Střelecký instruktor: Škoda, že neměl zbraň i některý napadený student. Mohl vraha zastavit

Instruktor střelby se svým žákem. Ilustrační foto.

Dvojnásobná vražda v Klánovicích má zřejmě stejného pachatele jako střelba na Filozofické fakultě

Když dojde na útok, jaký Praha zažila těsně před Štědrým dnem, lze agresora přemoci jediným způsobem. Musí ho zastřelit někdo jiný s legálně drženou zbraní. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to říká střelecký instruktor Martin Fišer. V souvislosti se čtvrteční tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy popisuje, jakou zbraň útočník použil. A hlavně: jak vůbec mohl při usilování o zbrojní průkaz projít psychotesty.

Strůjce předvánočního masakru měl povolení na osm zbraní, z toho na dvě dlouhé. Jak těžké je získat v Česku podobný arzenál?
Poměrně těžké je v Česku především samo získání zbrojního průkazu. Musíte splnit spoustu podmínek – zdravotní způsobilost, trestní bezúhonnost, spolehlivost. Nesmíte mít za sebou nejen žádný trestný čin, v poslední době už ani žádný závažný přestupek. Tohle všechno se prověřuje. Člověk se navíc musí naučit pět set otázek, u zkoušky nemůže mít téměř žádnou chybu. I základním sítem proto neprojde překvapivě značné množství lidí, uspěje jen zhruba 50 procent uchazečů.

ČTĚTE TAKÉ: Klíčová indicie, která spojila Klánovice s vrahem z fakulty: Hlavní důkaz ležel ve zbrani

Na čem pohoří nejvíc zájemců?
Asi na praktické manipulaci se zbraní. Když u nás na střelnici dělá zkoušku dvacet lidí, úspěšně ji dokončí třeba jen pět. Až jakmile jednou máte zbrojní průkaz, můžete si s patřičným nákupním povolením od policie pořídit zbraň. Tu je potřeba zaregistrovat. Proto policie přesně ví, jakou zbraň a jaký typ máte. Můžu vás ujistit, že v Česku je celý tento proces opravdu hlídaný. Kontroluje se to i elektronicky, funguje centrální registr zbraní.

Jak tedy mohl útočník z Filozofické fakulty všemi zmíněnými zkouškami projít? Jak mohl zrovna on udělat psychotesty?
Podívejte se do minulosti. Pamatujete si na lesního vraha Viktora Kalivodu?

Ano. V roce 2005 zastřelil tři lidi.
Kalivoda působil na policejním útvaru, kvůli tomu prošel dokonce i vyššími, mnohem náročnějšími psychotesty. Přesto jednoho dne šel do lesa a jen tak začal střílet lidi. Proč? Dodnes nevíme. Plyne z toho jediné: Člověk může mít sebelepší psychotesty, 99 procent času je v pořádku. Potom mu ale zničehonic lidově řečeno rupne v hlavě a něco udělá. To se prostě může stát. Nezabrání tomu ani sebelepší psychotesty, zákony, kontroly.

Bezpečnostní expert Jiří Vojáček na CNN Prima NEWS řekl, že by u držitelů zbrojního průkazu mělo fungovat pravidelné zdravotní a psychologické přezkušování, třeba už po roce. Co vy na to?
To je samozřejmě úplný nesmysl. Jde o to, že psychický stav se vám může změnit ze dne na den. Plošnými kontrolami něco takového neodhalíte. Už dnes je to tak, že když má lékař nějaké podezření, případně přijde-li na vás udání, může se konat.

Udání?
Ano. Soused vás totiž může udat, že na něj třeba míříte zbraní z balkonu. Zavolá na vás policii. A policie vás následně může vyzvat k dodatečnému psychologickému vyšetření; ten nástroj tam tedy ze zákona už je. Takže nějaké pravidelné přezkušování po roce, po dvou letech by byla vyložená šikana. Víte, aby to nezapadlo – já chci především vyjádřit upřímnou soustrast všem pozůstalým, musí teď hrozně trpět. Je mi to strašně líto. I proto co teď řeknu, bude tvrdé. Přesto: tady zemřelo čtrnáct lidí. A tolik jich na silnicích zemře za dva dny. V životě jsem přitom neviděl jediného uchazeče autoškoly, že by po něm lékař chtěl psychologické vyšetření. Na rozdíl od držitelů zbraní.

KOMENTÁŘ: Poučme se z napáchaných chyb. Naší zbraní teď mají být solidarita a ohleduplnost

Zatímco se Česko vzpamatovává z bezprecedentního čtvrtečního masakru na pražské Filozofické fakultě, při němž mladý střelec zavraždil 14 lidí, sociální sítě se plní hádkami, osobními výpady a dalšími nevhodnými příspěvky. Zkusme spíš přemýšlet o tom, jak být v těchto těžkých chvílích co nejvíce solidárními a ohleduplnými osobami. Vycházejme výhradně ze zpráv, které nám poskytuje policie, a řiďme se jejími radami. Politici, novináři i další činné osoby ve veřejném prostoru mají zároveň mnoho podnětů, z nichž by se měli poučit – kdyby se, nedej bože, měla takto strašná událost někdy v budoucnu opakovat...

