Vladimir Putin musel čekat na příchod katarského emíra Tamíma bin Hamada Sáního
Dříve měl ve zvyku chodit na mezinárodní schůzky pozdě on. V poslední době však ruský prezident Vladimir Putin od světových lídrů ochutnává vlastní medicínu. Při čtvrtečním setkání v Kazachstánu musel čekat na zástupce Kataru či Palestiny. Ruského vládce již podruhé tímto způsobem ponížil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Nervózní přešlapování a žmoulání papíru s poznámky v místnosti s dvěma křesly i vlajkami. Tyto aktivity se pomalu stávají rituálem pro Vladimira Putina, kterého při setkáních nechávají čekat i jeho strategičtí spojenci. Šéf Kremlu, jehož oblíbeným gestem bylo chodit později na mezinárodní schůzky, v poslední době musel sám čekat na příchod několika světových lídrů.
Putin waits again. pic.twitter.com/vB5TmqXf1I
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) October 13, 2022
Na čtvrtečním summitu v kazašské Astaně takto Putina ponížil katarský emír Tamím bin Hamad Sání či palestinský prezident Mahmúd Abbás. Stejné diplomatické gesto ruskému prezidentovi vyslal i Erdogan, který to samé udělal již během zářijovém summitu v uzbeckém Samarkandu. Tam Putin musel čekat i na zástupce Indie, Ázerbájdžánu a Kyrgyzstánu.
Vladimir Putin musel čekat na příchod katarského emíra Tamíma bin Hamada Sáního. Zdroj: AP
Katarský emír Tamím bin Hamad Sání a ruský prezident Vladimir Putin při setkání v Kazachstánu Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat také na palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse. (13. října 2022) Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat také na palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse. (13. října 2022) Zdroj: AP
Recep Tayyip Erdogan přišel pozdě na schůzku s Vladimirem Putinem již podruhé. (13. října 2022) Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat na prezidenta Turecka již v září. Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat na indického premiéra. Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat na prezidenta Kyrgyzstánu. Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat na prezidenta Kyrgyzstánu. Zdroj: Anton Geraščenko
Vladimir Putin musel čekat na příchod katarského emíra Tamíma bin Hamada Sáního. Zdroj: AP
Katarský emír Tamím bin Hamad Sání a ruský prezident Vladimir Putin při setkání v Kazachstánu Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat také na palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse. (13. října 2022) Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat také na palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse. (13. října 2022) Zdroj: AP
Recep Tayyip Erdogan přišel pozdě na schůzku s Vladimirem Putinem již podruhé. (13. října 2022) Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat na prezidenta Turecka již v září. Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat na indického premiéra. Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat na prezidenta Kyrgyzstánu. Zdroj: AP
Vladimir Putin musel čekat na prezidenta Kyrgyzstánu. Zdroj: Anton Geraščenko
K podivnému incidentu tehdy došlo již ve chvíli, kdy Putin dorazil na uzbecké letiště. Ruského prezidenta přivítal tamní premiér Abdulla Aripov. Kromě toho, že si dva státníci nepodali ruce, byl do očí bijící i fakt, že od sebe stáli na vzdálenost delší, než je jeden metr, jako by se jeden druhého štítili.
Válka na Ukrajině
Lidé na sociálních sítích rovněž poukazovali na skutečnost, že například čínského prezidenta Si Ťin-pchinga po příletu do Uzbekistánu kromě premiéra Aripova osobně přivítal i prezident Šavkat Mirzijojev. Možná i to mohlo být důvodem Putinovy „odtažitosti“.
Ztráta ruské prestiže?
V posledních měsících se objevují zprávy o tom, že Moskva vzhledem k neschopnosti dosáhnout svých cílů během invaze na Ukrajině ztrácí prestiž v zahraničí. I přesto se Putin na summitu v Kazachstánu dočkal mnoha vlídných slov a komplimentů.
Třeba katarský emír, který se minulý týden setkal v Praze s prezidentem Milošem Zemanem, během hovoru s Putinem uvedl, že je hrdý na vztah Kataru s Ruskem. Rovněž kremelskému vládci poděkoval za velkou podporu při pořádání mistrovství světa ve fotbale, které se letos uskuteční netradičně na přelomu listopadu a prosince, a to právě v Kataru.
Turecko se v případě ukrajinsko-ruského konfliktu snaží působit v pozici moderátora. Erdogan při schůzce s Putinem navrhl prodloužit dohodu o vývozu ukrajinského obilí. Kvůli ruské agresi totiž bylo v ukrajinských přístavech podle Kyjeva zablokováno 20 až 25 milionů tun obilí. Turecký prezident ale zároveň vyjádřil ochotu Ankary pomoci i s vývozem ruského obilí a hnojiv.
