Smutný konec hvězdného Agüera očima exparťáka Ujfalušiho: Aspoň že to přišlo až teď

Sergio Agüero vystoupal ve středu do vrchních pater barcelonského stadionu Camp Nou a se slzami v očích oznámil: Končím. Argentinský fotbalista dal sbohem fotbalovým trávníkům po pouhých pěti odehraných zápasech v Katalánsku kvůli srdeční arytmii. „Chvíli bude smutnit, ale pokud se ohlédne za svojí kariérou, bude maximálně spokojený. Lidé z celého světa mu mohou děkovat,“ říká pro CNN Prima NEWS bývalý reprezentační obránce Tomáš Ujfaluši, který „Kuna“ potkal v Atlétiku Madrid.

Ujfaluši v roce 2008 po skvělém angažmá ve Fiorentině zavítal do Španělska. A v Atlétiku Madrid narazil na teprve 20letého – ale už celkem rozjetého – útočníka. Byl trochu jiný než většina hráčů na tomto postu. Žádná vytáhlá postava, pouhých 173 centimetrů výšky. I s tímto „hendikepem“ dokázal Sergio Agüero během kariéry nasázet 427 gólů.

V Barceloně stihl jediné. Když už nic jiného, tak aspoň padl do brány Realu Madrid, hlavního rivala katalánského klubu. V zápase na konci října proti týmu Alavés – pátém duelu, do kterého v dresu Blaugranas nastoupil – mu nebylo dobře a musel střídat. Následné vyšetření ukázalo, že komplikace způsobuje srdeční arytmie. Od té chvíle visel konec kariéry ve vzduchu. A ve středu ho 33letý Agüero potvrdil.

„Mrzí mě, že jsem se s ním kromě angažmá v Atlétiku nestihl potkat. Když jsem byl za gólmanem Davidem de Geou (dalším bývalým hráčem Atlétika Madrid, momentálně působícím v Manchesteru United, pozn. red.) v Anglii a Sergio hrál v Manchesteru City, psali jsme si. Ale neviděli jsme se, protože zrovna měli zápas venku,“ vypráví Ujfaluši pro CNN Prima NEWS.

„Těšil jsem se, že během té doby, co bude hrát v Barceloně, se na něj zajdu podívat. Přece jen ve Španělsku ještě mám známé, takže není problém se dostat blíže k hráčům. Otázkou je, kam teď zamíří. Myslím si, že v Barceloně nezůstane, možná se vrátí zpátky do Argentiny. Nebo může zkusit získat nějakou funkci v Evropě, ale celá záležitost je čerstvá, takže těžko říct,“ zamýšlí se někdejší výtečný obránce.

Shledání s kamarádem Lionelem nevyšlo

Podle Ujfalušiho nebylo nad čím spekulovat. Když se objevil takovýto zdravotní problém, hazardovat se zdravím by nebyla nejlepší varianta. „Musel to promyslet velmi dobře. V kontextu celého života je to stále mladý kluk, který má všechno před sebou. Aby dále riskoval zdraví, to by nemělo smysl. Kdyby se to stalo v 25 letech, určitě by ho to mrzelo daleko víc. Takto vystřihl opravdu parádní kariéru.“

Evropské fanoušky začal dostávat do kolen v Atlétiku Madrid, nejvýznamnější kapitolu fotbalové kariéry ale napsal v Anglii. Desetileté angažmá u Citizens nemělo chybu. Snad vyjma nedobytí Ligy mistrů. „S Manchesterem City psal historii, jde o nejlepšího střelce klubu. Jen teď s tou Barcelonou to nevyšlo.“

Hlavním impulzem pro návrat do Španělska a podpis u jednoho z historicky nejlepších mančaftů světa bylo shledání s kolegou a přítelem z argentinské reprezentace Lionelem Messim. Jenže jak je známo, teď už sedminásobný vítěz Zlatého míče kvůli finančním problémům Barcelony musel odejít pryč, konkrétně do Paris Saint-Germain. „Chtěl si zahrát v klubu s kamarádem Lionelem. To se nepovedlo. Aspoň spolu stihli v červenci konečně vyhrát jihoamerický šampionát Copa América. Kariéru měl opravdu úžasnou. Pro mě je to jeden z nejlepších útočníků na světě vůbec,“ říká 43letý Ujfaluši.

