Zrušili právo na potrat? V USA tak může dojít i na antikoncepci, varuje amerikanista Lepš

S nedávným zrušením práva na potrat nesouhlasí až dvě třetiny Američanů, je pouhým výsledkem momentálního složení Nejvyššího soudu. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to tvrdí amerikanista Jakub Lepš, který ale zároveň varuje, že po potratech může v USA brzy dojít i na antikoncepci či sňatky osob stejného pohlaví.

Nejvyšší soud v USA před pár dny zrušil právo na potrat dané verdiktem z roku 1973. Co to vypovídá o současné Americe?
Jde o technické rozhodnutí konkrétního ústavního soudu, ve kterém je poměrem 6:3 konzervativní většina. Hlasování pro to, aby si jednotlivé státy USA mohly o potratech rozhodovat samy, podpořilo pět hlasů z devíti. Ale pozor: Zcela jistě to není výsledek nějakého názorového posunu americké společnosti. Průzkumy naopak opakují, že až dvě třetiny Američanů jsou proti tomuto kroku.

Co teď zrušil Nejvyšší soud USA

Precedens z roku 1973 stanovoval právo na potrat plošně v celých Spojených státech zhruba do 24. týdne těhotenství. Později soud zároveň zakázal zákony, které nepřiměřeně komplikují přístup k potratům. Za rozhodnutím se skrýval případ Normy McCorveyové, jejíž totožnost byla z důvodů ochrany osobnosti skryta za jméno Jane Roeová. Žaloba Texasanky nakonec skončila až na Nejvyšším soudu, který rozhodl, že na nenarozené se nemá pohlížet jako na dokonalé jedince v právním smyslu. „Právo na soukromou sféru je natolik široké, aby obsáhlo rozhodnutí ženy přerušit, nebo nepřerušit těhotenství,“ rozhodli soudci, a zrušili tak všechny protikladné zákony v padesáti amerických státech. Nyní je ovšem všechno znovu jinak.

Zdroj: ČTK

Jak k němu tedy mohlo dojít?
Je to dané tím, jak se obsazují místa v Nejvyšším soudu USA. Záleží zkrátka na konkrétní politické konstelaci. Tři z pěti konzervativních soudců, kteří hlasovali PRO zrušení práva na potrat, byli navrženi prezidentem Donaldem Trumpem. A to během pouhých čtyř let! Je tedy relativně náhoda, že je Nejvyšší soud zrovna takto silně konzervativní.

Zkrátka se to jen sešlo?
Přesně. Kdyby republikáni na konci Obamova druhého prezidentského období nezablokovali hlasování o jeho kandidátovi Merricku Garlandovi, jinak řečeno pokud by demokrati tenkrát měli v Senátu o něco silnější pozici a funkci by neobsadil až Neil Gorsuch za Trumpa, pak by nyní z 99 procent ke zrušení práva na potrat nedošlo. Každého prezidentova nominanta do Nejvyššího soudu schvaluje Senát. Rozhoduje tedy, kdo má v Senátu silnou pozici. Postoj většiny Američanů za tím skutečně není. Vždyť jen den před tím, než Nejvyšší soud vynesl verdikt, zveřejnil Gallupův ústav výsledky průzkumu veřejného mínění. Stojí v nich, že za 50 let, co je to měřeno, nebyl Nejvyšší soud u Američanů nikdy méně oblíbený. Důvěřuje mu pouze 25 procent oslovených.

Nejvyšší soud novinku každopádně přijal. Jak to vysvětlil?
Poměrně radikálně. Pět z devíti soudců prohlásilo, že rozhodnutí jejich předchůdců z roku 1973 bylo úplně špatné, právně amatérské, svévolné. Zmiňují dokonce termín „zneužití pravomocí, které má soudní moc“. Podle současných soudců se totiž v Ústavě o potratech, a tedy ani o právech na ně nic nepíše. Proto se rozhodnutí z roku 1973 usmysleli zrušit.

