Tisková konference po jednání vlády
Vláda ve středu schválila svou strategii, jak řešit uprchlickou krizi v Česku. Určila si 13 priorit, které se týkají například školství, zdravotnictví, ubytování i zaměstnání. Připravila i tři scénáře, počítá až s milionem příchozích uprchlíků, stavbou mobilních domů nebo výukou ve škole na směny. Co vládní strategie obsahuje?
Česko v současné době podle vlády přechází do druhé fáze uprchlické krize, kdy se chce zaměřit na budování podmínek pro adaptaci uprchlíků. Ti se mají naučit česky, zapojit se do vzdělávacího systému, najít si práci, stálé ubytování a zajistit si stálou zdravotní péči.
Válka na Ukrajině
Zároveň si kabinet chce připravit dlouhodobá řešení uprchlické krize, k čemuž má pomoci právě dokument, který vláda ve středu schválila. Ten má republiku připravit na třetí fázi uprchlické krize, která může trvat až rok. Vláda se podle tohoto dokumentu chce zaměřit na integraci běženců, kteří v Česku budou chtít zůstat. Zároveň má naplánovat pomoc s návratem těm, kteří se budou chtít vrátitt na Ukrajinu.
Jaké jsou scénáře vývoje krize?
- 1. Rychlá stabilizace – 250 až 300 tisíc lidí
Tento scénář předpokládá relativně rychlou stabilizaci situace na Ukrajině. Uprchlíků by už v Česku nemělo moc přibýt a situace by se měla postupně uklidnit.
- 2. Postupná eskalace – 500 až 600 tisíc lidí
Vláda počítá spíše s tímto scénářem. Ten předpokládá postupnou eskalaci konfliktu na Ukrajině. Válčit by se mohlo na východě země a své domovy by opustilo více lidí. Někteří by pokračovali dál do Evropy, do Česka by přišlo až 500 tisíc běženců.
„Tento scénář je s ohledem na současnou situaci možný, a proto většina opatření musí být připravena tak, abychom zvládli i uprchlickou vlnu způsobenou tímto vývojem,“ uvádí vládní dokument.
- 3. Extrémní eskalace – 1 milion lidí
Nejhorší scénář předpokládá masovou migraci v důsledku plošného rozšíření konfliktu na většinu území Ukrajiny. Lidé by tak prchali ze všech částí Ukrajiny. Počítá se i s tím, že by utíkali i lidé, kteří se zatím přesunuli jen v rámci Ukrajiny do západních částí země. Do Česka by přišlo až milion lidí.
Co hrozí a jaká jsou řešení?
- Ubytování
Pokud do Česka přijde více než 500 tisíc běženců a vyčerpají se nouzové ubytovací kapacity, vláda počítá s tím, že vybuduje nouzové ubytování ve stanech a mobilních ubytovacích kontejnerech. V takovém případě podle dokumentu „nevyhnutelně dojde k negativním sociálním dopadům“, což znamená například ubytování v lokalitách s omezenou dostupností zdravotních, sociálních a vzdělávacích služeb nebo vznik ghett.
Žádoucí proto podle vládního dokumentu je, aby se uprchlíci co nejdříve přestěhovali do standardního ubytování. Vláda plánuje aktivovat existující bytový fond a zároveň podpořit výstavbu, dostavbu či opravu sociálních bytů v obcích. Rekonstruovat chce i byty, které jsou aktuálně neobyvatelné. Také plánuje například upravit nebytové prostory na bytové jednotky. Stát by ale případně mohl nakoupit i mobilní nebo modulární domy, kde by uprchlíci mohli bydlet.
- Zaměstnání
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) opakovaně zdůraznil, že chce, aby si uprchlíci co nejdříve našli v Česku práci. Resort proto připravuje řadu programů, pomoct má i Úřad práce. Tam chce ministerstvo nabrat nové zaměstnance, aby nápor zvládli.
Zároveň ministerstvo chce zřídit nová pracovní místa pro zajištění překladatelských a tlumočnických služeb, uznávání kvalifikací, přípravy jazykových a dalších rekvalifikačních kurzů, protože klíčové pro hledání práce je naučit Ukrajince česky.
Největším problémem podle resortu bude nesoulad poptávaných míst a struktury nově příchozích. Stát tak chce „důkladně analyzovat“ dovednosti a kvalifikační předpoklady uprchlíků.
Vláda také chce ohlídat, aby Ukrajinci měli důstojnou práci a rovné podmínky. „Aby ukrajinští zaměstnanci za podmínek, které neodpovídají standardu, nebrali práci občanům České republiky,“ píše se v dokumentu. Kontrolovat to má Státní úřad inspekce práce i policie.
- Školství
Školství bude podle vlády „zasaženo zásadním způsobem“. Téměř polovina uprchlíků jsou děti, které se do 90 dnů musí přihlásit k povinné školní docházce. Vláda je tak chce zapojit do adaptačních skupin, aby si v Česku zvykly a naučily se náš jazyk. Nejpozději od září by měly nastoupit do povinné školní docházky.
V současné době je v Česku přibližně 125 tisíc dětí, které uprchly před válkou. Pokud by v září všechny nastoupily do škol a školek, vzdělávací systém to podle dokumentu s obtížemi zvládne. Existuje ale riziko, že se sníží standardy pro žáky v nejvíce postižených oblastech. Také se zvýší personální zátěž ve školách a školkách.
