CNN Prima News ■ Zprávy Zahraničí Vladimir Putin

Putin jako veřejný nepřítel číslo jedna. Le Penová a další od něj dávají ruce pryč

Téma: Vladimir Putin
Tomáš Kačmár
24. března 2022 17:38

Vývoj bojů na Ukrajině (24.3.)

Český ráj v Texasu. V nenápadném městečku nosí moravské kroje, pečou kolache a volí Trumpa

Nečekaný objev na slavném obrazu. Michelangelo zachytil nemoc, která ženy trápí dodnes

„Andělský moment“: Chlapce před útočníky kryla svým tělem. Hrdinský čin zachytilo video

Úřad práce zruší desítky svých poboček. Přibývá napadení i výhrůžek zaměstnancům, říká ředitel

Stálice Grolich i prvenství pro ANO: V posledních krajích zvolili hejtmany, zbývá jeden region

Tam za zdí je nejnebezpečnější město světa. CNN Prima NEWS na hranici USA a Mexika

Na triumfu Trumpa v roce 2016 jsme prodělali desítky milionů, přiznává Sochor z Tipsportu

Student autoškoly řídil opilý, přišlo se na to díky účasti při banální nehodě

Kvůlí ruské invazi na Ukrajinu se řada světových státníků začala distancovat od Vladimira Putina, přestože ho dříve porporovali. Jsou mezi nimi například francouzská prezidentská kandidátka Marine Le Penová, italský exministr vnitra Matteo Salvini, ale i český prezident Miloš Zeman či předseda SPD Tomio Okamura. Jejich odpůrci upozorňují, že se od ruského prezidenta přesto tak snadno „neodpářou“. Putin zároveň počítá stále i s některými zahraničními politiky, kteří s ním sympatizují i nadále.

Podpora Vladimira Putina se zřejmě velmi prodraží francouzské prezidentské kandidátce Marine Le Penové. Šéfka strany Národní shromáždění si totiž před dubnovými volbami ve Francii nechala vytvořit zhruba 1,2 milionů papírových letáků, na kterých si třese rukou právě s Putinem.

Po zahájení ruské invaze se ale Le Penová rozhodla letáky zničit. Jako oficiální důvod neuvedla fakt, že je na fotografii s Putinem, ale „chybou tisku“, za což však sklidila další kritiku a posměch.

I sama Le Penová nyní Putina a jeho vládu v Rusku odsuzuje. „Ano, je to autoritářský režim, historicky i kulturně. A to i když ji soudíme dle našich západních norem, které nejsou jako ruské,“ uvedla po zahájení války prezidentská kandidátka, která by se podle průzkumů měla znovu utkat se současnou hlavou státu Emmanuelem Macronem ve druhém kole prezidentských voleb.

Mezi podporovatele Vladimira Putina se v uplynulých letech řadil i italský exministr vnitra a šéf pravicově populistické strany Liga. Ten se neváhal vyfotit v tričku s Putinovou podobiznou a vystoupil v něm v Evropském parlamentu nebo se v něm ukázat přímo na moskevském Rudém náměstí.

Ukrajinou se ozývají exploze

Ukrajinou se ozývají exploze

Ruský tank při invazi na Ukrajinu

Bytový komplex u ukrajinského Charkova byl zasažen náletem.

30 Zobrazit galerii

Kolona vojenské techniky

Kouř stoupající ze základny protivzdušné obrany po zjevném ruském úderu v Mariupolu

30 Zobrazit galerii

Nedávno otočil a dokonce vyrazil do polské Přemyšle podpořit ukrajinské uprchlíky, kteří do Polska míří ve velkém. Zde ho ovšem veřejně před novináři zesměšnil místní starosta Wojciech Bakun. Ten totiž vytáhl právě tričko s Putinem, které Salvini v minulosti nosil, a italského politika odsoudil. „Podívejte se, co muž, kterého nazýváte přítele, udělal lidem, kteří přicházejí přes hranice v počtu i 50 tisíc denně,“ prohlásil Bakun hned vedle stojícího Salviniho.

Toho slova starosty Přemyšle viditelně znervóznila. „Promiňte, pomáháme zde uprchlíkům, dětem, maminkám, tatínkům z Ukrajiny,“ snažil se Salvini přerušit Bakuna. Po chvíli však italský exministr raději odešel.

Bad adventure for Matteo Salvini at the Ukrainian-Polish border:

the mayor of Przemys refused to go with him and showed the shirt worn by the leader of the League in the European Parliament a few years ago: "No respect for you"

(🎥 @SimoneAlliva)

pic.twitter.com/rniXmeadBO
— Marco Bresolin (@marcobreso) March 8, 2022

Zeman obrátil a Putina označil za šílence

Dlouhá léta patřil mezi spojence Vladimira Putina i český prezident Miloš Zeman. Na mnoha setkáních si s ruskou hlavou státu notoval a označoval ho za skvělého politika. Nejproslulejší se asi stala Zemanova hláška o novinářích. „Jsou tu další novináři? Novinářů je moc, měli by se likvidovat,“ řekl Zeman Putinovi při setkání v roce 2017. Ruský prezident tehdy odvětil: „Není potřeba je likvidovat, lze je omezit.“

Dnes Zeman hovoří jinak. S Putinovou invazí na sousední Ukrajinu český prezident otočil a ruského prezidenta odsoudil. „Jedná s o akt nevyprovokované agrese, který je zapotřebí důsledně odsoudit. A to nikoli pouze slovy, ale také činy,“ řekl Zeman letos 24. února, tedy v den, kdy Rusové zaútočili na Ukrajinu.

