Vladimir Putin Zdroj: profimedia.cz
Polští nacionalisté sní o záboru západní Ukrajiny a jediným garantem ukrajinské celistvosti a suverenity může být Rusko, prohlásil podle agentury TASS na středečním jednání ruské rady pro lidská práva ruský prezident Vladimir Putin. Rusko podle něj nemělo jinou možnost než se uchýlit k vojenské intervenci poté, co Západ zahájil konflikt na Ukrajině už v roce 2014, sdělil podle Reuters.
Putin na jednání ruské rady pro lidská práva rovněž prohlásil, že Rusko je v případě potřeby připraveno se bránit všemi dostupnými prostředky. „Budeme se orientovat především na mírové prostředky. Ale pokud nám nic jiného nezbyde, budeme se bránit všemi prostředky, které máme k dispozici,“ uvedl. Jaderné zbraně Rusko vnímá jako obranný prostředek a použilo by je prý jen při odvetném úderu, hrozba jaderného konfliktu ale roste, sdělil také ruský lídr. Dodal, že Rusko má k dispozici vyspělejší a modernější zbraně než jakákoli jiná jaderná mocnost.
Válka na Ukrajině
Putin kromě toho na středeční schůzi obhajoval ruskou invazi na Ukrajinu. Kdyby Rusko intervenci nezahájilo, hrozila by podle něj Ukrajině například agrese ze strany Polska. „Pokud jde o vlády v některých našich sousedních zemích, tak v Polsku tamní nacionalistické živly sní o tom, že získají zpět svá takzvaná historická území, tedy že si zaberou západní území (Ukrajiny, pozn. red.), která Ukrajina získala v důsledku rozhodnutí Josifa Stalina po druhé světové válce,“ citovala ruského lídra agentura TASS. Polsko od začátku války patří mezi nejbližší spojence ruské agresi se bránícího Kyjeva, přes jeho území na Ukrajinu míří většina západní vojenské pomoci.
Jedním z úspěchů ruské „speciální vojenské operace“, jak Rusko nazývá válku na Ukrajině, je podle Putina skutečnost, že se Azovské moře ocitlo uvnitř Ruské federace. Azovské moře omývá jihovýchodní ukrajinské pobřeží, na němž leží například Ruskem okupovaný Mariupol, Berďansk nebo města na dříve anektovaném poloostrově Krym. Putin se v této souvislosti opět přirovnal k Petru Velikému, když prohlásil, že ovládnutí Azovského moře byl už sen tohoto cara.
Ruský prezident se také pokoušel rozptýlit obavy ohledně toho, že v Rusku hrozí další vlna mobilizace a že ruští vojáci nasazení na Ukrajině hromadně opouštějí bojové pozice. Putin podle agentury Reuters připustil, že z bojů na Ukrajině se může stát dlouhý proces. Na Ukrajinu ale podle něj byla zatím vyslána jen asi polovina z přibližně 300 tisíc mobilizovaných Rusů. Ostatní jsou prý zatím v „rezervě“ a procházejí výcvikem v Rusku. Podle ruského prezidenta prý navíc není pravda, že by ruští vojáci na Ukrajině hromadně dezertovali. Podle něj se naopak dobrovolně vrací do bojů poté, co se zotaví ze zranění.
Medveděvova mapa
Není to poprvé, co se Rusko vyjadřuje k údajným územním ambicím států v okolí Ukrajiny. Putinův předchůdce a dlouholetý ruský premiér Dmitrij Medveděv před časem například zveřejnil grafiku Ukrajiny rozdělené mezi hned několik států včetně Ruska. Odvolával se přitom na „zahraniční experty“, které však nekonkretizoval.
Podle Medveděvovy mapy by Rusku měl připadnout takřka celý východ Ukrajiny společně s částí jihu a severu. Polákům by připadl právě Putinem zmiňovaný západ, který mu historicky skutečně kdysi náležel. Neostrouhalo ani Maďarsko, které by si mohlo dělat nárok na bývalé území Podkarpatské Rusi, která za první republiky náležela Československu, a ani Rumunsko.
Veškerá slova o údajných choutkách na obsazení Ukrajiny však západní státy odmítly.
Rusové obléhali Kyjev, Ukrajinci nyní vrací úder
Události ze začátku roku 2014 skončily v Kyjevě pádem prezidenta Viktora Janukovyče. Moskva opakovaně viní západní země, že změny na Ukrajině vyprovokovaly. Po svržení Janukovyčova vedení Rusko obsadilo a posléze nelegálně anektovalo poloostrov Krym a podpořilo proruské povstalce na východě Ukrajiny. Letos v únoru ruská armáda Ukrajinu vojensky napadla.
Moskva původně předpokládala, že se ukrajinský odpor do několika dní sesype. Počítalo se s obsazením Donbasu, ale i jihu či severu Ukrajiny a dokonce i hlavního města Kyjeva, které bylo po několik týdnů obléháno.
Ukrajinci se však ubránili a po několika měsících převzali iniciativu. Ruské síly začaly před ukrajinským náporem ustupovat a Kyjev osvobozoval svá dříve ztracená území. Vrcholem bylo znovudobytí Chersonu, jediného oblastního města, které se Rusům podařilo během války získat.
Od té doby se fronta nějak významně neposunula. Aktuálně nejtužší boje probíhají v okolí Bachmutu. Záběry z místa ukazují zablácené a mnohdy v podstatě zatopené zákopy, což připomíná boje z první světové války.
Rusko už na Ukrajině podle odhadů Kyjeva ztratilo už přes 90 tisíc vojáků a další tisíce kusů vojenské techniky všeho druhu. Zveřejněné údaje však nelze nezávisle ověřit. Západ ovšem odhaduje, že Rusové ve válce skutečně přišli o desítky tisíc vojáků. Podobné ztráty však mohou mít i Ukrajinci.
