Řecko přijímá další preventivní opatření na obranu svých státních hranic s Tureckem v regionu Evros. Reaguje tím na slova tureckého ministra zahraničí, že ilegální migranti se po skončení koronavirové pandemie zřejmě opět vydají k řecko-turecké hranici a pokusí se dostat do Evropské Unie. Řekové posilují počty bezpečnostních hlídek a plánují rozšíření hraničního plotu. Turecko proti tomu protestuje. Zvýšené napětí mezi oběma zeměmi trvá od února poté, co Ankara oznámila, že už dál nebude dodržovat migrační dohodu s EU.
„V důsledku pandemie se pohyb migrantů zpomalil. Ale po jejím skončení budou rozhodně chtít odejít,“ uvedl tento týden turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu.
Další stovky policistů a vojáků míří na hranice
Řečtí analytici vyjádřili obavy z možného opakování krize z konce února před začátkem pandemie, kdy turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že dveře do Evropy jsou otevřené a migrantům v odchodu z Turecka nebude nikdo bránit. Analytici se tehdy shodovali, že Turecko se touto cestou snažilo o nátlak na Evropu kvůli získání její podpory pro svou vojenskou invazi v syrském Idlibu.
Podobně jako Cavusoglu se v březnu vyjádřil i turecký ministr vnitra Suleyman Soylu: „Až tato epidemie skončí, nebudeme bránit nikomu, kdo bude chtít jít.“
Řecko na aktuální situaci reagovalo posláním dalších čtyř stovek policistů a vojáků na kritická místa podél státních hranic. Ti mohou být v dalších dnech ještě posíleni. Řecké úřady rovněž minulý týden informovaly, že po zhruba tříměsíční přestávce evidují několik nových lodí s migranty, které připluly k pobřeží ostrova Lesbos.
V posledních dnech pak došlo k dalšímu nárůstu napětí mezi Řeckem a Tureckem v souvislosti s řeckým záměrem rozšířit 12,5 kilometru dlouhý hraniční žiletkový plot s termálními a monitorovacím kamerami, s nímž Turecko nesouhlasí. Podle tureckého webu Ahval napětí v posledních týdnech rostlo také kvůli sporu o práva na průzkum zemního plynu u břehů Kypru a kvůli tureckému porušování řeckého vzdušného prostoru.
Řecko udělá vše nezbytné, aby zabránilo narušení své suverenity
„Řecko chrání a zajišťuje své hranice, zejména ty pozemní,“ uvedl řecký ministr obrany Nikos Panagiotopoulos. Na dotaz, zda bude země reagovat v případě, že Turecko naplní svou hrozbu a začne vrtat jižně od Kréty, odpověděl: „Uděláme, co bude nezbytné, abychom zabránili jakémukoliv narušení našich suverénních práv.“ O jeho slovech informoval řecký web Ekathimerini.
Na vyhrocenou situaci reagoval i turecký velvyslanec v Praze a bývalý ministr pro záležitosti EU (a vedoucí vyjednavač přístupu Turecka do EU) Egemen Bagis, který pro tureckou státní televizi uvedl, že země bude reagovat, pokud Řekové budou stavět hraniční zeď.
Podle řeckého webu Greek City Times velvyslanec uznal, že Řecko může postavit zeď kdekoliv na svém území „kromě hranic s Tureckem, protože každá akce vyvolává reakci, a pokud jim nevadí reakce, pak ano, mohou to zkusit“.
Migranti jako turecká zbraň?
Dále Egemen Bagis vysvětlil, že pokud chce Řecko postavit zeď, musí tomu předcházet konzultace. Když byl dotazován, jakou reakci by Řecko mohlo od Turecka očekávat, uvedl, že „co se stalo ve Středomoří s Kyprem, by jim mohlo posloužit jako ponaučení“. Šlo zřejmě o odkaz na tureckou invazi na sever Kypru v roce 1974 po ujištění amerického stratéga a poradce několika prezidentů Henryho Kissingera, že Řecko nebude přistupovat k odvetě.
„Dvě strany, dva sousedé, dva spojenci se sejdou a nejprve diagnostikují problém a teprve potom přichází s řešením tohoto problému. Se svými sousedy vždy velmi spolupracujeme, pokud jsou oni ochotni spolupracovat s námi,“ dodal Bagis.
Řecký web rovněž připomněl útok Turků na Řecko a situaci z přelomu února a března, kdy měla být turecká armáda přistižena dokonce při pokusu strhnout hraniční plot s Řeckem ve snaze umožnit vstup do země desítkám tisíc ilegálních migrantů. Tisíce uprchlíků se později kvůli pandemii stáhly zpět do tureckých utečeneckých táborů. Turecko je domovem více než čtyř milionů migrantů, což z něj v tomto ohledu dělá zřejmě vůbec největší hostitelskou zemi.
„Jak se region postupně vynořuje z koronavirových karantén, vidíme na všech frontách nárůst napětí,“ uvedl řecký poslanec a profesor mezinárodního práva na řecké Panteion University Angelos Syrigos a dodal: „Je zřejmé, že Turecko chce pokračovat ve využívání migrantů a uprchlíků jako zbraní pro vytěžení evropské podpory v rámci svých geopolitických cílů. Obávám se, že velmi brzy bychom mohli vidět novou krizi na hranicích.“
