ZPRÁVY PLUS - 22.4. v 10:30
Europoslanci Jiří Pospíšil (TOP 09) a Dita Charanzová (ANO) podporují plán ministerstva pro místní rozvoj, podle něhož by Evropská komise měla finančně pomáhat státům bezprostředně zasaženým ukrajinskou uprchlickou krizí. Čeští zástupci Evropského parlamentu zároveň důrazně odmítli princip kvót, který označili za nefunkční.
Česko a dalších osm států nejvíce zasažených uprchlickou krizí v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině požádá Evropskou komisi o finanční pomoc. V tiskové zprávě to uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Válka na Ukrajině
Tento plán oceňují i čeští europoslanci. „Osobně to podporuji, je to jen otázka politické vůle,“ prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS Jiří Pospíšil. K němu se přidala i jeho kolegyně Dita Charanzová: „Jako europoslanci jsme řekli jasně, že Evropská komise musí dát maximální flexibilitu zemím bezprostředně zasaženým uprchlickou krizí.“
Podle českých politiků se nemůže stát, že by se Evropská komise k žádosti stavěla odmítavě v důsledku toho, že se Česko v rámci Visegradské skupiny stavělo v roce 2015 odmítavě k přerozdělování syrských uprchlíků a dalších migrantů především z Blízkého východu a severní Afriky.
„Něco jiného jsou kvóty a něco jiného ekonomická pomoc. Žádáme peníze, nikoliv přerozdělování Ukrajinců. Úvahy o kvótách byly nesmyslné. Uprchlíci stejně většinou chtěli do států za svými příbuznými. Lidé nejsou balíci, které můžete někam poslat,“ podotkl Pospíšil. Podle Charanzové nelze uprchlické krize z let 2015 a 2022 vůbec srovnávat.
Charanzová: Česko je konzistentní
„Byla jsem vždy proti kvótám. Sami teď čelíme velké uprchlické výzvě a nežádáme další státy, aby tyto lidi nějak dál přerozdělovaly. Česko podporovalo v roce 2015 všechny finanční pomoci. Jsme konzistentní. Když jsme tehdy pomáhali jižním zemím, teď předpokládáme, že ostatní státy finančně pomohou nám,“ dodala.
Bartošův resort chce ve spolupráci s ostatními osmi státy do konce dubna předložit návrh 14 opatření, která mají pomoci řešit současné potřeby jednotlivých zemí. Cílem je zajistit účinné využití existujících i dodatečných evropských zdrojů, k čemuž je nutná úprava dosavadních podmínek.
Návrh společně s Českou republikou připravili zástupci Slovenska, Polska, Maďarska, Bulharska, Rumunska, Estonska, Lotyšska a Litvy.