Pokud by však do Česka přišlo 250 až 500 tisíc dětí, nebudou současné kapacity vzdělávacího systému stačit. Nebude dostatek prostor ani učitelů. Standardy vzdělávání by se snížily pro žáky v celé republice. Navíc by mohlo dojít k vyučování na směny.
Stát by pak hledal nové prostory vhodné k výuce, využít by se mohla například střediska volného času, základní umělecké školy a podobně. Případně by se některé prostory škol rekonstruovaly. Počítá se i s tím, že by školy potřebovaly nové pedagogy a asistenty, jazykové koordinátory a další pracovníky.
Ukrajinští žáci by podle dokumentu mohli být vyučováni také přímo v místech nouzového ubytování. Klíčové však podle vlády bude zachování co nejvyšší kvality vzdělávání pro české děti.
- Sociální služby
Pokud přijde více než 250 tisíc uprchlíků, systém sociální péče podle dokumentu zátěž nezvládne. V současné době je v České republice tento systém na hranici svých kapacit. Je proto nezbytné zajistit navýšení lůžkové i terénní kapacity sociálních služeb.
Vláda spoléhá na to, že by ale Ukrajinci mohli částečně zaplnit volná pracovní místa v sociálních službách. Před vypuknutím uprchlické vlny tam chybělo 1 600 až 2 000 pracovníků.
- Zdravotnictví
Čím více Ukrajinců bude zaměstnáno, tím nižší budou výdaje státu na oblast veřejného zdravotního pojištění, uvádí dokument.
Pokud do Česka ale přijde až 500 tisíc lidí z Ukrajiny, bude omezeno poskytování odborné ambulantní péče. Problém může mít zejména onkologie a místa, kde se léčí vzácná onemocnění. Navíc se prodlouží objednací doby ošetření. I záchranky budou mít více výjezdů.
Chybět mohou pracovníci s příslušnou specializací. Vláda tak chce rozšířit kompetenci některých odborností, aby zdravotnictví přílivu Ukrajinců stačilo. Resort připravuje podmínky pro zapojení ukrajinských lékařů a zdravotních sester do poskytování zdravotních služeb. Také má vzniknout jazykový kurz, který bude mít kapacity 200 lékařů a 400 zdravotních sester.
Vládní dokument se zabývá i vakcinací. Pokud ukrajinské děti nebudou moct prokázat očkování, bude je nutné přeočkovat. Pro vážně nemocné nebo rozléčené pacienty z Ukrajiny bude potřeba doobjednat specifická léčiva a vakcíny.
- Adaptace a integrace
Vláda se chce soustředit i na adaptaci a integraci uprchlíků. „Česká republika musí zajistit především bezpečnost všech obyvatel prevencí možných střetů způsobených mimo jiné frustrací, napětím mezi komunitami a spornými body v interakci s hostitelskou společností s možným přispěním extrémistických skupin,“ píše se v dokumentu.
Vláda chce také bránit bezdomovectví, vykořisťování zejména ze strany krajanů a vydírání. „Neřešením této situace se vystavujeme mnohočetným problémům,“ varuje dokument.
- Vnitřní bezpečnost
Podstatné zvýšení počtu lidí v Česku bude mít podstatné důsledky i na vnitřní bezpečnost země. „Uprchlíci jsou jednak velmi zranitelnou skupinou, u níž lze očekávat významný zájem různých organizovaných kriminálně rizikových skupin (obchod s lidmi, sexuální vykořisťování, nelegální zaměstnávání apod.), mohou být ale také cílem předsudečné či jinak nenávistné trestné činnosti. Vyloučit samozřejmě nelze ani problémy uvnitř samotné uprchlické komunity spjaté například s různými sociálně patologickými jevy,“ varuje vládní dokument.
Kabinet tak chce posílit preventivní aktivity zaměřené nejen na samotné uprchlíky, ale i na Čechy. Také chce posílit samotný výkon policejních činností.
- Digitalizace
Má vzniknout i databáze, která bude obsahovat detailnější údaje o příchozích Ukrajincích, tedy informace o tom, co potřebují a jaké mají v Česku možnosti. Problém je zatím právní stránka jejího vzniku.
Vláda chce také lépe monitorovat kapacity v jednotlivých oblastech Česka tak, aby věděla, kde jsou největší nedostatky. Následně na ně chce reagovat. Díky takovým datům bude moci i lépe rozmisťovat Ukrajince po Česku.
Pomohou odborníci i veřejnost
Vládní dokument má být „živý“, ministři jej chtějí upravovat podle vývoje války na Ukrajině i aktuálních potřeb. V současné době se podle vládních představitelů k němu má vyjádřit Sněmovna, odborníci i veřejnost. Až poté má být vytvořena finální dlouhodobá strategie.
Kabinet ve středu jmenoval i národního koordinátora, který má strategii krize řídit. Dočasně se jím stal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ten má sestavit „Strategickou pracovní skupinu pro koordinaci reakce na dopady uprchlické vlny“ a společně s ní má zapojit jednotlivé resorty do řešení krize a komunikovat strategii veřejnosti. Skupina má být funkční i mimo nouzový stav.
Kabinet počítá s tím, že uprchlická vlna bude stát Česko až 54 miliard korun. Většinu peněz chce investovat do sociální oblasti, školství, na ubytování a do zdravotnictví. Pokud si ale lidé z Ukrajiny co nejrychleji najdou práci a zapojí se do českého systému, podle ministrů by to státnímu rozpočtu mohlo i pomoci.
