Rocková muzika, vousy a nenávist vůči Putinovi. Čím se vyznačuje obávaná gruzínská legie?

Členové gruzínské cizinecké legie ukrajinské armády

Gruzínská legie ukrajinské armády se pochlubila úspěšným útokem

Ruské armádě na Ukrajině zatápí také cizinecké jednotky, které jsou součástí domácí armády. Asi nejčastěji je ve veřejném prostoru slyšet o gruzínské legii. Ta na východě země válčí proti Rusům již od roku 2014. Obávaná polovojenská jednotka, jejíž členové rádi poslouchají písně od grungeové kapely Nirvana, je známá díky svému vysokému nasazení v boji i pro svou nenávist chovanou vůči Ruské federaci a jejímu prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Gruzínská cizinecká legie ukrajinské armády je polovojenská jednotka, která již v roce 2014 bojovala na Donbase proti ruským silám a proruským separatistům. Za tu dobu také vycvičila mnoho méně zkušených ukrajinských vojáků.

Nyní má asi tisíc členů, z čehož drtivá většina pochází z Gruzie, ale i z dalších zemí. V jednotce slouží například zhruba 50 Britů. Cíl této legie je prostý – zničit Vladimira Putina a jeho režim.

I v současnosti gruzínská legie operuje na Donbase, kde sabotuje postup ruských okupantů. Například na konci října jednotka provedla úspěšný útok na zákop plný žoldáků z Vagnerovy skupiny. Právě od vagnerovců se gruzínská legie ostře distancuje.

„Nejsme jako vagnerovci. Jsme tady už osm let a dlouho jsme nedostávali ani plat. Nejde nám o peníze, ale o myšlenku být svobodní. Civilizovaní lidé to jistě pochopí,“ popsal rozdíl mezi gruzínskými vojáky a vagnerovci Mamuka Mamulašvili, který obávané cizinecké legii velí.

Gruzie s Ruskem válčila už v roce 2008. Okolnosti vzniku konfliktu v lecčem připomínaly současnou válku na Ukrajině. Předmětem sporu v tomto případě byly autonomní republiky Jižní Osetie a Abcházie.

Konflikt mezi gruzínskými armádními silami a jihoosetskými jednotkami nakonec vyústil v ruskou invazi do Gruzie. Ukrajinští představitelé nyní Gruzii často vybízejí k tomu, aby využila vojensky oslabeného Ruska a pokusila se osvobodit Abcházii i Jižní Osetii. Obě tato území Rusko skrz loutkové státy de facto okupuje.

Je zbytečné s Ruskem vyjednávat.

Mamulašvili proti Rusům bojoval už jako 14letý chlapec ve válce v Abcházii (1992 až 1993), pak v první čečenské válce (1994 až 1996) a v již zmíněné válce v Jižní Osetii (2008). V roce 2013 se přestěhoval na Ukrajinu, aby podpořil Euromajdan. O rok později pak s dalšími gruzínskými vojáky založil v této zemi cizineckou legii.

Po bohatých zkušenostech z válek proti Rusku je Mamulašvili přesvědčen, že s Moskvou nemá cenu o čemkoliv jednat. „Nemluvím diplomatickým jazykem, protože bojuji 30 let. Snažil jsem se, ale diplomacie s Ruskem nefunguje. Je zbytečné vyjednávat s národem, který neposlouchá. Neexistuje dohoda, kterou by Rusové neporušili. Jediný jazyk, kterému rozumí, je kulka,“ řekl 44letý voják a rodák z Tbilisi v rozhovoru pro web Sky News.

Podobně na situaci nahlíží i další členové gruzínské legie. „Nepřítel je stejný pro Gruzii i pro Ukrajinu. Zabíjení pro nás není jednoduché, jsme lidé. Rusové se ale jako lidé nechovají,“ řekl bývalý gruzínský státní úředník Giorgi, který nyní bojuje na Ukrajině. „Máme jednoho nepřítele, který zabírá 20 procent naší země. Čím více jich zabijeme na Ukrajině, tím méně jich budeme muset zabíjet doma,“ doplnil Misha, člen dělostřelectva gruzínské legie.

Vojáci, kteří se často vyznačují dlouhými vousy a posloucháním Nirvany či jiných rockových skupin, rovněž hlasitě prosazují, aby bylo Rusko uznáno jako teroristický stát. „Když si jeden muž připevní na sebe bombu v nákupním středisku, říká se mu terorista. Když ale stát denně zabíjí civilisty, proč jej nemůžeme nazývat jako teroristický? Rusko je teroristický stát, zabíjí civilisty v Evropě a my musíme mít dost odvahy, abychom to nahlas řekli,“ prohlásil Mamulašvili.

Zkušený válečník označil probíhající konflikt na Ukrajině jako boj na život a na smrt, jehož cílem je obhajovat západní ideály, tedy demokracii a svobodu.

Tagy: