Pravoslavné chrámy na Hané připomínají Ukrajincům domov. Ne všichni je však vítají

Rovinatá Haná se uprchlíkům zamlouvá, podobá se široširé Ukrajině. Domov jim nejvíce připomíná několik vesnic, nad nimiž svítí barevné kupole a báně pravoslavných chrámů, které dokonce navrhl ukrajinský architekt. „Pravoslavná tradice na Hané je dlouhá, už od první republiky. Teď mezi sebe zveme věřící běžence,“ vyzývá Tomáš Radim Loučka, duchovní správce chrámu v Chudobíně. Ne všichni Hanáci ale migranty vítají. „Netahejme jich sem tolik, bude z toho bordel,“ myslí si 38letý Ivo Žídek z Chudobína.

Pestrobarevné báně zdobí kostely v Řimicích, Vilémově, Střemeníčku, Kroměříži, Olomouci i jinde na Hané. „Tohle jsem v České republice nečekala, při vjezdu do Chudobína jsem se cítila jako doma na Ukrajině,“ vypráví běženkyně, která získala práci a ubytování v Olomouci. Chudobínský pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje stojí jako Pravoslavný kostel v Chudobíně na Hané od roku 1935.

Tehdy zde působila velká komunita moravských pravoslavných. Na věžích a věžičkách se střídá zelená, modrá a žlutá barva. Šestice pravoslavných křížů na vrcholcích bání je pozlacená. Od římskokatolického kříže se ten ortodoxní zásadně liší, má dvě vodorovná břevna a třetí břevno šikmé.

Hlas z vesnice: Ukrajinců se nezbavíme

Hned vedle kostela stojí vilka původně určená pro kněze a jeho rodinu. Pravoslavný duchovní nemusí dodržovat celibát a může mít i potomstvo. Dům dnes obývá 38letý Ivo Žídek, jehož se ptám, zda se do chrámu přichází modlit ukrajinští běženci. Zřejmě jsem ho ale otázkou spíš popudil.

„Hlavně je sem moc netahejme, protože bude bordel. A už se Ukrajinců nikdy nezbavíme, protože se ani nebudou mít kam vrátit,“ tvrdí. Pak se na chvíli odmlčí, aby dodal: „A ten pitomec Fiala to ještě všechno podporuje.“

Dialog pokračuje, ptám se na viníka války. „Ukrajinci si za to mohou sami,“ dozvím se. Nesouhlasím, Ivo Žídek se tedy poopraví. „Tak ne úplně sami, ale mají s Rusáky dlouholeté spory a tímhle to vyústilo,“ myslí si. Do diskuse o permanentním bombardování Mariupolu a masakrech v Buči se nechce vůbec pouštět. „Víte, já to vlastně ani nesleduji, mě to nezajímá.“ V Chudobíně to není ojedinělý názor. A také v okolních vsích uvažuje podobně nejeden Hanák.

Heydrichova oběť z Hané

Paradoxní je, že 38letý Ivo Žídek je pravnukem zakladatele chudobínského pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje. „Praděd Josef Žídek nechal tento chrám postavit v letech 1934 až 1935. Já tam ale nechodím, jsem ateista. Něco vám ale prozradím. Když se pradědovi narodil za první republiky syn, za kmotra mu šel přímo biskup Gorazd,“ vypráví.

Jméno pravoslavného biskupa Gorazda přitom zná skoro každý Čech i Moravan. V září 1942 byl Gorazd popraven nacisty za přechovávání parašutistů v pravoslavném chrámu v pražské Resslově ulici. Tedy za poskytnutí úkrytu strůjcům úspěšného atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Právě Gorazd (vlastním jménem Matěj Pavlík) za první republiky šířil pravoslavnou viru i tady na Hané. A přátelil se s Josefem Žídkem. Oba přitom původně patřili k římskokatolickému kněžstvu. Po první světové válce ale odmítali zůstat v církvi, která žehnala rakouským zbraním. Gorazd i Žídek proto stáli u vzniku Církve československé (husitské), aby nakonec svorně zjistili, že za „nejlepší formu křesťanství“ považují pravoslaví.