Na tréninku stačilo

Čím Agüero nejvíce obranám zatápěl?

„Těžko bránitelný hráč, malinký, těžiště neuvěřitelně nízko. Do toho opravdu rychlý, výborný ve hře jeden na jednoho. Byl jsem rád, že ho máme v týmu, byť na tréninku jsem si s ním taky užil dost,“ popisuje a usmívá se hráč, který zakončil kariéru ve Spartě Praha. „On dokázal zabrzdit na centimetru, vy jste potřebovali daleko větší vzdálenost.“

„Bylo úžasné s ním hrát. Tehdy jsme se prezentovali hodně útočným fotbalem a sázeli jsme především na útočné duo Agüero, Diego Forlán. Dostávali jsme docela dost gólů, ale věděli jsme, že dáme dva, tři, čtyři góly za zápas. Mohli jsme se na ofenzivu spolehnout,“ vrací se do minulosti Ujfaluši. S malým „expresem“ z Argentiny měl dobrý vztah, byť dodává, že to nebylo žádné přátelství na celý život.

„Byli jsme kamarádi, ale zase ne nijak velcí. Většinou argentinští hráči trávili hodně času spolu, já jsem se držel třeba Diega Forlána, Diega Costy a dalších. Se Sergiem jsme neměli takový vztah, že bychom se například navštěvovali doma. Nicméně to byl takový komik, který dokázal pobavit celou kabinu.“

Pivínka v Madridu

Strhujícím způsobem „pobavil“ Anglii v roce 2012. Tým City tehdy usiloval o premiérový titul z Premier League v klubové historii a tu sezonu se o první místo přetahoval s městským rivalem. Manchester United v posledním kole vyhrál své utkání v Sunderlandu a v tu chvíli připadala trofej do jeho rukou. Nervózně čekal, jak to dopadne v paralelně hraném utkání City s Queens Park Rangers. Ještě v nastavení favorité prohrávali, ale dvěma góly – druhým z kopačky Agüera – se méně slavný Manchester dočkal.

„Na to bude vzpomínat celá Premier League. Zejména třeba i tehdejší trenér City Roberto Mancini. Vždyť otočili zápas proti Queens Park Rangers v nastavení a díky tomu gólu Sergia získal Manchester City první titul. Už teď je zkrátka legendou. A v Atlétiku na něj lidé vzpomínají dodnes,“ má jasno Ujfaluši.

Mrzí ho, že podobné zážitky nemůže dopřát fanouškům Barcelony. Podle něj byl výjimečný v tom, že typologicky seděl do každého týmu, tedy i v Katalánsku měl velkou šanci produkovat gól za gólem. „Dopadlo to, jak to dopadlo. Chvíli bude smutnit, ale pokud se ohlédne za svojí kariérou, bude maximálně spokojený. Lidé z celého světa mu mohou děkovat.“

Lidé z Madridu budou mít v paměti zejména to, jak Agüero pomohl Atlétiku k trofeji z Evropské ligy v roce 2010. I pro Ujfalušiho je to nejlepší společný zážitek.

„Oslavy byly opravdu skvělé. Jeli jsme autobusem s otevřenou střechou centrem Madridu, maximálně jsme si to užívali, popíjeli pivínka, zpívali… To byly publikovatelné zážitky se Sergiem,“ směje se rodák z Rýmařova, který opustil Atlétiko – stejně jako Agüero – v roce 2011 a šel do Galatasaraye Istanbul.

Tagy: