Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) organizuje a řídí sabotáže přímo na ruském území. Alespoň to tvrdí s odkazem hned na několik nejmenovaných zdrojů z vojenského a špionážního prostředí americký novinář Jack Murphy. CIA něco takového striktně odmítá. Podle Murphyho je to ale logické a ve svém obsáhlém textu rozkrývá, jak Američané za pomoci další špionážní služby údajně koordinují útoky na sklady zbraní, paliv i infrastrukturu hluboko v srdci Ruska.
Operace se podle Murphyho plánovala roky. Její výsledky jsou nyní vidět v podobě překvapivých explozí a dalších lapálií, se kterými se ruská armáda potýká. Záškodnické akce prý řídí CIA pomocí spících buněk, které byly aktivovány se začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Murphy se ve svém článku odvolává na informace, které získal od tří bývalých příslušníků amerických tajných služeb, dvou někdejších představitelů armády a jedné osoby, která je s celou operací detailně seznámena.
Ačkoliv všechny zdroje odmítly přesněji identifikovat cíle, na které se CIA zaměřila, z veřejně dostupných informací není těžké určit alespoň některé z nich. Od začátku války na Ukrajině proběhlo hluboko na ruském území množství incidentů, při kterých byly poškozeny nebo zničeny sklady paliv, rafinerie, elektrárny, ale také třeba infrastruktura.
Zásadní zvrat u Bachmutu. Expert popisuje velké problémy Rusů a mluví o ukrajinské ofenzivě
Situace u Bachmutu, kde se odehrávají nejtvrdší boje mezi ukrajinskými vojáky a ruskými invazivními silami, možná se začátkem nového roku nabere jiný směr. Ukrajinský vojenský a politický pozorovatel Oleksandr Kovalenko v rozhovoru pro televizní kanál Freedom totiž uvedl, že co se týká bojů kolem Bachmutu, „existuje řada pozitivních aspektů“. Jedním z nich je například to, že ruským jednotkám dochází munice. Vojenský expert proto nevyloučil, že již v prvních měsících roku 2023 může začít ukrajinská protiofenzíva.
Podle Murphyho informací Američané úkoly přímo v Rusku neprovádí, nicméně na ně dohlížejí a útoky řídí. CIA má na těchto operacích velice úzce spolupracovat s jinou tajnou službou, kterou novinář označuje jako „spojence NATO“. Právě ta schvaluje především to, jaké akce budou prováděny, protože přímo na ruském území provádějí záškodnické akce především její lidé. Z bezpečnostních důvodů zůstává jméno této služby utajeno.
„Tvrzení, že CIA nějakým způsobem podporuje sabotáže infrastruktury v Rusku, je kategorická lež,“ vyvrátil mluvčí tajné služby Tammy Thorp jakékoliv zapojení do těchto akcí. Murphy nicméně poukazuje na článek amerického zákoníku, který umožňuje CIA legálně komukoliv popřít aktivity tohoto druhu. Výjimku tvoří pouze tzv. Gang osmi, do kterého patří předsedové Sněmovny reprezentantů, Senátu a někteří členové komisí pro tajné služby.
Podle některých Murphyho zdrojů navíc CIA není jedinou tajnou službou, která v současnosti v Rusku provádí záškodnické akce. Své operace měly se začátkem ruské invaze na Ukrajinu rozjet nezávisle na Američanech také některé evropské rozvědky. „Netuším, kdo za těmi útoky stojí, ale jejich dopad je značný a slouží několika cílům. Jednak má Rusko velký problém udržet své zásobovací trasy a také zasévají v Kremlu pochybnosti, protože to ukazuje, že prezident Vladimir Putin nemá kontrolu nad děním ve své vlastní zemi,“ vysvětluje někdejší polovojenský příslušník CIA Mick Mulroy.
Válka na Ukrajině
Z útoků na cíle v Rusku Kreml většinou viní Kyjev. Ukrajinci sice tyto incidenty komentují, oficiálně se k nim ale nehlásí. Jeden z velitelů ukrajinské rozvědky v nedávném rozhovoru pro deník Bild připustil, že Ukrajinci nějakým způsobem operují i přímo na ruském území. Už dříve prosakovaly informace o speciálních ukrajinských jednotkách provádějících sabotáže v Rusku. Podivných incidentů se ale v Rusku od počátku invaze odehrává poměrně dost, a tak rozhodně nelze vyloučit i další aktéry včetně CIA nebo evropských tajných služeb.
To, že se k útokům nikdo veřejně nehlásí, podle Murphyho zdroje z amerického vojenského prostředí výrazně ztěžuje práci ruským bezpečnostním službám. Ve snaze dopadnout viníky totiž neví, na kterou stranu se vydat dřív. „Ty sabotáže a záškodnické akce mají značný psychologický efekt,“ míní anonymní zdroj.