Na Hané se tak od dvacátých let formovala silná pravoslavná komunita z bývalých katolíků. Josef Žídek napřed v Chudobíně nechal postavit husitský kostel, ovšem s pravoslavnými architektonickými prvky a velkou červenou cibulí na střeše. Ve třicátých letech pak ve vsi vybudoval další chrám, výhradně pravoslavný.

Tři chrámy pro 300 obyvatel

V Chudobíně žilo před válkou asi 300 obyvatel, měli však k dispozici hned tři velké kostely. Římskokatolický, husitský a pravoslavný. „Doslova se tady bojovalo o víru, faráři jednotlivých církví se přetahovali o každého věřícího,“ vypráví Ivo Žídek. „Nejúspěšnější byl pradědeček a jeho pravoslavný kostel,“ ukáže k chrámu, který částečně stojí na jeho soukromém katastru.

Ortodoxní kostely v Chudobíně, Řimicích, Olomouci i jinde na Hané tehdy projektoval ukrajinský architekt Vsevolod Kolomackij, který studoval v Kyjevě. Proto zdejší kostely tak mile překvapují uprchlíky, ve zdech svatostánků je i kus ukrajinské duše.

Kolomackij se oženil s dívkou z Charkova a v roce 1922 se mu před bolševiky podařilo utéct do Československa. Nejprve postavil 18 chrámů na Podkarpatské Rusi, od počátku třicátých let pak projektoval církevní stavby i pro pravoslavné z Hané.

Před ruskou invazí na Ukrajinu se v chudobínském kostele scházeli kromě moravských vyznavačů pravoslaví i Rusové, Ukrajinci, Moldavané či Srbové. „Teď mezi námi rádi uvítáme každého zbožného uprchlíka z Ukrajiny. V našem pravoslavném klášteře ve Vilémově už jsme ubytovali přes dvacet uprchlíků,“ vypráví duchovní správce kostela Tomáš Radim Loučka. A zároveň koordinátor pro běžence za olomoucko-brněnskou pravoslavnou eparchii. „Poskytli jsem jim ubytování téměř hotelového typu, někteří už mají práci, děti chodí do školy.“

Válka pravoslavných s pravoslavnými

Bohoslužby v Chudobíně či v nedalekých Řimicích slouží v neděli také kněz Dušan Basil Švábeník. Pokládám mu provokativní otázku. Jak se slučuje s pravoslavnou církví, že moskevský patriarcha Kirill žehná ruským zbraním, hlasitě podporuje Putina, o invazi například říká, že je obdařena „metafyzickým“ rozměrem a míří proti „silám zla“, které se staví proti jednotě lidu a ruské církvi. „Nebere mi to rozum, že i po dvou tisících letech může být církev ve jménu Krista zneužívána k politickým cílům, prostě jde o moc a o peníze,“ přemítá Basil Švábeník.

Smutné je, že v této válce spolu bojují pravoslavní s pravoslavnými. Lidé stejné víry se zabíjejí, Rusové se dokonce uchýlili k masovým vraždám pravoslavných civilistů. Švábeníkovi ale vadí i apatie mnohých venkovských Hanáků, kteří říkají, že válka na Ukrajině je vůbec nezajímá: „Možná mají pořád pocit, že je Ukrajina daleko. Možná mají dost svých starostí, možná hraje nějakou roli jejich vzdělání. Nevím přesně, jsou to pořád i důsledky komunismu.“

V Řimicích nedaleko Chudobína stojí další pravoslavný chrám postavený ve třicátých letech podle plánů ukrajinského architekta. Starousedlíci v obci však nechtějí kostel spojovat s válkou na Ukrajině. „Snažím se nad tou válkou vůbec nepřemýšlet. Měla jsem plné kecky covidu, a teď další taková věc. Televizní noviny vůbec nesleduji, snažím se to nevnímat, aby se člověk nezbláznil,“ svěřuje se 28letá Jana Čepová z Řimic. V téže vesnici oslovuji i dvacetiletou studentku Káju. „Snažím se to nevnímat,“ zní první věta z její odpovědi.

