Při velké vlhkosti a nízké teplotě mohou vznikat plísně. (Ilustrační foto) Zdroj: iStock
Lidé se v souvislosti s válkou na Ukrajině a drahými energiemi snaží omezovat teplotu ve svých domovech, zároveň se tím však vystavují velmi nepříjemnému riziku vzniku plísní. Odborník Martin Němec proto radí, jak správně topit a větrat, aby se ve vašem bytě neobjevily. V případě, že stejně vzniknou, existují podle něj řešení. Měli byste se vyvarovat použití některých přípravků, které vše jenom zhorší.
S omezováním teploty doma byste to neměli přehánět. Kromě zimy vás totiž mohou začat trápit plísně. „Když snížíte teplotu v místnosti, ale nevěnujete pozornost vlhkosti vzduchu, může na některých plochách vyrůst plíseň, a to i tam, kde jste dřív problém neměli. Platí to především pro starší objekty bez zateplení s novými těsnými okny, ale nejen pro ně,“ uvedl pro CNN Prima NEWS autorizovaný projektant Martin Němec, který se dlouhodobě zabývá problematikou plísní v bytech.
Když teplotu skokově snížíte například z 22 na 18 stupňů, zůstane ve vzduchu v důsledku nevětrání stejné množství vlhkosti a relativní vlhkost rázem stoupne. „Pokud netopíte, neohříváte povrchy stěn a ty se mohou ochladit pod teplotu rosného bodu. Zkondenzuje na nich vzdušná vlhkost, a pokud to bude trvat delší dobu, vyroste tam plíseň,“ varuje projektant.
Plísním lze předcházet
A jak tedy postupovat, abyste se plísním vyhnuli? „Je nutné topit i větrat, a to správně. U topení jde hlavně o to ohřát a vysušit povrch stěn. Pokud se to nestane, povrchy mohou být studené a vlhké. Úkolem větrání je, že výměnou vzduchu v místnosti snížíte absolutní vlhkost. Pokud topíte, máte stěny naakumulované teplem a venkovní suchý vzduch se velice rychle ohřeje,“ říká Němec.
Větrat je potřeba ráno. „Pokud odcházíte ráno do práce, je ideální způsob vyvětrání tento: Rychle vyměníte vnitřní vlhký vzduch za venkovní studený a suchý, ten se začne ohřívat a natáhne do sebe vlhkost z lůžkovin a z povrchu stěn. Když tento vzduch odvedete, můžete odejít, jiný zdroj vlhkosti v bytě není,“ vysvětluje odborník, jak nejlépe předejít vzniku plísní.
Navíc je větrání ekonomicky výhodné. „Suchý vzduch ohřejete rychleji, a to za vydání méně energie – neohříváte vodu ve vzduchu, šetříte. Intenzitu větrání je nutné zvýšit po vaření, sprchování či sušení prádla. Hodně vody uvolňují i různá akvária, velké květináče a větší psi,“ vyjmenoval Němec, na co si máte dát pozor, abyste zbytečně nezvyšovali vlhkost vzduchu.
Jakou tedy udržovat teplotu?
Optimální teplotu v obytných místnostech vidí lehce pod 20 stupni. „Až začne být opravdu chladno, standardní těsný byt je podle mě potřeba pořád udržovat zhruba na 19 až 20 stupních, třeba s nějakými výkyvy dolů, ale mělo by se občas zatopit. Hlavně ráno, aby se stěny ohřály a vysušily, zvláště nad podlahou za skříněmi a podobně,“ doplnil.
Podle experta není normální mít doma pouze 19 stupňů, bere to však jako kompromis vzhledem k žádanému snižování teploty. Problematický je podle něj však i druhý extrém, tedy příliš vysoká teplota. „Normální je kolem 21 stupňů. Třeba 26 je zase druhý extrém. U vysoké teploty, pokud necháte vzduch nasytit vlhkostí, existuje riziko plísní také, protože se zvýší teplota rosného bodu,“ uvedl Němec pro CNN Prima NEWS.
Co když plísně vzniknou?
Pokud vám vyroste plíseň na stěnách, nedoporučuje odborník například opakovaně používat Savo. „Když se nejlevnější dezinfekce s obsahem chloru použijí několikrát na místech, kde máte problémy s plísní, postupně se v omítce vytvoří chloridové soli. Sůl přitahuje vlhkost, místo tedy zůstane vlhké, přestože je například teplé. Situace s plísní se tím paradoxně ještě zhorší,“ sdělil Němec.
Zmíněné přípravky sice díky chloru stěnu vybělí, problém ale nevyřeší. „Přípravky jako Savo nemají žádný preventivní účinek. Plíseň tím sice zabijete, místo se vybělí, ale za týden ji tam můžete mít znovu. Omítka se nasytí solí, kterou už z toho jinak než mechanicky nedostanete,“ vysvětlil odborník.
Proto doporučuje přípravky bez chloru. Problémem však je, že po nich zůstane zeď špinavá. „Řešením jsou bezchlorové přípravky, jako je například Fungispray. Ten plíseň zabije, ale stěnu nevybělí, takže dané místo může působit špinavě, ale neničíte si tím omítku,“ doplnil.
Ani to však nemusí stačit a je potřeba přistoupit k dalším krokům. „Někdo stěnu postříká a myslí si, že je hotovo. Ale je vhodné starou malbu sundat malířskou škrabkou, jelikož v ní zůstává podhoubí plísně. Jedná se o mikroskopickou vláknitou houbu, a pokud se její kořínky neodstraní, může z nich plíseň znova vyrůst. Jako prevence se dají používat například nejrůznější silikátové malby,“ doporučil Němec.
