací CNN Prima NEWS mu někteří svůj hlas přislíbili. Svoboda ovšem svou údajnou kandidaturu na prezidenta tehdy nechtěl nijak okomentovat. O den později oznámil, že sběr podpisů zarazil.

Alena Vitásková

Někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková získala potřebných 50 tisíc občanských podpisů už na konci června. Lze tedy říct, že účast Vitáskové v lednových prezidentských volbách byla téměř jistá, kandidátka ale oznámila, že z voleb nakonec vycouvá. Chtěla totiž na ministerstvo vnitra odevzdat 100 tisíc podpisů, na tuto hranici nicméně nedosáhla.

K pondělnímu dni shromáždila necelých 65 tisíc podpisů. „S tímto mandátem bych se zařadila do šedi ostatních kandidátů. Navíc znevýhodněna oproti těm, kteří mají podporu vlády, politických stran, odborů, oligarchických, zájmových a mediálních skupin. Z výše uvedených důvodů nebudu podávat kandidátní listinu do prezidentských voleb 2023,“ napsala na sociálních sítích Vitásková.

Kdo další se ucházel o prezidentský post?

Kandidátů na Pražský hrad je sice více, v mnoha případech ale nekomunikují s médii nebo nevedou ani viditelnou prezidentskou kampaň. Kvůli své kandidatuře se europoslanec Hynek Blaško rozešel ve zlém s hnutím SPD Tomia Okamury, které nominovalo do boje o Pražský hrad Baštu. Blaško ale opakovaně odmítl říct, jak na tom byl s podpisy.

Bývalý komunistický novinář Haló novin Milan Rokytka je se svým transparentním účtem v minusu, „český buddha“ Lumír Láska rovněž příliš velké úsilí v boji o prezidentské křeslo nevyvíjí. Otazník visí také nad vakcinologem Jaroslavem Turánkem, jehož dobrovolníci sbírali podpisy na protivládních demonstracích.

Mezi kandidáty, kteří přihlášky doručili osobně, byl překvapivě i aktivista Pavel Zítko. Podpisy údajně sbíral pouhých osm dní, načež těsně před termínem oznámil, že se mu podařilo shromáždit přes 50 tisíc podpisů. Svým fanouškům poděkoval z restaurace Potrefená husa. Zítko patří k výrazným tvářím české dezinformátorské scény, v minulosti například tvrdil, že vakcíny proti covidu obsahují vir HIV či že Ukrajinci pod Černobylem vězní děti a odebírají jim orgány.

Český zpěvák, producent a „věčný hradní uchazeč“ Petr Hannig podle informací CNN Prima NEWS zkoušel své štěstí u senátorů. Stejně tak se neví, jak jsou na tom další prezidentští kandidáti Radek Hyklan, Libor Michálek či Ivan Smetana. Zda kdokoliv z nich odevzdal svou přihlášku na ministerstvo vnitra, bude známo až po kontrole na resortu.