Rusové už nikdy nepřijedou?

Přímo v centru Olomouce vyrostl pravoslavný katedrální chrám svatého Gorazda. Stavba je stejně vysoká jako okolní pětipatrové činžáky, ozdobená kupolemi a zlatými báněmi. I tento kostel vyprojektoval ukrajinský architekt Vsevolod Kolomackij na sklonku třicátých let minulého století. Po okupaci Československa v roce 1968 se ale přímo v protějších kasárnách usídlila na celých 23 let invazní sovětské armáda.

Rusové z Olomouce odešli v roce 1991. A když jsem tady loni v červnu sbíral materiál pro reportáž ke 30. výročí odchodu okupantů z republiky, zeptal se mě jeden olomoucký pamětník v obavách: „A myslíte, že už se Rusáci nemůžou nikdy vrátit?“ Napřed jsem muže uklidňoval, že se nevrátí. Vzápětí mi došlo, že to přece nemohu slíbit, tak jsem dodal: „No, nejsem si úplně jist, Putinovi do hlavy nikdo nevidí.“

Neuplynul ani rok, a Rusové vtrhli s tanky na Ukrajinu. Do Olomouce je to z ukrajinských hranic 470 kilometrů.

Tagy:

Hlavní zprávy

Hřib přirovnáním Svobody k prasečí chřipce překročil mez. Může ho to stát místo, říká expert
360°

Hřib přirovnáním Svobody k prasečí chřipce překročil mez. Může ho to stát místo, říká expert

Mezi představiteli koalice Spolu, která vyhrála volby v Praze, panuje většinová shoda na tom, že by chtěli koalici v hlavním městě složit na základě vzoru vládní pětikoalice. V médiích se však diskutuje, zda takové spolupráci nebudou škodit spory mezi lídrem Spolu Bohuslavem Svobodou (ODS) a dosavadním pražským primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti), kteří si šli během kampaně tvrdě po krku. Profesionální vyjednavač Radim Pařík v pořadu 360° mimo jiné radil, co by oba politici měli udělat, aby mohla koalice bez problému vzniknout.

Infobox
sledujeme živě
23:46

Volební on-line přenos pro dnešek končí. Děkujeme za pozornost.

23:20

Vítězové a poražení voleb: Slaví Novotný či Vandas. Neuspěl Špidla, v cílové rovince padl Váňa

23:01

Prachatická ODS jedná o pětikoalici, starostou chce být poslanec Jan Bauer

22:50

Devět perliček senátních voleb: Největší smolař i neuvěřitelné stranické přestupy

Meloniová míří na vrchol. Parlamentní volby v Itálii jasně ovládl pravicový blok

Aktualizováno

Pravicový blok jasně zvítězil v neděli v italských parlamentních volbách i podle předběžných propočtů, které zveřejňují italská média. Favorizovaná aliance si podle televize přišla na zhruba 43 procenta hlasů. Jasné vítězství aliance pravicových stran předvídaly i první odhady založené na průzkumech mezi voliči. Středolevá Demokratická strana už podle agentury Reuters uznala porážku a oznámila, že bude hlavní opoziční silou.

Sáhl jsem si na úplné dno. Partner Soukalové popsal chvíle zoufalství při pátrání po Gábině

O tom, že si bývalá biatlonistka a nynější moderátorka pořadu Showtime Gábina Soukalová prožila v italských Alpách zlý sen, když se při výletě na kole ztratila, již CNN Prima NEWS informovala. Další detaily ale nyní exkluzivně pro ShowTime popsal i její partner Miloš Kadeřábek, který ve středu v podvečer zalarmoval záchranáře poté, co se Gábině ještě stačil dovolat, než se jí vybil mobil. Tušil díky tomu, že se kus značené cesty utrhl a jeho milá hledá cestu zpět.

