Co Čech, to trenér!, Cyril Svoboda, Zdeněk Hostomský, Roman Šmucler - 10.3. v 18:00
Válka mezi Ukrajinou a Ruskem trvá již dva týdny. S přibývajícími dny ukrajinského odporu narůstá také brutalita, s jakou Rusko válku vede. Evropská unie v souvislosti s ruskými útoky na civilní obyvatelstvo zvažuje další protiruské sankce. Podle Cyrila Svobody (KDU-ČSL) však Západ v případě sankcí selhává od začátku války. Bývalý ministr zahraničí se ve vysílání CNN Prima NEWS obzvlášť pustil do šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, německého kancléře Olafa Scholze či amerického prezidenta Joea Bidena.
Po dvou týdnech války se dá konstatovat, že Ukrajina se nadále úspěšně brání ruské agresi. Na stranu druhou Západ ještě Rusku neuštědřil definitivní knockout v podobě sankcí, ze kterých by se režim Vladimira Putina nezvedl.
„Postoj Západu je slabý. Lídři, kteří měli rozhodnout hned a razantně, rozhodli až v době, když narazili na val. Ten jim vytvořilo veřejné mínění a občanská společnost,“ řekl Cyril Svoboda v pořadu Co Čech, to politik!.
Zmínil například váhavý postoj Německa k plánu odpojit Rusko alespoň částečně od mezinárodního platebního systému SWIFT. Německá vláda tak učinila až po velkém naléhání lídrů jiných zemí Evropy i tlaku části společnosti.
Z okna koukat na lidi
„Kancléř Německa (Olaf Scholz) kouká z okna na hodně lidí a dělá to, co chce hodně lidí. Prezident USA Joe Biden, který by měl vést celý svět, se rozhoduje podle veřejného mínění. A je to nakonec veřejné mínění, které tlačí politickou reprezentaci, aby konala. Místo toho, aby ona vedla společnost a konala sama, protože ví, co má dělat,“ kritizoval Svoboda.
Podle něj Evropané poslali do svých struktur lidi druhé a třetí kategorie, kteří pak nejsou schopni řešit vážné celosvětové problémy. „Jestliže nás předsedkyně Evropské komise (Ursula von der Leyenová) učí v době covidu mýt si ruce, tak musím říct, že to umím i bez ní. Já od ní chtěl vědět, jak si s tím problémem poradíme,“ dodal někdejší předseda lidovců.
Válka na Ukrajině
Podle Svobody bylo ale Rusko z veřejného mínění v podobě naléhání na tvrdé sankce překvapeno stejně jako Západ. „Byl to šok pro Západ i Putina, co dokáže občanská společnost díky médiím. Lidé řekli Západu jasně: Ne, teď necouvnete a budete pevní,“ řekl ve vysílání.
Konec s ruskou ropou?
Jako o možné součásti dalšího protiruského sankčního balíku se v médiích zmiňuje i o zákazu dovozu ropy či zemního plynu z Ruska, jako to už udělaly Spojené státy a Velká Británie. Názor členských zemí EU na tento krok však není jednotný. Vyloženě odmítavě se k němu staví například Německo, Nizozemsko či Maďarsko.
Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek uvedl, že je pro co nejtvrdší sankce. Zmínil konkrétně odstřižení dalších bank od systému SWIFT nebo blokádu lodí. Jak daleko by ale byla vláda ochotna zajít s ropou či plynem, zatím neprozradil.
