PŘEHLEDNĚ: Izrael versus Palestina. V čem spočívá stoletý mocenský konflikt?

Už přes sto let bují u pobřeží Středozemního moře mocenské, válečné a náboženské spory mezi Araby a Židy. Dvě frakce Izrael a Palestina se navzájem považují za okupanty a agresory. Poslední vlna nepokojů započala předminulý víkend, podstata konfliktu se ale nachází hluboko v historii.

Co je to Palestina?

Palestina je geografické označení území na Blízkém východě mezi břehem Středozemního moře a řekou Jordán. Palestinou se ale také označuje stát, který se vedle Izraele v oblasti rozkládá. Jeho obyvatelstvo tvoří převážně arabští muslimové. Stát Palestina byl vyhlášen v roce 1988 a skládá se ze dvou částí:

• Pásmo Gazy – úzký územní pás, který leží u hranice Izraele a Egypta. V oblasti žije bezmála dva miliony Palestinců.

• Západní břeh Jordánu – druhá část státu Palestina, která se nachází na východě Izraele. Krom židovské země toto území sousedí s Jordánskem, které se považuje stejně jako Egypt za spojence Izraele. Západní břeh Jordánu odděluje na jedné straně, jak název napovídá, řeka Jordán, na druhé straně oblast geograficky prostupuje městem Jeruzalém. Západní břeh Jordánu tak rozděluje hlavní město Izraele, náboženskou baštu Arabů i Židů, na západní a východní Jeruzalém. Arabové v něm obývají převážně východní část.

Pozice Palestiny jako státu na poli mezinárodní politiky je problematická. Jeho existenci uznává zhruba 70 procent zemí světa, a to včetně Česka. Naopak Spojené státy a většina mocností západní Evropy Palestinu jako stát neuznávají, přesto jsou nakloněné myšlence na konstrukci určitého řešení, na základě kterého by mohli žít v oblasti Palestiny pospolu Arabové i Židé.

Jak vznikl stát Izrael?

Po první světové válce se rozpadla Osmanská říše, a oblast Palestiny tak přešla pod vládu Spojeného království. V roce 1920 vznikl takzvaný Britský mandát Palestina, na jehož správě se mohli do určité míry podílet Arabové i Židé. Už tehdy ale v oblasti plály brutální spory mezi oběma etniky. Velká Británie po krvavých střetech raději po druhé světové válce delegovala zodpovědnost za Palestinu na OSN.

Brzy poté se OSN rozhodla posvětit vznik samostatného státu Izrael. Židé dostali do správy svůj stát oficiálně 14. května 1948, v té době přitom žilo v oblasti Palestiny dvakrát více Arabů než Židů. Islámské státy na Blízkém východě nechtěly rozhodnutí OSN přijmout a den po vyhlášení nezávislosti na Izrael zaútočily. Židé se ale dokázali prudké ofenzivě ubránit, a to i díky dodávce československých letadel. I proto jsou dodnes vztahy Česka a Izraele na velmi dobré úrovni.

Kdo Izrael uznává?

Většina muslimských zemí na Blízkém východě nadále vnímá Izrael jako narušitele náboženské i územní integrity oblasti. Ze zemí v regionu akceptuje Izrael jako samostatný stát Egypt, Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Bahrajn. Mírovou smlouvu pak minulý rok sepisovaly s Izraelem i africké země Maroko a Súdán, a to za významného přispění tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Mimo Blízký východ je pak Izrael stabilním pilířem mezinárodní politiky, se kterým spolupracují všechny významné mocnosti. Jeho nezávislost ale dosud nechtějí uznat například Indonésie, Severní Korea nebo Malajsie.

Co je to Hamás?

Hamás (Hnutí islámského odporu) je oficiálně palestinská politická strana. Západ ale organizaci vnímá kvůli jejím aktivitám jako teroristickou a odmítá s ní vést dialog. Hamás se sám označuje za islámskou stranu a vládne v Pásmu Gazy, kde probíhá aktuální konflikt. Západní břeh ovládá nacionalistické a sekulární hnutí Fatah.

Jak funguje systém Železná kopule?

Izraelci se dokáží bránit vojenským úderům Hamásu díky nejmodernějším armádním technologiím. Páteř obranného systému Izraele tvoří systém Železná kopule (Iron Dome), který dokáže sestřelit nepřátelské rakety ještě předtím, než dopadnou na cíl. Účinnost systému je zhruba 90 procent.

Jak začal poslední konflikt Palestiny a Izraele?

V sobotu 8. května došlo na Chrámové hoře v Jeruzalémě k nepokojům, při kterých se střetli izraelští policisté a palestinští věřící. Incident pobouřil radikální hnutí Hamás natolik, že v pondělí spustilo na Izrael palbu. Odpověď Izraele přišla záhy.

Tak začal poslední střet dvou rivalů, při kterém zemřelo už přes 200 lidí. V sobotu 15. května podnikl Izrael útok, při kterém srovnal se zemí výškovou budovu v Pásmu Gazy, kde sídlily redakce agentury AP a Al-Džazíry. Izrael tvrdí, že uvnitř budovy operovalo hnutí Hamás. Novináři, kterým nyní nabídla úkryt agentura AFP, to odmítají. V neděli ráno pak začal Izrael ostřelovat sídlo šéfa Hamásu.

Mezitím se o uplynulém víkendu naplno rozběhly diplomatické tahanice. Do Izraele dorazil americký diplomat Hady Amr, napětí na Blízkém východě řešili v Evropské unii i v OSN.

Jak se k nepokojům stavějí USA?

Americký prezident Joe Biden si krátce po eskalaci konfliktu na Blízkém východě telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i palestinským vůdcem Mahmúdem Abbásem. Šéf Bílého domu zastává názor, že má Izrael právo bránit se teroristickým útokům a žádá hnutí Hamás, aby zastavilo palbu.

Svým postojem ale Biden způsobil poprask v srdci demokratické strany. Někteří američtí zákonodárci v čele s Alexandriou Ocasio-Cortezovou si totiž myslí, že v konfliktu jsou v právu Palestinci a že Izrael uplatňuje režim apartheidu.