Okamura ke svému přešlapu: Měl jsem volební lístek pro Růžičku ještě roztrhat a sníst?

Šéf SPD Tomio Okamura už druhý den obhajuje svůj protestní hlas pro znovuzvoleného senátora Jiřího Růžičku. Ten obhájil svůj post v horní komoře parlamentu již v prvním kole. Ačkoliv Okamura volební lístek přeškrtal a natrhnul, stále pravděpodobně platil. „Měl jsem ten lístek ještě zmuchlat? Sníst? Roztrhat na kusy? Ještě něčím polít? Hlavně jsem rád, že jsem vyjádřil nesouhlas s politikou vlády Petra Fialy (ODS),“ doplnil pobaveně Okamura v povolební Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Živě
ON-LINE: V Praze se sešli Praha sobě, Piráti a STAN, konkrétní dohoda nevznikla

Komunální volby v hlavním městě vyhrála koalice Spolu pro Prahu, získala 19 mandátů v zastupitelstvu, které má 65 členů. Druhé skončilo ANO se 14 mandáty. Třetí Piráti budou mít 13 zastupitelů. Mandát v Senátu získal v prvním kole ve volebním obvodu Praha 6 Jiří Růžička (TOP 09), na Bruntálsku Ladislav Václavec (za ANO) a na Orlickoústecku jmenovec premiéra Petr Fiala (za KDU-ČSL).

Živě
ON-LINE: Rusové se děsí mobilizace. Ze země uprchlo přes čtvrt milionu mužů, píší média

Rusové v neděli brzy ráno opět zaútočili pomocí sebevražedných bezpilotních letounů na přístavní město Oděsa. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v sobotním projevu před Valným shromážděním OSN obvinil Západ, že se snaží zničit a rozdělit Rusko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval, že Ukrajinci osvobodí celou svoji zemi. A ruský vůdce Vladimir Putin učinil další personální změnu ve vedení armády.

Domácí zpravodajství

S touto cestovkou už nikam. Zdravotní trable a návrat domů byly noční můra, líčí klientka

Vidina exotické dovolené pro rodinu s dětmi se změnila v noční můru. Zdravotní problémy, které ji během pobytu v Tunisku postihly, ji nakonec donutily vrátit se domů o několik dní dříve. Přestože v dřívějším letadle byla volná místa, museli znovu zaplatit plnou cenu letenek. Navíc za poměrně dramatických okolností, které člověk ve 21. století u prestižní cestovní kanceláře nečeká. „Chtěla bych důrazně lidem doporučit, aby při výběru dovolené také pečlivě zvažovali, se kterou cestovní kanceláří do světa vyrazí,“ začala redakci CNN Prima NEWS popisovat svůj příběh paní Karolína.

Lepší SPD než kmotři z ODS a TOP 09. Zakládající člen Pirátů vyzval k vendetě v Plzni

Aktualizováno

Plzeňští Piráti v krajském městě zamýšleli koalici s hnutím ANO a STAN i s kontroverzní podporou od dvou zastupitelů za SPD. Proti tomu se však ohradil předseda Pirátů Ivan Bartoš. Strana po nedělním jednání nakonec došla k závěru, že se o podporu SPD neopře. Jeden ze zakládajících členů Pirátů Dalibor Záhora, který je ostrým kritikem plzeňské ODS i TOP 09, si spolupráci s SPD na komunální úrovni představit uměl.

S kandidaturou na prezidenta nepočítám, prohlásil Vystrčil. ANO čeká na Babiše a Spolu tápe

S kandidaturou na prezidenta nepočítám, prohlásil v nedělní Partii Terezie Tománkové televize CNN Prima NEWS šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Ten se dostal s 45 procenty do druhého kola senátních voleb, které bude příští týden. ANO podle šéfky poslanců hnutí Aleny Schillerové „čeká na Andreje Babiše“. Koalice Spolu tápe. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) naznačil, že nejspíš někoho podpoří.