Rusové se bojí o peníze
Kryptoměny jsou první na ráně, když je řeč o možnostech, jak se vyhnout protiruským sankcím. Pohyb digitálních peněz v souvislosti s válkou na Ukrajině monitoruje skupina nadnárodních finančních regulátorů, která nese stejné označení jako ruská tajná zpravodajská služba FSB.
Mají na starosti sledovat toky peněz na trhu, který má hodnotu 1,8 bilionu dolarů. Takový objem odpovídá asi 7,5 násobku ročního výkonu české ekonomiky. Řeč je o FSB, tedy Financial Stability Board neboli něco jako Rada pro finanční stabilitu.
Prakticky se jedná o skupinu složenou z nejrůznějších institucí, které jsou zodpovědné za regulaci finančního systému nebo dohled nad ním. Funguje na bázi skupiny zemí G20 a patří do ní ministerstva financí, centrální banky a další instituce, které v členských státech zajišťují bezproblémové fungování finančních trhů včetně bankovního sektoru.
Válka na Ukrajině
„My jako FSB monitorujeme situaci, přesněji řečeno situaci, která se týká kryptoměn a má vztah k válečnému konfliktu na Ukrajině,“ řekl Patrick Armstrong na londýnské konferenci City & Financial Conference.
Evropská unie totiž 9. března vydala návod, jak postupovat při kontrolování, zda Rusko pomocí kryptoměn neobchází sankce, které na něj uvalil Západ kvůli jeho vpádu na Ukrajinu. „Myslíme si, že sankce mohou podporovat snahu ruské vlády je obcházet,“ uvedl podle agentury Reuters John Glen, britský ministr hospodářství.
90 % firem už pravidla dodržuje
Podle Davida Rawa, který pracuje na úřadu britského regulátora finančního trhu, však už 90 % firem, které se zabývají kryptoměnami, pravidla proti praní špinavých peněž dodržuje. Navíc firmy mají čas do konce března, aby získaly od regulátora potvrzení, že skutečně podle těchto pravidel postupují. „Nemyslím si, že by někdo najednou musel ukončit obchodování kvůli tomu, že pravidla nerespektuje,“ uvedl Raw pro Reuters.
Podobná pravidla před časem vydaly také Spojené státy americké. Tamní ministerstvo financí explicitně zařadilo kryptoměny a obchodníky s nimi do okruhu institucí, na něž se vztahují pravidla pro uplatňování protiruských sankcí. „Americké fyzické ani právnické osoby se také nesmí pomocí kryptoměn zapojovat do finančních transakcí, kterých se účastní nejvýznamnější ruské instituce jako Centrální banka Ruské federace, Národní investiční fond Ruské federace nebo Ministerstvo financí Ruské federace,“ stojí v jednom z posledních výnosů úřadu Janet Yellenové.
S tím, jak Západ po ruské invazi na Ukrajinu stupňuje sankce proti Rusku, se začaly objevovat stále častěji případy, kdy se Rusové nejen snaží sankce obejít, ale využít kryptoměny k preventivnímu převádění majetku zejména z bankovních účtů ve Švýcarsku. Zatím se jedná o úspory bohatých Rusů, kteří nejsou na sankčním seznamu, a jejich cílem je nakupovat nemovitosti zejména v Dubaji.
Dubaj je pro Rusy atraktivní
„Měli jsme poptávku od jednoho chlapíka, který přes svého brokera vzkázal, že chce utratit 125 tisíc bitcoinů. Řekl jsem mu: ‚Ale to je šest miliard dolarů,‘“ uvedl pro agenturu Reuters šéf jedné z kryptoměnových firem.
Podle švýcarského Státního sekretariátu pro ekonomické záležitosti (SECO) se na kryptoměnové transakce vztahují stejné sankce, které Švýcarsko již vůči Rusku uvalilo. Nejde však o sankce plošné. Vždy je prý třeba kontrolovat, zda se jedná o peníze ruského občana, který se na sankčním seznamu ocitl. Pokud ano, jeho majetek deponovaný ve Švýcarsku bude zabaven. Zmíněné transakce se tak zjevně týkají Rusů, kteří se obávají, že sankce budou rozšířeny i na ně.
Pro Rusy je Dubaj atraktivní, protože Spojené arabské emiráty se zatím nepřipojily k západním protiruským sankcím. „Vidíme, že do Dubaje přichází mnoho Rusů a Bělorusů, kteří si s sebou přinesli cokoli, co mohou, včetně kryptoměn,“ uvedl pro agenturu Reuters jeden z dubajských realitních makléřů.