Nevysvětlovali svůj verdikt též třeba náboženskými důvody?
Ne, to ani nemohli. Z náboženského pohledu si můžete o potratech myslet, co chcete. Pokud jste ale soudcem Nejvyššího soudu, tímhle argumentem operovat nelze – v Americe platí odluka státu od církve. Nejvyšší soud má v tomto ohledu jediný úkol: Bránit Ústavu, interpretovat ji. Jen se zkrátka může stát, že v různých obdobích a v různém složení si různá skupina ústavních soudců vykládá Ústavu různě.

Proto si teď každý jednotlivý americký stát může sám vybrat, zda potraty zakáže. Dá se odhadnout, kolik z nich to opravdu udělá?
Řada států měla už dřív tzv. trigger laws, tedy zákony se spouštěčem. Jako by tím říkaly: „Ano, v tento moment je zákon zakazující potraty protiústavní, my ho ale stejně schvalujeme. A to pro případ, že by Nejvyšší soud toto rozhodnutí z roku 1973 změnil.“ Takových států je třináct. U tří to začalo platit vyloženě automaticky hned v pátek, u jiných musí nejdříve vypršet určitá lhůta, je potřeba to ještě formálně potvrdit. U některých těchto států jde přitom o velmi přísné zákony.

Jak přísné?
Například v konzervativním Texasu nebude potrat povolený ani v případě znásilnění či incestu, proviněným doktorům pak může hrozit až doživotí.

Doživotí?!
Ano. Když vynecháme země typu Polska, postoj USA k potratům bude v rámci celosvětového vývoje velmi konzervativní. Amerika bude kvůli tomu dozajista velmi rozdělená, podle států zhruba půl na půl. Vždyť polovina států má naopak své zákony, které právo na potrat přímo ukotvují. V řadě z nich může míra ochrany práva na potrat v reakci na rozhodnutí Nejvyššího soudu paradoxně ještě posílit.

Takže Američanky budou za potraty cestovat z jednoho státu do druhého.
Nejspíš. Anebo budou potraty v přísnějších státech vykonávány ilegálně – což s sebou ponese jednoznačná zdravotní rizika. V podobných státech dokonce existují snahy kriminalizovat chování každého, kdo by chtěl napomáhat ženám dostat se za potratem jinam. Povezete svou známou za potratem coby šofér do jiného státu? Pak můžete být rovněž kriminalizován. Přesně to bude v následujících letech realita některých amerických států.

Jakub Lepš (48)

Politolog a vysokoškolský pedagog se zaměřením na americkou politiku.
Přednáší na University of New York in Prague.

Z českého pohledu vlastně není divu, že prezident Biden označil verdikt Nejvyššího soudu za výsledek extremistické ideologie.
Mě hlavně nepřekvapuje, že o tom Biden mluví v takto barvitých spojeních. Jistě, on je katolík. A za postoj, že žena má právo na potrat, to občas ve své církvi schytává. Zároveň je však demokrat a liberál. A v situaci, kdy dochází na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu k politické revoluci, stojí na straně svých voličů. Je potřeba zmínit ještě jednu věc: Demokraty čeká hodně perný podzim, bude se volit třetina Senátu a celá Sněmovna reprezentantů. A jak přiznávají i republikáni, potraty jsou snad jediným tématem, které ještě mohou demokratům pomoci. Zákaz potratů totiž aktivuje jak tradiční demokratické voliče, tak i část těch nezávislých. Uvědomme si situaci, kdy je inflace, drahý benzín, válka na Ukrajině, celkově panuje blbá nálada, Biden má popularitu na úrovni 39 procent. Potraty pro demokraty představují jedinou možnou spásu. Na podzim se přitom hraje o hodně. Biden má momentálně v zásadě kooperativní Sněmovnu, plus minus i Senát. Na podzim se však čeká, že o kongresovou podporu přijde. Proto se demokrati určitě budou tématu potratů držet do poslední možné chvíle.

Nemůže ale Kongres do té doby ještě s právem na potrat něco udělat?
Teoreticky ano. To kdyby schválil dodatek k Ústavě, kterým by se k potratům vyjádřil. Ústava a federální zákony totiž dosud neříkaly o potratech vůbec nic, proto to ostatně nyní Nejvyšší soud nějak interpretuje. Vzhledem k rozdělení Ameriky je ale téměř vyloučeno, že by došlo ke schválení nějakého zákona či dodatku k Ústavě, který by se k tomu vyjádřil a potraty by buď zakazoval, nebo by naopak překlopil rozhodnutí Nejvyšší soudu z roku 1973 a legislativou by bránil státům přijímat potratové zákony. Jsme v situaci, kdy legislativní řešení není z pohledu politické rovnováhy na stole.

