Švýcaři hatí plány spojenců. Zakázali Španělům poslat na Ukrajinu svůj vojenský materiál
Švýcaři si nepřejí, aby jiné země dováželi na Ukrajinu vojenský materiál vyrobený v této alpské zemi. Jejich zákaz naposledy postihl Španělsko. Madrid nyní s Bernem horečnatě jedná o zvláštním povolení, které by reexport vojenského materiálu do válkou zmítané země umožnilo, informuje španělský tisk.
Švýcarská neutralita notně zkřížila španělské plány zahrnující vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Bern totiž striktně odmítá jakýkoli reexport svého vojenského materiálu. Informovala o tom španělská ministryně obrany Margarita Roblesová, uvádí agentura Europa Press.
„Chápeme, respektujeme a přijímáme švýcarskou neutralitu. Pro zasílání určitého vojenského materiálu potřebujeme švýcarské povolení, které v tuto chvíli nemáme,“ vysvětlila. Podle ní již španělská ambasáda v Bernu zahájila vyjednávání, aby Španělé nakonec svolení získali, píše agentura s odkazem na švýcarský deník Switzerland Times.
Čtěte také
Roblesová řekla, že Španělsko poskytuje pomoc Ukrajině celou dobu od vypuknutí války loni v únoru a hodlá v tom pokračovat i nadále. Zdůraznila, že Madrid bude podporovat Kyjev všemi legitimními prostředky při obraně před „protizákonnou a krutou“ ruskou invazí. Připomněla také, že Španělsko v současnosti přijímá ukrajinské uprchlíky, poskytuje zdravotní péči raněným a podílí se na výcviku ukrajinských bojovníků, uvádí elconfidencial.com.
Španělská šéfka obrany také znovu vyzvala ke zvýšení vojenských výdajů země, podobný požadavek vznesl začátkem ledna i španělský král Filip VI. Ministryně uvedla, že je to nutné kvůli „absolutní nejistotě“, která kvůli válce v Evropě panuje. „Ruská raketa dnes může klidně doletět z Moskvy do Madridu,“ zdůraznila Roblesová.
Varovala navíc před rostoucím vlivem Číny a Ruska v Africe. Podle ní má proto stále své opodstatnění španělská účast na unijní misi v Mali, zvláště poté, co se z této země stáhly Francie, Německo a Česká republika, píše elconfidencial.com.
Švýcarská neutralita v praxi
Švýcarsko se, jak známo, důsledně vyhýbá všem válečným konfliktům ve světě. Přijalo sice sankce proti Rusku, důsledky jeho neutrality však částečně postihují i Ukrajinu. „Ačkoliv se Federální rada rozhodla připojit k sankcím Evropské unie proti Rusku, Švýcarsko muselo zavést také exportní restrikce v určitých oblastech proti Ukrajině,“ citoval ruský deník Kommersant stanovisko nejvyššího vládnoucí orgánu této alpské země.
Válka na Ukrajině
Není to poprvé, co Švýcaři zamítli jiné zemi reexport svých zbraní na Ukrajinu. Loni v dubnu už zablokovali zásilky munice švýcarské výroby, kterou chtělo Kyjevu dodat Německo, upozorňuje elnacional.cat. Jednalo se o střelivo používané německými bojovými vozidly Marder firmy Rheinmetall, upřesnil SonntagsZeitung. V březnu Bern navíc zakázal vojenský materiál, který se chystalo odeslat na Ukrajinu Polsko.
El Nacional připomíná, že Švýcarsko a Malta mohou hrát v příštích dvou letech významnou úlohu, jelikož začíná jejich mandát nestálých členů Rady bezpečnosti OSN. Je možné, že Švýcaři tak budou muset na svou neutralitu částečně zapomenout a přijímat i rozhodnutí, která jejich zavedené pořádky nabourá, domnívá se zmíněný web.
Kdo vydělává na válce?
Na druhou stranu Swiss Info upozorňuje s odkazem na zjištění listu Tages-Anzeiger, že Švýcarsku se sice na jednu stranu daří přidávat k unijním sankcím, ale zároveň na obchodu s Moskvou výrazně profituje. Tamní obchodníci totiž využívají mezer v sankčních podmínkách do té míry, že alpská země po vypuknutí války objem obchodních styků s Ruskem dokonce zvýšila.
Zatímco v letech 2017 až 2021 si Švýcarsko s Ruskem vyměnilo každý měsíc zboží zhruba v hodnotě necelých osmi miliard korun, po začátku války už to bylo měsíčně přes devět miliard. Zatímco export zaznamenal nárůst jen v řádech procent, dovoz se zvýšil o více než polovinu.
Švýcarsko má například využívat faktu, že se západní sankce z humanitárních důvodů nevztahují na léky a další farmaceutické výrobky, kterých je v Rusku nedostatek.
Čtěte také
Roman Casado se soustřeďuje na zahraniční témata. Prošel redakcemi jako jsou Týden nebo Český rozhlas. Působil také v České televizi.
