CNN na ukrajinské východní frontě
Krčí se v miniaturním vlhkém přístřešku a doufají, že je nezasáhne dělostřelecká palba. Bojují s každodenním hladem, strachem i zimou. Přesto jsou ukrajinští vojáci nadále odhodlaní bránit se ruským okupantům. Drastické podmínky na frontě popsali dva známí ukrajinští fotografové. Z jejich příběhu mrazí.
Kostiantyn a Vlada Liberovi od vypuknutí ruské invaze v únoru 2022 cestují po ukrajinských městech, v nichž zuřily, nebo stále zuří ostré boje mezi obránci a okupanty. Dvojice ukrajinských fotografů, která se prostřednictvím snímků snaží zdokumentovat probíhající krvavý konflikt, kromě jiného trávila čas s vojáky v Charkově, Izjumu, Severodoněcku, Lysyčansku, Buči nebo Irpini.
Podívejte se na nejznámější fotografie, které Kostiantyn Liberov na Ukrajině pořídil:
Několikrát už překročili frontovou linii, aby ukázali, jak se žije ukrajinským vojákům nasazeným do boje. O posledních „zážitcích“ Kostiantyna a Vlady informoval koncem ledna na sociální síti X uživatel Marcel. Kostiantyn se s veřejností podělil o příběh, jak překonal strach a strávil 30 hodin na frontě s pěchotou, a to v úkrytu o rozměrech 1,5 krát 1,5 metru.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bolestivé „dárky“ z nebe. Ukrajinci ukázali záběry shazování bomb na překvapené okupanty
Na místo, kam už se novináři nedostanou, dorazili v noci temným lesem. U vchodu do úkrytu zaslechli dělostřeleckou palbu, jejíž intenzita se postupně zvyšovala. S dalšími třemi ukrajinskými vojáky se ukryli ve vlhké zemljance. Do zastřešeného objektu se v pěti lidech vešli jen tak tak.
Válka na Ukrajině
Když je spatřili ruští vojáci, okamžitě začali střílet. „Nepřítel byl 50 až 70 metrů od nás, chtěl krev. Chlapi v zemljance čekali 40 minut, než se ostřelování trochu uklidní,“ uvedl Kostiantyn. Později se vojáci pokoušeli přesunout na domluvené pozice. Znovu se dostali pod palbu.
„Dva zranění, z toho jeden vážně. Čtyři muži běželi v naprosté tmě a bez světel s nosítky k evakuačnímu místu. Jakmile naložili těžce raněného, začalo znovu ostřelování. Nejméně patnáct salv těžkého dělostřelectva,“ vzpomínal Kostiantyn, který byl sám v té době otřesený. Zároveň mu z nedalekých explozí zvonilo v uších.
Skupina Ukrajinců nakonec došla do krytu, v němž muži zůstali až do rána. „Spali jsme vsedě. Všechno mě bolelo, dokonce i svaly, o nichž jsem předtím nevěděl, že vůbec existují,“ sdělil ukrajinský fotograf. Ostřelování pokračovalo celou noc.
Kostiantyn si krátil čas prohlížením starých fotografií z předválečných časů. „Byli jsme (s Vladou) tak šťastní. Jak bezstarostný náš život byl? Jak moc bych to chtěl znovu zažít,“ dodal v závěru.
Další fotografie pořízené ukrajinskou dvojicí naleznete pod tímto odkazem.