A nehrozí, že když se Nejvyšší soud teď vypořádal s potraty, brzy si vybere i další kontroverzní téma?
To je největší otázka. Většina konzervativních soudců říká, že rozhodnutí o potratech je z jejich pohledu izolované, na další podobná práva daná předchozími rozhodnutími Ústavního soudu nemá vliv. Ale jistí si tím být úplně nemůžeme.

O jaká podobná práva jde?
Třeba o rozhodnutí z roku 1965, kdy Ústavní soud zakázal jednotlivým státům zakazovat přístup k antikoncepci. Taky o rozhodnutí z roku 2003, kdy bylo státům podobně zakázáno přijímat zákony proti sodomii – přikázal tedy, aby byl za ilegální považován sexuální vztah dvou osob stejného pohlaví. A konečně je ve hře též rozhodnutí z roku 2015, kdy Nejvyšší soud přikázal státům, aby respektovaly právo dvou osob stejného pohlaví na sňatek. Tato tři rozhodnutí z minulosti jsou teoreticky rovněž ke zpochybnění. I ony byly přece zdůvodněny právem na soukromí. Clarence Thomas, jeden z pěti konzervativních soudců Nejvyššího soudu, už naznačil, že by byl velmi ochotný se zaměřit i na ně. Byť jeho kolegové ujišťují, že právo na potraty je chápáno jako izolované, je na místě se ptát: Kam až Nejvyšší soud v této konzervativní revoluci zajde? Zakáže i antikoncepci? Dříve nebo později mu v takové revizi nic nebrání.

Tagy:

Hlavní zprávy

Rakušan: Organizátoři demonstrací mají nereálná řešení. Protesty jsou bizarní, říká Benda
Politika

Rakušan: Organizátoři demonstrací mají nereálná řešení. Protesty jsou bizarní, říká Benda

V Praze na Václavském náměstí a v dalších městech se v sobotu konala protivládní demonstrace. Poslanec Marek Benda (ODS) ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že protestovat proti špatnému zastropování cen energií, které nikdo ještě nepocítil, je absurdní a bizarní. Podle opozičního poslance Radka Vondráčka (ANO) ale vláda špatně komunikuje a nenaslouchá lidem.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
20:39

Co zapříčinilo poškození plynovodů Nord Stream?

20:10

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc ve výši 1,1 miliardy dolarů

19:43

Rusko vyšetřuje poškození plynovodů Nord Stream jako mezinárodní terorismus

19:17

Všechny za všechny. Ukrajina s Ruskem jednají o výměně vězňů a zajatců

Desetitisíce lidí protestovaly proti vládě. Pořadatelé požádají Zemana o její odvolání

V Praze se na Václavském náměstí konala demonstrace proti vládě. Pořadatelé z uskupení Česká republika na 1. místě požadovali demisi pětikoaličního kabinetu a obrat politického směřování země. Na začátku programu to řekl organizátor Jiří Havel. Na akci dohlížela policie. Na Twitteru uvedla, že do centra metropole dorazily podle jejího odhadu „nižší desítky tisíc“ účastníků. Prvního shromáždění na začátku září se podle policie účastnilo asi 70 tisíc lidí. Pořadatelé demonstrace chtějí 10. října požádat prezidenta Zemana o odvolání vlády a vyhlášení předčasných voleb, další demonstraci pak plánují na 28. října.

Živě
ON-LINE: Další úspěch Ukrajinců na jihu. Zlikvidovali desítky Rusů a sestřelili stíhačku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nečekaně promluvil k Radě bezpečnosti OSN. Ruská referenda na Ukrajině pak označil za frašku. Po vyhlášení částečné mobilizace z Ruska uprchlo již více než 260 tisíc mužů, další se v zemi snaží odvod na frontu bojkotovat. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv mezitím uvedl, že Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně. Ukrajinské jednotky oznámily další úspěch na jihu země. Zabili 58 ruských vojáků, zničili jejich tank, sedm vojenských vozidel a sestřelili ruskou stíhačku.

Pane Messi, prosím podpis na má nahá záda. Zarputilí pořadatelé málem srazili i fotbalistu

Lionel Messi si při své službě vlasti připsal už 90 gólů. Na kulatou metu se argentinský fotbalista dostal díky přátelskému utkání s Jamajkou hraném ve Spojených státech amerických. Vyjma dvou gólů zaujala i jeho ochota podepsat se vetřelci z řad fanoušků na holá záda. Pořadatelská služba zuřivě zasáhla, přesto sedminásobný vítěz Zlatého míče stihl zanechat na těle žadatele aspoň část své signatury.

Naše ekonomika padne do zimy, říká ruský odborník a popisuje katastrofu horší než sankce

Zatímco dopady západních sankcí jsou často zpochybňovány, o důsledcích vyhlášené mobilizace nemá ruský ekonom Vladislav Inozemcev pochyby. Ekonomika kvůli rozhodnutí Vladimira Putina přijde podle experta o tři až čtyři miliony zaměstnanců. Devastující budou následky mobilizace především v chudších oblastech, protože peníze původně směřované do investic odkloní vláda na frontu. Do zimy by se tak mohla ruská ekonomika podle Inozemceva zcela zhroutit.

Ukrajinci stahují smyčku okolo dalšího důležitého města. Rusům hrozí smrtící obklíčení

Ukrajinské síly posilují své pozice u Lymanu v Doněcké oblasti, v okolí města pokračují prudké boje. Ve zprávě k situaci na bojišti to ve středu uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Podle britské vojenské rozvědky ukrajinské jednotky pomalu postupují nejméně na dvou osách východně od řek Oskil a Siverskyj (Severní) Doněc v Charkovské oblasti, zatímco Rusko na východě Ukrajiny posiluje obranu.

Italové splnili přání Orbánovi, Kreml cítí šanci. Zablokuje Meloniová ruské sankce?

Od mezinárodně uznávaného a mezi Italy nezvykle populárního premiéra Maria Draghiho ke zřejmě nejpravicovější premiérce od dob fašistického vůdce Benita Mussoliniho. Zatímco Evropská unie vzhlíží k novému kabinetu v Itálii s obavami, protože bude euroskeptický, ruce si mne maďarský premiér Viktor Orbán. Ten v pravděpodobné premiérce Giorgii Meloniové vidí spojence proti pokračování ruských sankcí. Svou šanci vycítil i Kreml, který okamžitě nahodil „udičku“ směr Řím.

Domácí zpravodajství

Agrofert s žalobou na europarlament pohořel. Dokumenty o Babišově střetu zájmů nezíská

Tribunál Evropské unie ve středu zamítl žalobu holdingu Agrofert na Evropský parlament (EP). Firma se žalobou chtěla domoci přístupu k dokumentům, které se týkají rezoluce o střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Agrofert požadoval poskytnutí závěrečné auditní zprávy Evropské komise (EK) a dopisu, který kvůli střetu zájmů poslala Babišovi. Soud dospěl k závěru, že EP řádně odůvodnil utajení dopisu a že část zprávy už zveřejnila samotná komise.

Drtivá prohra i konec v politice. Čeho se Babiš bojí a proč na Hrad možná kandidovat nebude?

Bojí se drtivé prohry, která by znamenala konec v politice, svou roli hraje i probíhající soud, věk nebo vidina premiérského křesla. Češi už několik měsíců spekulují o tom, zda poslanec, bývalý premiér a šéf ANO Andrej Babiš bude v lednových volbách kandidovat na prezidenta. Poslední dobou totiž přibývá hlasů, podle nichž se do boje o Hrad nakonec nezapojí. Proč by se tak mohl rozhodnout?

Elitní bankéř s prsty v programu PirSTAN. Kdo je kritizovaný ministr průmyslu Síkela?

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) se stal jednou z nejvýraznějších tváří vlády Petra Fialy (ODS). A to nejen kvůli ostrým výrokům na adresu politických oponentů či zpochybňovaným komunikačním schopnostem, ale i sílící kritice z řad opozice a kolegů. Kdo je muž, který připravil úsporný tarif a podílel se na zastropování cen elektřiny a plynu?