Čtvrteční útočník měl zbrojní průkaz jen několik měsíců. Sedm z osmi zbraní si registroval před půl rokem, v jediný den. Nemělo to být někomu podezřelé?
Nemyslím si. Vzhledem k okolnostem na tom nebylo podezřelého vůbec nic. Prostě je to tak, že někdo je fanda do aut, někdo do zbraní. A těch druhých je dnes v Česku spousta, vlastní zbrojní průkaz má v této zemi legálně kolem 315 tisíc jedinců. Zbraně si drží třeba pro sportovní, sběratelské účely…

Jednou věcí je zbraň vlastnit, druhou ji proti někomu zvednout. Co musí být člověk zač, aby vystřelil na druhého?
Mohu vás ubezpečit, že je to dost náročné. A to dokonce i při sebeobraně – i při ní na to musíte mít silnou vůli. Případně dost komplexní přípravu, absolvování dlouhé série sebeobranných kurzů, abyste byl opravdu schopen to v zásadním okamžiku zmáčknout. Osobně jsem toho názoru, že když jde do tuhého, člověk na to většinou stejně není stoprocentně připraven.

Vrah tolika lidí ze čtvrtka na to asi vnitřně připraven byl.
U něj považuji za důležitou jednu konkrétní věc.

Jakou?
Že byl podle dostupných informací velmi inteligentní. Když třeba došlo k policejnímu zásahu, snažily se ho bezpečnostní složky vystopovat mobilem. On ho ale měl vypnutý; věděl, že se policie bude snažit vysledovat jeho GPS signál. I z toho poznáte, že měl předem vše do detailu promyšlené. Věděl úplně přesně, co a jak chce udělat. Bylo mu jasné, že právě v univerzitním prostředí si to může dovolit, jelikož tam není žádná mimořádná ochrana.

Při útoku měl použít pušku typu AR-10. Co je to za zbraň?
Je to klasická samonabíjecí puška. Zbraň, která se v Česku používá zejména ke sportovním účelům. Neumí střílet dávkou, takové zbraně jsou v Česku pro běžné civilisty naprosto zakázané. Proto musíte po každém výstřelu znovu zamířit, znovu vystřelit. Že byla AR-10 použita k útoku na Filozofické fakultě? To je obrovská výjimka. Nic podobného se v Česku nikdy nestalo. Ona tahle zbraň není příliš vhodná třeba ani k sebeobraně, k ní se hodí spíš ty kratší.

Kolik tahle puška stojí?
Její cena se může s různými doplňky a optikou vyšplhat až někam ke 200 tisícům korun. Základ této pušky seženete snadno, těžší je pořídit si k tomu všelijaké tunningové doplňky. Často je koupíte výhradně na objednávku. Postavit si to tak podle představ nemusí být okamžitá záležitost. Než si to všechno poskládáte, chvíli to trvá; nemusí být všechno skladem.

Jaký má AR-10 dostřel?
Nijak výjimečný. Odstřelovačské pušky mají dostřely mnohonásobně větší. Tzv. efektivní dostřel je u této zbraně 400–600 metrů. Záleží, jak si člověk nastřelí optiku. Běžný člověk si i s ohledem na konstrukce střelnic zbraně nastřeluje v rozmezí 50–150 metrů. Počítá se s tím, že právě na takovou vzdálenost pak budete střílet.

Má člověk proti útočníkovi s takovou zbraní vůbec nějakou šanci?
Z blízkosti vlastně relativně slušnou. Na kratší vzdálenosti se s tím totiž střílí hůř. Kdyby byl tedy mezi napadenými člověk se zbrojním průkazem, s legálně drženou zbraní, měl by zblízka docela solidní šanci útočníka zastavit.

Myslíte?
Rozhodně. Bohužel – nepochybuji o tom, že se to bude interpretovat zase úplně obráceně. Že tato tragédie zase někomu poslouží jako politikum. Opět se bude mluvit o tom, jak jsou naše zákony k držení zbraní benevolentní; jako před lety po útoku na pařížský klub Bataclan. Že je potřeba zpřísnit. S tím já ovšem absolutně nesouhlasím.

Můžete mít sebelepší ozbrojené složky. Sebelepší rozvědku. Sebelepší kontrolu mobilů, emailů, všeho možného. Podobným útokům přesto nezabráníte. Snad jedině tak, že by byl policista na každém kroku; a to prostě není reálné. Ve výsledku existuje jediná možnost, jak takového útočníka přemoci.

Jaká?
Musí ho zastřelit někdo jiný s legálně drženou zbraní. Jistě, někteří lidé to neuslyší rádi. Jenže pokud se pod záminkou boje proti terorismu omezuje legální držení zbraní, je to zcela nesmyslný přístup. Něco takového totiž žádný terorismus nezastaví. Poslední dobou se bohužel vynořila spousta novějších politických stran, hlavně mladší politici přicházejí s tím, že by se mělo zakázat pomalu všechno. Absurdní...

Podívejte se třeba na data z Velké Británie. Tam jsou zbraně až na lovecké účely kompletně zakázané. A úmrtnost kvůli střelbě je přitom mnohonásobně vyšší než v Česku. Pořád jsme jedním z nejbezpečnějších států na celém světě. Český zákon zabývající se zbraněmi je jedním z nejlepších i podle mnohých zahraničních expertů. Byl bych rád, kdyby to tak zůstalo.

Tagy:
smrt vražda zbraň střelba Česko Praha Filozofická fakulta Univerzity Karlovy instruktor střelby Martin Fišer