Ne všechny sabotážní akce ale proběhly bez problémů. Právě kvůli většímu množství skupin, které se je snažily provést, docházelo někdy až k bizarním incidentům. Podle Murphyho zdrojů došlo například k situacím, kdy narušení železniční tratě nebo elektrického vedení jednou skupinou vedlo k neúmyslnému ohrožení jiných misí. Údajně došlo dokonce i k situaci, kdy se dvě sabotážní buňky střetly v místě společného cíle. Vše pak vyústilo v přestřelku s Rusy, přičemž byl jeden agent zabit a jeden zajat. Od té doby se prý zapracovalo na postupech, aby se podobné situace už neopakovaly.
Sabotáž, nebo náhoda? V Rusku došlo k další explozi plynovodu. Ohnivé peklo zabilo tři lidi
Na ruském území došlo k dalšímu podivnému incidentu. V Čuvašsku explodoval plynovod Bratrství, který vede ze západní Sibiře do západoukrajinského města Užhorod. Na sociálních sítích se šíří fotografie i videa mohutného požáru. K výbuchu, který měl na svědomí minimálně tři lidské životy, podle všeho došlo při údržbových pracích. Příčina vzplanutí je zatím neznámá, informovaly tamní úřady. Hasičům se už podařilo požár uhasit.
Vyvstává otázka, kde záškodníci berou výbušniny? I na to má Murphy odpověď. Podle jednoho z jeho zdrojů trvá příprava sabotážních misí v Rusku už poměrně dlouho. Jedna ze spojeneckých tajných služeb začala v Rusku skladovat na různých místech výbušniny a další materiál už před více než deseti lety, a to bez jakékoliv účasti CIA. Američané se prý začali angažovat až po ruské anexi Krymu v roce 2014. Společně se spojeneckou špionážní službou pak začali vytvářet spící buňky, jejichž příslušníci dostali dokonalé krytí. Postupně se do Ruska infiltrovali další a další agenti, někteří z nich dokonce pašovali i novou munici.
K aktivaci spících buněk pak došlo dva dny před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu. Jednou z prvních akcí bylo téměř úplné vyřazení běloruské železnice, po které se k ukrajinským hranicím přepravovaly invazní ruské jednotky. Díky množství výše popsaných skrýší údajně sabotéři disponovali a disponují dostatkem výbušnin. A nejen jich. „Elitní týmy, se kterými máme nejlepší vztahy, vždycky dostanou na své sabotážní akce vzdušný dozor,“ uvedl Murphyho zdroj obeznámený s průběhem operace. Dodal, že některé drony, které používají, ještě nebyly ani veřejně představeny.
Existují ovšem obavy, že by sabotáže na ruském území mohly konflikt ještě vyeskalovat. Putin zahnaný do kouta by v krajním případě mohl sáhnout i po jaderném arzenálu, čímž ostatně pravidelně hrozí. Ani takové úvahy ale nemusí podle ředitele Ruských studií v Centru námořních analýz útokům bránit. „Vždycky existuje nebezpečí špatného odhadu, co se červené linie protivníka týče. Je to ale trvalé riziko a musí být zváženo s ohledem na zamýšlené cíle i pravděpodobnou odvetu protivníka,“ vysvětlil.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Čím déle válka trvá, tím je podle Murphyho zdroje z prostředí tajných služeb pravděpodobnější, že sabotáže budou pro Rusy stále nepříjemnější, zvláště pokud by mělo dojít k použití zbraní hromadného ničení. „Pokud budeme nuceni poslat Putinovi důraznější varování, uvidíte sabotážní operace i v Moskvě a dalších klíčových městech,“ ujišťuje.
Sám Murphy pak na konci vysvětluje, proč se tak zásadní článek objevil jen na jeho osobním webu a ne v některém z velkých médií. Novinář se prý se žádným významným médiem nedohodl na formě obsahu. „V jednom případě po mně dokonce chtěli, abych dělal věci, které jsou jednak nelegální a také neetické,“ popsal Murphy a ujistil, že vše v jeho článku je ověřené.
„Velmi zajímavý kousek, byť (pochopitelně) založený na anonymních zdrojích,“ okomentoval článek na svém twitterovém účtu hlavní investigativec webu Billingcat Christo Grozev. Ačkoliv sám pokládá za málo pravděpodobné, že americká vláda potažmo CIA provádí v ruském týlu sabotážní operace, připouští, že zbytky některých bývalých státních organizací tak konat mohou.
Super interesting piece, albeit based on (understandably) anonymous sources. The end note is also important to read. https://t.co/MReawyH57S
— ChristoGrozev@bsky.social (@christogrozev) December 24, 2022
Jack Murphy je americký investigativní novinář a spisovatel. V minulosti sám působil jako seržant u speciálních sil v Iráku a Afganistánu. Psal například pro významné vojenské médium SOFREP nebo web Business Insider.