Hlava státu tehdy v projevu poznamenala, že má ráda ruskou kulturu a váží si obětí Rusů ve 2. světové válce. „To ale neznamená, že budu souhlasit s tím, aby na území suverénního státu bez vyhlášení války vstoupila cizí armáda,“ pokračoval tehdy Zeman s tím, že se v osobě Vladimira Putina a jeho úmyslech „mýlil“.

Putina pak dokonce označil za „šílence“. „Šílence je zapotřebí izolovat a nebránit se vůči němu pouze slovy, ale konkrétními opatřeními,“ dodal ve svém projevu Zeman a oznámil, že je zastáncem co nejtvrdších protiruských sankcí.

Kalousek Zemanově otočce nevěří

Zemanovu otočku ve vztahu k Putinovi mu ovšem nevěří někteří bývalí významní politici. „Zemanovi to nevěřím. Mnoho let tady neodpustitelně sloužil ruským zájmům. Ale je dobře, že to od něj zaznívá,“ řekl k Zemanovi ve speciálním vysílání 100 dnů vlády Petra Fialy na CNN Prima NEWS exministr financí Miroslav Kalousek.

„Když si někdo myslí, že je spojenec, a pak zjistí, že byl rohožkou a idiotem, tak to s člověkem zamává,“ dodal Kalousek. Upřímnému názorovému obratu nevěří ani bývalý předseda Zelených Matěj Stropnický. „Je to obrat podle veřejného mínění a může se to zase otočit,“ poznamenal.

Podle expremiéra Mirka Topolánka muselo u Zemana dojít k velké deziluzi. „Přestože jsme míru agrese očekávali, nedokázali jsme si představit invazivní a brutální válku, ke které došlo. Deziluze u něj musí být opravdu velká,“ uvedl Topolánek ve speciálu 100 dnů vlády Petra Fialy.

Okamura to schytává od vládnoucí koalice

Mezi tuzemské příznivce Vladimira Putina podle svých vyjádření ve veřejném prostoru patřil i šéf opoziční SPD Tomio Okamura. Ten část takových statusů na sociálních sítích smazal, ale jeho odpůrci mu je neváhají připomenout.

Válka na Ukrajině

Zachoval se tak například ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Přesně, jako by to psala Putinova propaganda. Tomio Okamura napsal: ‚Ukrajina je rozdělená země kulturně, nábožensky i politicky. Dříve bylo toto území rozděleno mezi Polsko, Rusko a Turecko. Později v 18. století ji plně ovládlo Rusko. Současná Ukrajina je výtvor bolševiků, kteří rozdělili ruské impérium na republiky sovětského svazu. Snaha USA využít ji proti Rusku je nebezpečná hra ohrožující budoucnost Ukrajiny, ale i Evropy. Pokud se to USA podaří a v Evropě vznikne opět válka, Ukrajina přestane existovat‘,“ citoval Stanjura.

Podobně hovořil na adresu Okamurovy SPD i 1. vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Putin je agresor, kterému jste tleskali. Podporovali jste ho, tvořili jste jeho podhoubí tady v Česku,“ vmetl Rakušan šéfovi poslanců SPD Radimu Fialovi v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Sám Okamura se nyní k válce na Ukrajině a Putinovi veřejně nevyjadřuje a na schůzích v Poslanecké sněmovně v posledních dnech řeší aktuální kauzu europoslance Stanislava Polčáka (STAN). SPD tak hájí šéf poslaneckého klubu. „S Ruskem nemáme nic společného. Nedostali jsme ani rubl, ani láhev vodky. Snažíte se z nás udělat proruskou stranu, to není pravda,“ bránil se šéf poslanců SPD v debatě proti Rakušanovi.

Spojenci z Běloruska i Srbska

Na druhou stranu se však Putin i nadále může opřít o podporu jiných zahraničních politiků. Vůbec nepřekvapí, že aktuálně jeho nejloajálnějším spojencem zůstává běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko, kterému se léta přezdívalo „poslední evropský diktátor“. Partnerství obou prezidentů je tak pevné, že Rusové využívají běloruské území pro přepravu svých vojáků a techniky na ukrajinskou frontu. Kromě toho se šíří informace, že ruští vojáci, kteří na Ukrajině utrpěli zranění, jsou ošetřováni v běloruských nemocnicích.

Aktuálně se navíc čím dál více spekuluje, že se Bělorusové do ruské invaze na Ukrajinu zapojí i vojensky. Podle zahraničních pozorovatelů se Putin snaží vyvíjet tlak na Lukašenka, aby i Bělorusko vyslalo na Ukrajinu svá vojska. Ta jsou ovšem podle analytiků ve velmi špatném stavu, ať už co se týče morálky či výzbroje.

Do jisté míry Putinovým spojencem zůstává i srbský prezident Aleksandar Vučić. „Srbsko respektuje normy mezinárodního práva. Ale zároveň má své vlastní zájmy,“ prohlásil po zahájení invaze Vučić. Srbsko se navíc odmítlo připojit k mezinárodním sankcím proti Rusku a ani neuzavřelo svůj vzdušný prostor ruským letadlům.

Tagy:

válka Vladimir Putin Francie Itálie invaze Ukrajina Miloš Zeman Bělorusko Aleksandar Vučić Tomio Okamura Matteo Salvini Alexandr Lukašenko Rusko Svoboda a přímá demokracie Prezident Ruska Marine Le Pen