Česká republika je podle ministryně Aleny Schillerové na cestě k rekordnímu rozpočtovému schodku.
Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až duben letošního roku skončilo schodkem ve výši 93,8 miliardy korun. Podle ministerstva financí se negativně projevila pandemie koronaviru. Schválený celoroční deficit 300 miliard korun nemusí být konečný, míní experti.
Jde o vůbec nejhorší výsledek hospodaření státu v historii České republiky. „Opatření vlády zaváděná k zastavení šíření nákazy nemocí COVID-19 s sebou přinesla významný propad ekonomické aktivity, a tím i omezení daňových příjmů státního rozpočtu,“ uvedlo Ministerstvo financí ČR v tiskové zprávě k dubnovému plnění příjmů a výdajů státní kasy.
Přitom celkové příjmy státního rozpočtu se meziročně propadly jen o tři miliardy korun. Z toho daňové příjmy, tedy bez odvodů pojistného na sociální zabezpečení, jsou nižší o čtyři miliardy. Právě pojistné naopak meziročně vzrostlo o 3,7 miliardy korun. Z hlediska jednotlivých typů daní nejvíce klesly ty placené fyzickými osobami, a to o 4,6 miliardy. Výběr daní ze zisků firem je nižší o dvě miliardy. Naopak výnos ze spotřebních daní z tabákových výrobků se téměř o dvě miliardy (skoro třináct procent) zvýšil. „Prozatím je toto odrazem vlivu předzásobení, neboť zvýšení sazeb spotřební daně se z důvodu doprodeje tabákových výrobků s původní sazbou projeví až během roku,“ vysvětlilo ministerstvo.
Vedle utlumení ekonomické aktivity se na zhoršeném výběru daní z příjmů projevilo mimo jiné odložení povinnosti podat daňové přiznání o tři měsíce. Dá se tedy do určité míry očekávat, že státu ještě nějaké miliardy dodatečně připlynou. „Pro mě ten výsledek není překvapením a dalo se s tím počítat. Opatření vlády vynucená pandemií koronaviru zastavila některé sektory ekonomiky, a tak jsou rozpočtové příjmy logicky nižší,“ řekl CNN Prima NEWS Jan Skopeček, ekonomický expert a poslanec Občanské demokratické strany.
Stálo to na „hausnumerech“
Rozpočtový schodek ke konci dubna lze tak z naprosté většiny přičíst vývoji na výdajové straně. Stát totiž vydal meziročně o 61 miliard korun více než loni. To představuje dvanáctiprocentní nárůst. Nejvíce přitom narostly výdaje na sociální dávky, bezmála o 22 miliard korun. Kapitálové výdaje byly oproti lednu až dubnu loňského roku vyšší o 13,5 miliardy, což představuje zvýšení o více než padesát procent.
Bilance státního rozpočtu za první třetinu letošního roku vyvolává otázky, zda si vláda se schváleným celoročním schodkem ve výši 300 miliard korun vystačí. „Bude hodně záležet na tom, kdy se ekonomika vrátí k normálnímu provozu. Harmonogram uvolňování protiepidemických opatření je chaotický, a tak se dá jen těžko odhadovat, jak státní rozpočet v letošním roce skončí,“ doplnil Skopeček a odhadl: „Podle mě bude muset vláda přijít před poslance s novým návrhem rozpočtu.“
S tímto pohledem souhlasí také hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Duben ukázal, že v celoročním rozpočtu se půjde přes 300 miliard. Nesmíme zapomenout, že výdaje na protikrizová opatření teprve začnou masivně nabíhat,“ uvedla pro CNN Prima NEWS. Podle Horské se mimo jiné ukazuje, že už původní návrh rozpočtu, který počítal se schodkem čtyřicet miliard korun, nestál na reálných předpokladech. „Ten plán stál na hausnumerech,“ dodala Horská.
Pokud by stát přece jen dodržel aktualizovaný rozpočtový schodek pro celý letošní rok, skončilo by hospodaření deficitem ve výši asi 5,5 procenta HDP. Na základě nastíněného vývoje se ale budeme muset smířit s tím, že schodek bude daleko hlubší.
Bilance státního rozpočtu za leden až duben (v miliardách korun)
| Položka | 2019 | 2020 | Meziroční změna |
|---|---|---|---|
| Příjmy | 470,9 | 467,9 | -3,0 |
| Výdaje | 500,6 | 561,7 | +61,1 |
| Bilance (rozdíl příjmů a výdajů) | -29,7 | -93,8 | -64,1 |
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
